Letiště Karlovy Vary: Porovnání verzí

'''Letiště Karlovy Vary''' je [[Mezinárodní letiště|mezinárodní veřejné civilní letiště]] ležící 4 km jihovýchodně od centra [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] na  katastru jejich části [[Olšová Vrata]], mezi Olšovými Vraty, [[Kolová (okres Karlovy Vary)|Kolovou]] a [[Pila (okres Karlovy Vary)|Pilou]]. Vlastníkem letiště je [[Karlovarský kraj]] a jeho provozovatelem Letiště Karlovy Vary, s. r. o. Je pátým největším mezinárodním letištěm v  [[Česko|Česku]], v  roce 2018 odbavilo {{Formatnum:45003}} cestujících, což byl 110 % růst oproti roku 2017.

[[Soubor:KLV Karlovy Vary, Czech Republic PP1226070774.jpg|vlevo|náhled|Pohled na budovy letiště a [[Boeing 737|Boeing 737-800]] společnosti [[Smartwings|Travel Service]] v  roce 2014|alt=]]

MěstkáMěstská rada Karlových Varů se výstavbou letiště zabývala od roku 1925. Nebylo jasné, kde letiště bude umístěno, nakonec se rozhodlo o ploše poblíž vesnice [[Olšová Vrata]]. Mezi roky 1929 až 1930 tu proběhly první povrchové úpravy. V &nbsp;roce 1929 zde přistál londýnský bankéř Andrew Paton Holt, čímž zahájil zdejší dějiny letectví. V &nbsp;tu dobu byla přistávací dráha travnatá, měla 900 metrů a nacházela se v &nbsp;místech, jako taté současnásoučasné.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Historie LKKV|url=http://www.lkkv.info/old.htm|vydavatel=lkkv.info|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-28}}</ref>

Již od roku [[1931 v letectví|1931]] bylo letiště schopnéschopno provozu, ne úplně pro pravidelný provoz. V &nbsp;letech 1931 až 1933 byla postavena odbavovací hala a hangár.<ref name=":0" /> Odbavovací halu navrhl Rudolf Weise a návrh hangáru vypracoval Stanislav Bechyně.

Dne 15. května 1931 byla zahájena linka [[České aerolinie|Československých státních aerolinií]] [[Letiště Praha-Kbely|Praha (Kbely)]] – Karlovy Vary – [[Letiště Skláře|Mariánské lázně (Skláře)]]. Létalo se s &nbsp;frekvencemi až čtyřikrát denně. Do &nbsp;Prahy se odsud letělo hodinu, do &nbsp;Mariánských lázní 15 &nbsp;minut. Za &nbsp;jednu leteckou sezónu bylo na &nbsp;této lince přepraveno kolem 300 až 400 osob. Později, v &nbsp;roce 1934 toto letiště [[České aerolinie|ČSA]] zařadily do své sítě mezinárodních linek, takže lety Karlovy Vary – Praha navazovaly s mezipřistáním na &nbsp;lety například do &nbsp;[[Bělehrad]]u, [[Vídeň|Vídně]], [[Berlín]]a, [[Amsterdam]]u, [[Londýn]]a a [[Paříž]]e.<ref name=":0" />

V době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupace Československa]] bylo letiště používáno pro &nbsp;výcvik pilotů [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Ke &nbsp;konci [[Druhá světová válka|války]] v &nbsp;dubnu &nbsp;1945 bylo náletem amerických [[Republic P-47 Thunderbolt|P-47 Thunderbolt]] zničeno 20 letadel a velký hangár. Po &nbsp;skončení obou světových válek bylo letiště v &nbsp;roce 1946 obnoveno, zároveň byla znovuzahájena sezónní (letní) linka z &nbsp;Prahy, létaly na &nbsp;ní letadla typu [[Junkers Ju 52|Ju-52]], [[Siebel Si 204|Si-204]] a později [[Douglas DC-3|DC-3]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Historie letiště|url=http://www.airport-k-vary.cz/cs/historie-letiste/|vydavatel=Letiště Karlovy Vary|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-29}}</ref> Letiště bylo využíváno také vojenským letectvem, např. letadly [[Arado Ar 96|C-2 Arado]] a [[Messerschmitt Bf 109|Me-109]] k &nbsp;ochraně českýchčeskoslovenských hranic.<ref name=":0" />

V letech 1958–1960 proběhla výstavba betonové [[Vzletová a přistávací dráha|vzletové a přistávací dráhy]] 29/11 dlouhé 21502&nbsp;150 metrů, asfaltových pojížděcích drah a ostatních ploch.<ref name=":0" /> Dále byla rozšířena odbavovací plocha a byly provedeny generální opravy a letištních budov. Letiště bylo vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou.

Po obnovení provozu v &nbsp;roce 1960 odsud postupně byly zahájeny společností [[České aerolinie|Československé aerolinie]] přímé linky do &nbsp;[[Letiště Václava Havla Praha|Prahy (Ruzyně)]], [[Letiště Brno-Tuřany|Brna (Tuřany)]], [[Letiště Leoše Janáčka Ostrava|Ostravy]], slovenských [[Letiště Košice|Košic]], německého [[Letiště Berlín-Schönefeld|Berlína (Schönefeldu)]] a [[Letiště Vídeň|Vídně]]. V &nbsp;roce 1965 zde byl zaveden celoroční provoz. Ve &nbsp;městě díky letišti byla otevřena [[cestovní kancelář]], v &nbsp;roce 1967 byl dosažen do &nbsp;té doby největší počet přepravovaných cestujících – 47 &nbsp;tisíc. Za &nbsp;špičkové období se považuje rok 1979,<ref name=":1" /> kdy se z &nbsp;letiště Karlovy Vary provozovalo denně 6 pravidelných spojů do Česka, Moravy i Slovenska, bylo přepraveno 50 &nbsp;065 cestujících.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Výkony letiště Karlovy Vary v letech 1970 až 1989|url=http://www.lkkv.info/avyk7089.htm|vydavatel=lkkv.info|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-29}}</ref> Na &nbsp;pravidelných linkách se objevovaly letadla [[Iljušin Il-14]] či [[Jakovlev Jak-40|Jakolev Jak-40]].

Státní opatření směřující k &nbsp;úspoře pohonných hmot a prudký nárůst cen letenek zapříčinilyzapříčinila v roce 1980 pokles zájmu o &nbsp;cestování letadly. Provoz zde klesl o &nbsp;74&nbsp;% a nakonec byl zastaven. Od &nbsp;roku 1981 byl udržován pouze sezónní provoz mezi Prahou a Karlovými Vary s &nbsp;možností přestupu do &nbsp;dalších destinací.<ref name=":1" />

V letech 1984–1985 byl za &nbsp;úsilí zaměstnanců letiště zrealizován cemenobetonovýcementobetonový kryt vzletové a přistávací dráhy asfaltobetonovým kobercem v &nbsp;rámci její kompletní opravy. [[Soubor:Airbus A320-214, CSA - Czech Airlines AN1640460.jpg|náhled|[[Airbus A320|Airbus A320-200]] Českých aerolinií na letišti Karlovy Vary]]

Od roku 1989 mělo letiště opět status [[Mezinárodní letiště|mezinárodního letiště]]. Později byl vybudován světelný a radionavigační systém pro &nbsp;zajištění bezpečnosti letového provozu vzhledem k &nbsp;okolnímu členitému terénu, objekt pro &nbsp;záchrannou a požární službu, trafostanicitrafostanice s &nbsp;náhradním zdrojem elektrické energie a nebo nový kabelový přívod.<ref name=":1" />

Mezi roky 2005–2006 proběhla rekonstrukce vzletové dráhy, která prodloužila její životnost o &nbsp;20 &nbsp;let a způsobila její větší nosnost. Letiště zároveň bylo vybaveno světelným systémem dle &nbsp;standardů [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]].<ref>{{Citace elektronické monografie

V současné době je zpracovanázpracována studie o &nbsp;budoucím vývoji letiště.<ref>[http://www.airport-k-vary.cz/cs/3/9/apt_/letiste-studie-rozvoje.html Oficiální stránky letiště - Studie rozvoje]</ref> Do &nbsp;roku &nbsp;2025 by se měla dráha prodloužit a rozšířit tak, aby letiště mohlo přijímat i velká dopravní letadla jako [[Airbus A310]], [[Airbus A330]], [[Boeing 767|Boeing 767-300]] nebo dokonce [[Boeing 747]] (za určitých podmínek). Rozměry dráhy by měly být 2660 x 452660x45 m. Měl by být vybudován nový velký terminál, parkoviště apod.

Mezi daty 2000 až 5. dubnadubnem 2015<ref>{{Citace periodika

Na letiště v Karlových Varech létala také společnost [[Ural Airlines]], a &nbsp;to mezi roky 2011 až 2014. Spojovala toto letiště nejprve s &nbsp;[[Jekatěrinburg]]em jednou týdně, později se přidala také linka do &nbsp;sibiřského města [[Ťumeň]], která byla obshluhována také jednou týdně. V &nbsp;roce 2014 byla zrušena linka do &nbsp;Ťumeňe a lety do &nbsp;Jekatěringburgu se konaly jednou za &nbsp;čtrnáct dní. V &nbsp;prosinci 2014 Ural Airlines definitivně ukončily působení na &nbsp;tomto letišti.

Dne 24. března 2011 sem zahájila jednotýdenní lety česká aerolinie [[Czech Connect Airlines]], provozovala je z &nbsp;Jekatěrinburgu ([[Letiště Kolcovo|letiště Jekatěrinburg]]) svými letadly [[Boeing 737|Boeing 737-300]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> [[Ázerbájdžán|Ázerbajdžánská]] společnost [[Ázerbájdžánské aerolinie|Azerbaijan Airlines]] sem mezi 18. červencem až 22. srpnem 2015 provozovovalaprovozovala pravidelné spojení z [[Mezinárodní letiště Hejdara Alijeva|Baku]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> až 4. červnem sem provozovala pravidelné spojení z německého [[Letiště Düsseldorf|Düsseldorfu]] aerolinie [[Germania (letecká společnost)|Germania]]. To zpočátku bylo provozováno dvakrát týdně (čtvrtek, neděle), později byly frekvence ubrány kvůli malému zájmu,<ref>{{Citace elektronického periodika

V letní sezóně 2017 byly v provozu kromě linky ČSA do Moskvy také linky [[Smartwings|Travel Service]] do izraelského [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Tel Avivu]] a [[Uzbekistan Airways]] do [[Letiště Taškent|Taškentu]]. [[Smartwings|Travel Service]] z létal do izraelské metropole jednou týdně (v úterý) letadlem [[Boeing 737|Boeing 737-800]]. Linka byla provozována pro lázeňskou společnost Visitspa mezi 13. červnem až 12. zářím 2017.<ref>{{Citace elektronického periodika

Největší letadlo, na které je letiště Karlovy Vary v &nbsp;současnosti koncipováno, je [[Airbus A320|Airbus A321]] s &nbsp;kapacitou až 230 cestujících. Běžněji se zde setkáte s &nbsp;letadly [[Boeing 737]], [[Airbus A320]] nebo [[Airbus A320|Airbus A319]]. <br />Letiště je plně vybaveno pro &nbsp;lety [[let za viditelnosti|VFR]] (podle vidu) i [[Let podle přístrojů|IFR]] (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve &nbsp;dne i v &nbsp;noci. Letiště má jednu zpevněnou dráhu 11/29 2150×30&nbsp;m a travnatou dráhu 12/30 1000×30 m. Dráha 29 je vybavena systémem [[Instrument Landing System|ILS]] CAT I a světelnou soustavou CAT &nbsp;I.

* 2dva bezcelní obchody

Veřejnou dopravu zajišťuje autobusová linka [[Městská autobusová doprava v Karlových Varech|MHD Karlovy Vary]] č. &nbsp;8 (Tržnice - LetištěTržnice–Letiště). Autem lze na letiště přijet po &nbsp;[[Silnice I/6|silnici I/6]] a dále odbočkou na &nbsp;[[Olšová Vrata]].

Tabulka počtů přepravených civilních pasažérů a pohybů na &nbsp;letišti v &nbsp;Karlových Varech:<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Počet cestujících na letišti Karlovy Vary v roce 2016 poklesl|url=http://www.pilotinfo.cz/z-letist/ceska-republika/pocet-cestujicich-na-letisti-karlovy-vary-v-roce-2016-poklesl|vydavatel=www.pilotinfo.cz|místo=|datum vydání=2016-03|datum přístupu=2016-03}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie