Katalánsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 17017263 uživatele 37.188.144.78 (diskuse) zrušena rvv značka: vrácení zpět |
hlubší revert |
||
Řádek 10:
| Hymna = [[Els Segadors]]
| Mapa společenství = Soubor:E.U-Catalonia.png
| Hlavní a největší město = [[
| Rozloha = 32 114
| Procento rozloha = 6,3
Řádek 19:
| ISO 3166-2 = ES-CT
| Počet provincií = 4
| Autonomní statut = [[
| Kongres - křesla = 47
| Senát - křesla = 23
Řádek 38:
=== Podnebí ===
Klima je s ohledem na rozrůznění reliéfu značné rozmanité. V úzkém pobřežním pásu panuje čisté [[středomořské podnebí]]. V převážné části je to obecné středomořské podnebí (Cfa), na jihu v oblasti delty [[Ebro|Ebre]] je to horké středomořské podnebí s horkými léty dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] Csb). Střední trojúhelníkové území katalánského vnitrozemí (vnitro katalánské sníženiny) je v obecnosti a převážně (pseudo) oceanické (atlantické) povahy (Cfb), místně se však mohou vyskytovat menší [[biotop]]ická území charakterem podobná spíše vlhkému kontinentálnímu podnebí nebo naopak mírnějšímu středomořskému podnebí. Přesně vyjádřeno [[Oceánické podnebí|pravé oceanické podnebí]] panuje pouze v údolí pramenné oblasti francouzské řeky [[Garonna|Garonny]] v severozápadním cípu [[Pyreneje|Pyrenejí]].
Horské masivy, zejména nejvyšší polohy Pyrenejí mají podnebí [[Subpolární podnebí|subpolární]] (alpínské – Dsc a Dsa). V obecném úhrnu lze konstatovat, že podnebí Katalánska je mírnější, pestřejší a ne tak horké a aridní jako území [[Iberský poloostrov|iberského Španělska]]. Jižní okraje [[podhůří|Pyrenejského podhůří]] a příčná údolí prostupující od pobřeží do vnitrozemí střídají nebo mísí chladné alpínské klima s klimatem oceanickými a ojediněle středomořským, pří pobřežní příčné koridory pak středomořské s oceanickým. Průměrné roční teploty jsou v [[
=== Vodstvo ===
Katalánsko je na rozdíl od větší části Španělska (přímé úmoří [[Atlantský oceán|Atlantického oceánu]]) odvodňováno do Středozemního moře. Největší řekou je Ebre (španělsky Ebro) jež zasahuje úžemí Katalánska jen relativně malým úsekem před deltou. [[Povodí]] Ebre také tvoří jen část území Katalánska. Je to povodí samotné řeky a povodí jejich třech velkých levobřežních přítoků [[Noguera Ribagorçana]], Noguera Pallaresa a [[Segre]], včetně jejích přítoků. Právý břeh Ebre zasahuje katalánské území jen malým povodím a sice polovinou největšího dolního přítoku Matarranya (řeka sama je hranicí země). Větší část pobřežního a příbřežního pásu odvodňují řeky, které nenáleží do povodí Ebre, ale jsou samostatné a ústí přímo do Středozemního moře. Severně od masivu Puig Pelat (1075) to jsou řeky: Francoli, [[Gaia]], Maspujols, Noya, [[Llobregat]] a [[Ter]].
Řádek 114:
== Historie ==
[[Soubor:Iberian Kingdoms in 1400.svg|náhled|Nezávislá království na Pyrenejském poloostrově kolem roku 1400]]
Osídlení Katalánska je doloženo od [[Starší doba kamenná|starší]] a [[Mladší doba kamenná|mladší doby kamenné.]] V antice, v éře [[Římská říše|Římské říše]], bylo Katalánsko již civilizovaným územím a města jako [[Girona]] a
Území Katalánska bylo mezi lety 1164 a 1707 podřízeno svrchovanosti [[Aragonská koruna|aragonského krále]]. V roce 1469 [[Ferdinand II. Aragonský]] uzavřel ještě jako dědic aragonského trůnu sňatek s dědičkou kastilského trůnu [[Isabela I. Kastilská|Isabelou Kastilskou]]. V zemích aragonské koruny vládl Ferdinand II. až do své smrti v roce 1516, kdy nastoupil na trůn vnuk Ferdinanda a Isabely [[Karel V.]] z rodu Habsburků, který sjednotil kastilské a aragonské území do jednoho státního útvaru, [[Španělské království|Španělského království]].
Řádek 187:
=== Muzea ===
[[Soubor:20061227-Figueres Teatre-Museu Dalí MQ.jpg|náhled|[[Divadlo-Muzeum Dalí]], [[Figueres]]]]
V většině měst jsou činná rozmanitá muzea a největší je v
=== Korida ===
Řádek 211:
| titul = Katalánsko a snaha o nezávislost: faktory ovlivňující separatismus Katalánců
| periodikum = Kulturní studia
| datum vydání = 1.
| ročník = II.
| číslo = 1/
| strany = 46-63
| url = http://kulturnistudia.cz/katalansko-a-snaha-o-nezavislost-faktory-ovlivnujici-separatismus-katalancu/
| |||