Petrohrad: Porovnání verzí

 

Petrohrad, založený roku [[1703]] [[Petr I. Veliký|Petrem Velikým]], byl v letech [[1712]]–[[1917]] hlavním městem [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. V dobách [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nesl Petrohrad název ''Leningrad'' ({{Cizojazyčně|ru|''Ленинград''}}) na počest [[Bolševici|bolševického]] vůdce [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]]. Je sídlem [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]] a [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]]. Petrohrad má status [[Federální města Ruské federace|federálního města Ruské federace]], který sdílí s hlavním městem [[Moskva|Moskvou]] a (podle ruského, mezinárodně neuznávaného stanoviska) se [[Sevastopol]]em. Společně s Moskvou je Petrohrad dodnes kulturním střediskem celostátního významu s mnoha památkami zapsanými do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] mezinárodní organizace [[UNESCO]]. Je také jedním z nejdůležitějších ruských [[přístav]]ů.

 

Při svém založení dostalo město název '''Sankt-Pitěr-Burch''' ({{Cizojazyčně|ru|Санкт-Питер-Бурх}}),<ref>George, Elena: St. Petersburg: ''Russia’s window to the future—the first three centuries''. Taylor Trade Publishing 2003, s.&nbsp;30.</ref> což bylo imitací nizozemského ''Sankt-Pieterburch''. Zakladatel, car [[Petr I. Veliký]], který byl pobytem v [[Nizozemsko|Nizozemí]] ovlivněn, však nepojmenoval město po sobě, nýbrž po svém patronu [[Petr (apoštol)|apoštolu Petrovi]]. Již po několika letech se však ujal poněmčený název '''Sankt-Petěrburg'''. V&nbsp;letech [[1914]]–[[1924]] se město oficiálně nazývalo '''Petrograd''' ({{cizojazyčně|ru|''Петроград''}}). Po smrti [[Vladimir Iljič Lenin|V.&nbsp;I.&nbsp;Lenina]] bylo 26.&nbsp;ledna [[1924]] přejmenováno na '''Leningrad''' ({{Cizojazyčně|ru|''Ленинград''}}).

 

České [[exonymum]] '''Petrohrad''' nepochází z období 1914–1924, jak se někdy mylně předpokládá. Toto slovo má svůj původ nejspíše v [[Josef Jungmann|Jungmannově]] ''Slovníku česko-německém'' z roku 1837, kde Jungmann nabízí jako ekvivalenty německého výrazu ''Petersburg'', označujícího ''„město hlavní v Rusích“,'' české ''Petrohrad'', popřípadě ''Petrov'' (doporučuje užívat první variantu). Jedná se tak pravděpodobně o [[České národní obrození|obrozenecký]] [[kalk]] z [[Němčina|němčiny]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Jungmann|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Slovník česko-německý, Díl III. P - R|vydání=1.|vydavatel=Knížecí arcibiskupská tiskárna|místo=Praha|rok=1837|počet stran=974|strany=75|isbn=}}</ref>

 

[[Soubor:Palace Square, Saint Petersburg, Russia.jpg|náhled|Palácové náměstí]]

[[Soubor:Санкт-Петербург, 1903.jpg|náhled|Petrohrad, 1903|211x211px|vlevo]]

V&nbsp;Kateřinském paláci v&nbsp;[[Puškin (město)|Carském Selu]] se od roku 2003 nachází věrná kopie [[Jantarová komnata|Jantarové komnaty]]. Jantarová komnata zde existovala po téměř dvě stě let od roku 1716, ztratila se během druhé světové války.

 

[[Soubor:Saint Isaac's Cathedral in SPB.jpeg|náhled|[[Katedrála svatého Izáka|Katedrála sv.&nbsp;Izáka]]]]

Petrohrad je městem mnoha historicky významných událostí. Car Petr Veliký ho založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více než 40&nbsp;ostrovech spojených 300&nbsp;mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy.

Tepnou města je 4&nbsp;km dlouhý ''[[Něvský prospekt]]''.

 

[[Soubor:Winter Palace Panorama 2.jpg|náhled|[[Zimní palác]] s muzeem [[Ermitáž]], to zahrnuje přeš 3 miliónů položek, včetně největší kolekce obrazů na světě]]

[[Soubor:Kunstkamera SPB.jpg|náhled|Muzeum Kunstkamera]]

 

* Admiralita (ul. Admiralitějskaja naběrežnaja) - původně zde byly od roku [[1704]] loděnice založené Petrem I. Velikým, ve stejné době vznikla dřevěná budova Admiralitního kolegia. Ve 20. a 30. letech 18. století byla budova vyzděna. Mezi roky [[1806]] až [[1823]] byla přestavěna Andrejem Zacharovem.

* [[Zimní palác]] (ul. Dvorcovaja naběrežnaja) - [[baroko|barokní]] budova byla vystavěna v letech [[1754]] až [[1762]] dle návrhu architekta [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]]. Palác má 1 500 místností. Do roku [[1917]] sloužil jako carská residence. Od roku [[1922]] se stal součástí musea [[Ermitáž]].

* [[Tauridský palác]] (Špalernaja ulica č. 47) - postavený v letech [[1782]] až [[1790]] na příkaz carevny Kateřiny II. pro jejího favorita [[Grigorij Potěmkin|Grigorije Potěmkina]], u paláce je velký park (okolo 30 hektarů).

 

* Alexandrino [[divadlo]] (Ploščaď Ostrovskogo) - zbudováno za cara Mikuláše I., ve své době jedno z největších a technicky nejpropracovanějších divadel v Evropě.

* Mariinske divadlo (Těatralnaja ploščaď) - postaveno v letech [[1859]] až [[1860]], pojmenováno po Marii Alexandrovně manželce cara Alexandra II.

* Michajlovské divadlo (Ploščaď Iskusstv) - budova postavena v letech [[1833]] až [[1835]], v letech [[1859]] až [[1860]] přestavěna. Před rokem [[1917]] divadlo patřilo k carskému dvoru.

 

[[Soubor:The Bronze Horseman (St. Petersburg, Russia).jpg|náhled|Monument [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]]]]

* [[Alexandrův sloup]] (Dvorcovaja ploščaď) - postaven v letech [[1829]] až [[1834]] dle návrhu architekta [[Auguste de Montferrand]]a na příkaz cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]], jako monument cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] Výška celého sloupu je 47.5 metru, samotný sloup z leštěného granitu je 25.6 metru vysoký. Sloup je ukončen 6 metrů vysokou bronzovou sochou anděla.

[[Soubor:Chrám zmrtvýchvstání Ježíše Krista (6).jpg|náhled|upright|Chrám Vzkříšení Ježíše Krista]]

[[Soubor:St. Nicholas Cathedral in Saint Petersburg.jpg|náhled|Katedrála svatého Mikuláše]]

* [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Katedrála svatého Petra a Pavla]] (Petropavlovskaja Kreposť č. 7) - první kamenný kostel v Petrohradu byl postaven v letech [[1712]] až [[1733]] podle návrhu architekta [[Domenico Trezzini|Domenica Trezziniho]]. Věž s pozlacenou střechou se tyčí do výše 122,5&nbsp;m<ref>

{{Citace elektronické monografie

* Smolny klášter (Ploščaď Rastrelli č. 3/1) - barokní komplex navržený architektem Bartolomeem Rastrellim, založen carevnou Alžbětou Petrovnou v roce [[1744]]. Roku [[1748]] byla dokončena katedrála Zmrtvýchstání Ježíše Krista, v 50. a 60. letech 18. století postaven klášter.

 

[[Soubor:Singer House SPB 01.jpg|náhled|Dům knihy (Singer), dnes sídlo [[Vk.com|VKontakte]]]]

[[Soubor:Das Lachta Zentr- Лахта Центр 2H1A6038WI.jpg|náhled|upright|[[Lachta Centr]], nejvyšší mrakodrap Ruska i Evropy]]

Zdroj: Lobanova T. Saint Petersburg and its Environs: One-day Pedestrian Routes, Sankt-Peterburg: Novator, P-2 Art Publishers 2013.

 

[[Soubor:Dvortsoviy bridge 04.JPG|vpravo|náhled|Dvorcový most]]

Petr Veliký navrhoval město jako další [[Amsterdam]] a [[Benátky]], s kanály namísto ulic. V současné době existuje v Petrohradu 342 [[most]]ů přes různé [[Vodní kanál|kanály]] a [[Řeka|řeky]], z toho je 22 mostů zvedacích. Díky složité síti kanálů se Petrohradu často přezdívá „Benátky severu“. Každou noc se od dubna do listopadu 22 zvedacích mostů přes Něvu a hlavní kanály zvedá na pár hodin, aby mohly lodě proplout dovnitř a ven z [[Baltské moře|Baltského moře]] do Volgo-Baltského vodního systému.

{{Panorama|obrázek=Panorama of Saint Petersburg from Palace Bridge.jpg|šířka=1500|popisek=řeka [[Něva]], [[Petropavlovská pevnost]] a [[Zimní palác]]}}

[[Soubor:PeterhofGrandCascade.JPG|náhled|Velká kaskáda v paláci [[Petěrgof]]]]

Z Petrohradu je velice snadno dostupný i slavný [[Petrodvorec|Petěrgof]], proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, stejně jako další místa s někdejšími rezidencemi ruských carů, jako je Carské Selo (město [[Puškin (město)|Puškin]]), [[Pavlovsk (Petrohrad)|Pavlovsk]] či [[Lomonosov]]; pozoruhodná je také ostrovní pevnost [[Kronštadt]].

 

[[Soubor:Ice Palace (Saint Petersburg).png|vpravo|náhled|Arena Ledovyj dvorec hokejové SKA Petrohrad]]

Ve městě působí přední [[fotbal]]ový klub [[FK Zenit Sankt-Petěrburg|Zenit]], dvojnásobný vítěz [[Ruská Premier Liga|ruské ligy]], který v sezóně [[Pohár UEFA 2007/08|2007/08]] vyhrál také [[Evropská liga UEFA|Pohár UEFA]]. V [[Lední hokej|ledním hokeji]] reprezentuje město [[SKA Petrohrad]], účastník [[Kontinentální hokejová liga|KHL]], v němž dříve působil český trenér [[Miloš Říha]]. Od roku [[1995]] se v petrohradském Sportovním a koncertním komplexu pořádá halový tenisový turnaj kategorie [[ATP World Tour 250]] [[St. Petersburg Open]].

V roce 1980 se v tehdejším Leningradu odehrála část [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1980|fotbalového turnaje]] v rámci [[Letní olympijské hry 1980|LOH]]. O čtrnáct let později bylo město pořadatelem [[Hry dobré vůle|her dobré vůle]]. V současnosti vyrůstá na Krestovském ostrově stadion pro spolupořádání [[Mistrovství světa ve fotbale 2018]].

 

'''Vývoj počtu obyvatel Petrohradu 1725–2005'''

[[Soubor:Saint Petersburg population history.svg|náhled|350px|Vývoj počtu obyvatel]]

|}

 

Skupiny, které se podílely na etnickém složení alespoň desetinou procenta, byly při sčítání v roce 2002 následující: [[Rusové]] 84,72 %; [[Ukrajinci]] 1,87 %; [[Bělorusové]] 1,17 %; [[Židé]] 0,78 %; [[Tataři]] 0,76 %; [[Arméni]] 0,41 %; [[Azerové|Ázerbájdžánci]] 0,36 %; [[Gruzíni]] 0,22 %; [[Čuvaši]] 0,13 %; [[Poláci]] 0,10 %. V&nbsp;průběhu 20.&nbsp;století přišel Petrohrad především o německou a polskou menšinu, které v roce [[1897]] tvořily 4,01 %, resp. 2,9 %. Tehdy zde žilo také více [[Finové|Finů]] a [[Estonci|Estonců]].

 

[[Soubor:Metro SPB Line1 Avtovo.jpg|náhled|[[Metro v Petrohradu]], stanice Avtovo]]

Petrohrad má rozsáhlý systém veřejné dopravy, který zahrnuje [[Tramvajová doprava v Petrohradu|tramvaje]], autobusy, metro či množství říčních služeb, které přepravují cestující po celém městě. [[Metro v Petrohradu|Petrohradské metro]] má pět linek a přepraví 2,5 milionu cestujících denně, některé stanice jsou bohatě zdobené [[mramor]]em a [[bronz]]em.

S Moskvou a Helsinkami spojuje Petrohrad [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železnice]], vlaky zde dosahují rychlosti až 250 km/h. Mezinárodní [[letiště Pulkovo]] obsluhuje většinu letecké dopravy města.

 

[[Soubor:Spb all districts 2005 abc rus.svg|náhled|Územněsprávní dělení Petrohradu]]

Vedle [[Moskva|Moskvy]] je Petrohrad druhým [[federální města Ruské federace|federálním městem]] Ruska; je tedy samostatným a samosprávným [[Administrativní dělení Ruska|federálním subjektem]], který nenáleží do okolní [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]], jejíž administrativa v Petrohradu sídlí. Město je také sídlem [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]].

|}

 

* 2011– [[Georgij Poltavčenko|Georgij Sergejevič Poltavčenko]]

* 2003–2011 [[Valentina Matvijenko|Valentina Ivanovna Matvijenko]]

* 2018– [[Alexandr Dmitrijevič Beglov]] (dočasně pověřen výkonem funkce)

 

Viz [[Seznam osobností Petrohradu]]

 

{{Panorama

|obrázek=PalaceSquareNight.jpg

[[Soubor:Тверская 5.jpg|náhled|Český konzulát v Petrohradu (ul. Tverskaja 5)]]

 

<references />

 

* Vladimir Černov, Stanislav Hýnar: ''Moskva – Leningrad'', Olympia, Praha 1987

 

* [[Tramvajová doprava v Petrohradu]]

* [[Metro v Petrohradu]]

* [[Seznam osobností Petrohradu]]

 

* {{Otto|heslo=Petrohrad}}

* {{commonscat|Saint Petersburg}}