Poděbrady: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
fotky + links |
Struktura, links aj. |
||
Řádek 36:
| příjmení = Davidová
| jméno = Kateřina
| titul = Poděbrady - Městská památková zóna
| url = http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/podebrady-mestska-pamatkova-zona
| datum
| datum přístupu = 2009-07-18
| vydavatel = Turistika.cz
| jazyk = česky
}}</ref> chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami.
Řádek 70 ⟶ 67:
Příhodná poloha dnešního města na návrší nad řekou byla využívána už zemědělci v [[Mladý paleolit|mladém paleolitu]]. Významné bylo i osídlení [[Doba bronzová|doby bronzové]], sídelní a hrobové nálezy patří kulturám [[Mohylová kultura|mohylové]] a [[Lužická popelnicová pole|lužické]]. V prostoru dnešní Husovy ulice byly nalezeny pozůstatky osídlení z konce starší doby železné. Významné jsou i části sídel a vrstvy z doby [[Laténská kultura|laténské]] a především pozůstatky rozsáhlého sídliště ze starší i mladší [[Doba římská na území Česka|doby římské]], nalezené na dnešním Jiřího náměstí. Došlo také k četným nálezům římských mincí.<ref name="pol. muzeum">{{Citace elektronické monografie
| titul = Stručný přehled dosavadních archeologických výzkumů na okrese Nymburk
| url = http://pm.4ip.cz/?L=1&ID=50
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-08-07
| vydavatel = Polabské muzeum
| jazyk = česky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
=== Středověk ===
Řádek 89 ⟶ 81:
| příjmení = Šmilauerová
| jméno = Eva
| titul = Poděbrady v proměnách staletí (1. díl)
| vydavatel = Scriptorium
Řádek 95 ⟶ 86:
| rok = 2001
| isbn = 80-86197-30-1
| strany = 246
| jazyk = česky
Řádek 101 ⟶ 91:
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
| odkaz na autora = Jana Hrabětová
| titul = Poděbrady: průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem
| vydavatel = Polabské muzeum
Řádek 107 ⟶ 97:
| rok = 1999
| isbn = 80-238-5496-8
| strany = 7
| jazyk = česky
Řádek 119 ⟶ 108:
=== V majetku královské komory ===
[[Soubor:Podebrady namesti Smrkovsky 2.jpg|náhled|vlevo|Jižní strana [[Jiřího náměstí (Poděbrady)|poděbradského náměstí]] se [[Poděbrady (zámek)|zámkem]] v pozadí koncem 18. století. Zámek je již barokně přestavěn]]
V letech [[1495]]–[[1839]] bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou (s výjimkou období, kdy bylo panství zastaveno).<ref name="pruvodce12">Hrabětová (1999), s. 12.</ref> Pro [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] se poděbradské panství stalo oblíbeným loveckým revírem a jeho přízeň mu přinesla novou prosperitu.<ref name="promeny49">Šmilauerová (2001), s. 49.</ref> Proto zde také roku 1538 založil oboru pro chov [[Daněk evropský|daňků]], bažantnici<ref name="promeny82">Šmilauerová (2001), s. 82.</ref> a zdejší hrad nechal přestavět za vedení italských stavitelů na [[Renesance|renesanční]] zámek (přestavba probíhala v letech 1548–1582 a byla dokončena až za Rudolfa II.).<ref name="pruvodce12" />
Řádek 145 ⟶ 134:
Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. [[Václav Libenský|Václava Libenského]], specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. František Janda v roce 1924 vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až v železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil.<ref name="pruvodce16" />
== Samospráva ==
{| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;"
|-
! colspan="3" bgcolor="#99AACC" align="center"| '''Volby 2018<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Volby.cz
| url=https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=2108&xobec=537683&xstat=0&xvyber=0}}</ref>
|-
| align="center" | '''Strana''' || '''Počet hlasů''' || '''Počet mandátů'''
|-
|align="center"|Volba pro Poděbrady||colspan="1" align="center"| 30 890||colspan="2" align="center"| 7
|-
|align="center"|Naše Poděbrady||colspan="1" align="center"| 19 660||colspan="2" align="center"| 5
|-
|align="center"|[[Starostové a nezávislí|STAN]] s podp. [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]||colspan="1" align="center"| 15 510||colspan="2" align="center"| 3
|-
|align="center"|[[Občanská demokratická strana|ODS]] ||colspan="1" align="center"| 14 396||colspan="2" align="center"| 3
|-
|align="center"|Pro občany Poděbrad|| colspan="1" align="center"| 10 482||colspan="2" align="center"| 2
|-
|align="center"|SNK Mladé Poděbrady||colspan="1" align="center"| 6 507||colspan="2" align="center"| 1
|-
|align="center"|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]|| colspan="1" align="center"| 5 055||colspan="2" align="center"| 0
|-
|align="center"|Volba pro město Poděbrady|| colspan="1" align="center"| 4 601||colspan="2" align="center"| 0
|-
|align="center"|Rozvoj-Prosperita s [[Realisté|REAL]]|| colspan="1" align="center"| 3 116||colspan="2" align="center"| 0
|}
Poděbrady jsou [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Správní obvod Poděbrad zahrnuje 35 obcí, které spravuje společně s [[Městec Králové|Městcem Králové]]. Pod Poděbrady spadá 18 obcí. Jsou to: [[Choťánky]], [[Kolaje]], [[Kouty (okres Nymburk)|Kouty]], [[Křečkov]], [[Libice nad Cidlinou]], [[Odřepsy]], [[Okřínek]], [[Opolany]], [[Oseček]], [[Pátek (okres Nymburk)|Pátek]], [[Písková Lhota (okres Nymburk)|Písková Lhota]], Poděbrady, [[Sány]], [[Senice]], [[Sokoleč]], [[Úmyslovice]], [[Vlkov pod Oškobrhem]], [[Vrbová Lhota]].
=== Vedení města ===
Vedení města v současnosti tvoří starosta a dva místostarostové. Zastupitelstvo města se skládá z 21 členů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Zastupitelstvo města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12349&id_u=50&p1=1185
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-04
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = cs
}}</ref> Radu města tvoří 7 zastupitelů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Rada města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/radni%2Dmesta/os-1081/p1=1179
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-04
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = cs
}}</ref>
V posledních volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2018 zvítězila Volba pro Poděbrady se 7 mandáty, druhé bylo uskupení Naše Poděbrady s 5 mandáty a třetí [[Starostové a nezávislí|STAN]] s podporou [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] se 3 mandáty. Starostou byl zvolen Jaroslav Červinka, který kandidoval za [[Starostové a nezávislí|STAN]], 1. místostarostou se stal Mgr. Roman Schulz z [[Občanská demokratická strana|ODS]] a 2. místostarostou Ing. Miroslav Holas z uskupení Naše Poděbrady.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Vedení města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/vedeni-mesta/os-54/p1=1116
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-04
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = cs
}}</ref>
=== Vlajka a znak ===
[[Soubor:Znak města Poděbrady.gif|náhled|upright|Znak města]]
Svůj znak město získalo v roce 1472 od synů krále Jiřího z Poděbrad. Jeho popis zní takto: Ve zlatém štítě stříbrná kvádrovaná hradební zeď, vrcholící cimbuřím o devíti červeně krytých stínkách. Uprostřed zdi otevřená brána s černým otvorem, zlatými vraty a vytaženou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými hroty. Za zdí uprostřed vystupuje stříbrná okrouhlá věž se dvěma podlouhlými okny nad sebou, římsou uprostřed, na vrcholu pak s cimbuřím o čtyřech stínkách a špičatou červenou střechou s makovicí. Za věží, jakoby na hradbě stojící, černo-červeně polcená orlice se zlatou zbrojí, červeným jazykem a stříbrným půlměsícem přes prsa a křídla. Na zdi nad branou visí stříbrný štítek se třemi černými pruhy v horní polovici. Štítek je znakem pánů z Kunštátu, tj. Jiřího z Poděbrad, orlice pak jeho potomků, knížat z Münsterberka.
Městská vlajka byla schválena výnosem Ministerstva vnitra č. B-8117-25/11-47-II/3 ze dne 20. 8. 1948. Poměr stran je 2:3, barevné pruhy (bílý, červený a žlutý) jsou stejně široké.<ref name="Symboly města">{{Citace elektronické monografie
| titul = Symboly města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/symboly-mesta/d-1054
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-04
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Územněsprávní začlenění ===
Řádek 158 ⟶ 217:
* 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady
Ve městě Poděbrady ''(přísl. Malé Zboží, 7236 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1064-1066. (česky a německy)</ref>
* Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, státní radiotelegrafická stanice, lázně se 14 léčivými prameny, 2 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, vyšší hospodářská škola, ukrajinská hospodářská akademie, divadlo, muzeum, Paroubkův ústav chudých, okresní nemocnice, Masarykova liga proti tuberkulose, sbor dobrovolných hasičů.
Řádek 170 ⟶ 229:
== Přírodní poměry ==
[[Soubor:Podebrady a okoli, I. mapovani.JPG|náhled|Poděbrady a jejich širší okolí na mapě z druhé poloviny 18. století. V pravém horním rohu je zaniklý obří rybník Blato]]
Řádek 176 ⟶ 234:
Polabí má poměrně teplé podnebí. Průměrná roční teplota je zde 9 °C. Jaro začíná poměrně brzy (obvykle v polovině dubna) a zima nastupuje později. Nejstudenější bývá měsíc leden, kdy jsou časté mrazy a inverzní mlha. Trvalejší sněhová pokrývka není obvyklá. Průměrný roční úhrn srážek je nízký.<ref name="Reg Poděbradsko">{{Citace elektronické monografie
|titul = Poloha regionu
|url = http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=27
|datum vydání =
|datum přístupu = 2008-08-09
|vydavatel = region Poděbradsko
|
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Řádek 244 ⟶ 297:
|}
=== Části města ===
{| width="100%" border="0" cellspacing="0" cellpadding="0"
|-
Řádek 259 ⟶ 312:
* [[Velké Zboží]]
|}
== Obyvatelstvo ==
Řádek 349 ⟶ 387:
</gallery>
==
[[Soubor:Kostel Povyseni sv Krize - Podebrady, interier.jpg|náhled|Interiér [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostela Povýšení sv. Kříže]]]]
Při sčítaní lidu, domů a bytů 2001 uvedlo 3841 lidí (28,78 %), že jsou věřící a 8553 (64 %) bylo bez vyznání. Z toho 2586 (19,35 %) obyvatel se přihlásilo k [[Římskokatolická církev|církvi římskokatolické]], 634 (4,74 %) k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]], 257 (1,92 %) k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 55 (0,41 %) k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|církvi pravoslavné]] a 18 (0,13 %) uvedlo svou příslušnost k [[Svědkové Jehovovi|náboženské společnosti Svědkové Jehovovi]].<ref name="sčítání lidu 2001">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001
| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/537683?OpenDocument
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-08-04
| vydavatel = Český statistický úřad
| jazyk = česky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> V minulosti mělo město i svou malou [[Židé|židovskou]] komunitu, která však zanikla během [[Holokaust|holocaustu]].
[[Soubor:Knihovna, Poděbrady (2016) 02.JPG|náhled|
Ve městě se nachází [[Římskokatolická farnost Poděbrady]]. Poděbradské děkanství bylo v roce 1886 povýšeno na [[probošt]]ství (nad portály vstupních dveří kostela Povýšení sv. Kříže a fary jsou kamenné reliéfy se znakem proboštství, zhotovené sochařem Bohuslavem Schnirchem). Církev římskokatolickou zastupuje původně gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení sv. Kříže]] ze 14. století, v 16. století renesančně přestavěný a v 19. století opět regotizovaný, který doplňuje raně barokní [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. V průčelí kostelíčka jsou plastiky od [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]]. Třetím kostelem je funkcionalistický kostel Husova sboru Církve československé husitské z roku 1937. [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech|Českobratrská církev evangelická]] má kostel v Husově ulici č. 16. Ten byl postaven v roce 1962 namísto staršího kostela, který v Husově ulici stál od roku 1878 do roku 1962, kdy byl zbourán kvůli stavbě silnice. [[Církev bratrská]] v roce 2007 dokončila svou modlitebnu [[Bétel]]. Synagoga v Husově ulici, postavená v roce 1852, byla zbourána v roce 1958.<ref name="holocaust">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fiedler
| jméno = Jiří
| titul = Poděbrady
| url = http://www.holocaust.cz/cz2/resources/jcom/fiedler/podebrady
| datum
| datum
| vydavatel = Holocaust.cz
| jazyk = česky
}}</ref>
Řádek 410 ⟶ 414:
Ve městě se nachází dva hřbitovy. Hřbitov na předměstí Kluk dnes zahrnuje i židovský hřbitov, jež byl založen v roce 1898. Za protektorátu byly zdejší náhrobky odvezeny, obřadní síň postavená pro židovský hřbitov v roce 1900, je stále v provozu. Ve Velkém Zboží je evangelický hřbitov.
== Významné památky, prostory a stavby ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Poděbradech}}
[[Soubor:Poděbrady - Libenského kolonáda.jpg|náhled|[[Libenského kolonáda]]]]
[[Soubor:Antonín Engel - Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech 2.jpg|náhled|[[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|Hydroelektrárna]] byla roku 2017 prohlášena [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]]]
Dominanty Jiřího náměstí tvoří [[poděbrady (zámek)|poděbradský zámek]] a [[pomník Jiřího z Poděbrad]] od sochaře [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], patřící k vrcholům české monumentální plastiky 19. století, před jeho branou. Na náměstí stojí také [[Mariánský sloup (Poděbrady)|Mariánský sloup]] z roku 1765, postavený na památku morové epidemie z roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu.
Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý a v posledních letech rekonstruovaný [[poděbradský lázeňský park|lázeňský park]], který sahá až k [[Poděbrady (nádraží)|nádražní budově]] z roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. [[Vojtěch Kerhart|Vojtěcha Kerharta]]. V parku se nachází známé [[květinové hodiny]], poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například [[vila Kouřimka]] a [[Obereignerova vila]] navržené architektem [[Josef Fanta|Josefem Fantou]], hotel Tlapák, lázeňský dům Libenský či budova Knížecích lázní.
Většina budov na Riegrově náměstí pochází z první třetiny 20. století. Například budova městské spořitelny od Josefa Kerharta.
[[Funkcionalismus]] reprezentují též budova zemědělské školy a budova pošty architekta Vojtěcha Kerharta, Újezdní Masarykovy škola a vodárna od Františka Jandy, budova sokolovny od Františka Profta či kostel Církve československé husitské od Josefa Semeráda. V blízkosti lázeňského středu též byla vybudována řada moderních vil a penzionů.
Nedaleko zámku stojí [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení svatého Kříže]]. Na Labi se nachází [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|hydroelektrárna se zdymadlem]], navržená poděbradským rodákem [[Antonín Engel|Antonínem Engelem]]. Od roku 2017 je tato stavba [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref name="test">[http://zpravy.idnes.cz/mezi-narodni-kulturni-pamatky-vlada-zaradila-invalidovnu-i-lucernu-11z-/domaci.aspx?c=A170220_094417_domaci_kop Nově zařazené památky 2017]</ref> Součástí golfového areálu je dnes budova bývalé [[Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)|Radiotelegrafické stanice]] s dvojicí stopadesátimetrových stožárů, která je dnes technickou památkou.
== Kultura ==
=== Organizace ===
{{podrobně|Seznam zájmových a volnočasových organizací a skupin Poděbrad}}
[[Soubor:Poděbrady - Stará radnice.JPG|náhled|vlevo|Budova staré radnice, dnešní Městská knihovna, roku 2016 přestavěna]]
V areálu zámku se nachází [[Divadlo Na Kovárně]] a také [[Zámecký biograf]], do kterého se vstupuje z prvního nádvoří. Divadlo má kapacitu celkem 233 sedadel. Dlouholetou tradici má [[Divadelní spolek Jiří]], založený roku 1861, který naplno opět obnovil svou činnost po rekonstrukci divadla. Zámecký biograf nahradil původní Městské kino, které bylo v budově Sokola.
V budově bývalé školy v ulici Na Dláždění dnes sídlí [[Polabské muzeum]], jehož součástí je v Poděbradech i budova středověkého [[Špitál (Poděbrady)|špitálu Kunhuta]] s vysokým barokním průčelím, který založila [[Kunhuta ze Šternberka]] a památník krále Jiřího z Poděbrad, který je v bývalé hradní kapli a rodné síni krále Jiřího, na druhém nádvoří zámku. Součástí památníku je expozice ''Bohuslav Schnirch a jeho pomník krále Jiřího'' a dále dřevěné [[monoxyl]]y z 10. století.<ref name="Polabské muzeum">{{Citace elektronické monografie
| titul = Expozice a objekty ve správě Polabského muzea
| url = https://www.polabskemuzeum.cz/#mista
| datum vydání =
| datum
| vydavatel = Polabské muzeum
| jazyk = česky
}}</ref> Mimo město je součástí muzea Muzeum [[Bedřich Hrozný|Bedřicha Hrozného]] [[Lysá nad Labem]], Galerie Melantrich [[Rožďalovice]], Městské muzeum [[Sadská]] a Muzeum Královéměstecka [[Městec Králové]].<ref name="PN: škol" />
[[Městská knihovna Poděbrady]] sídlí od roku 1930 dodnes v budově renesanční staré radnice na Jiřího náměstí. V prostoru lázeňského parku se nachází Galerie Ludvíka Kuby.
=== Kulturní akce ===
V Poděbradech se pravidelně konají mnohé festivaly a soutěžní přehlídky. Mezi nejvýznamnější patří každoroční Historické slavnosti krále Jiřího, Poděbradské dny poezie, mezinárodní soutěžní přehlídka dechové hudby Evropa hraje Kmocha, divadelní festival mladého amatérského divadla FEMAD, každoroční finále Národního šampionátu mažoretek a další. Na Jezeře se pravidelně koná hudební festival Barvy léta, říjen je ve znamení festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Od roku 2016 se ve městě pořádá Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady.
== Školství ==
Řádek 477 ⟶ 454:
[[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]] zde provozuje Středisko jazykové a odborné přípravy UK ÚJOP. Ve městě se nachází šest středních škol, z toho dvě gymnázia ([[Gymnázium Jiřího z Poděbrad]] a [[Ekogymnázium]]), jedna hotelová škola ([[Hotelová škola a Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu]]), jedna zemědělská škola ([[Střední zemědělská škola a Střední odborná škola Poděbrady|SZeŠ a SOŠ Poděbrady]]) a dvě střední odborná učiliště (Střední odborné učiliště společného stravování a Střední odborné učiliště Skláren Bohemia). Základní školy jsou dvě (ZŠ T. G. Masaryka s kapacitou 930 žáků a ZŠ Václava Havla s kapacitou 1000 žáků), [[speciální škola]] je jedna a 1 mateřská škola s celkem 8 odloučenými pracovišti.<ref name="KIC">{{Citace elektronické monografie
| titul = Školství v Poděbradech
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12349&id_u=1104&p1=2747
Řádek 486 ⟶ 460:
| datum přístupu = 2008-08-06
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = česky
}}</ref>
Řádek 493 ⟶ 466:
| příjmení = Karbulková
| jméno = Jitka
| titul = Strategické a akční plánování ve městě Poděbrady: Kultura, sport, rekreace, zájmové a volnočasové aktivity
| periodikum = Poděbradské noviny
Řádek 513 ⟶ 483:
=== Dopravní síť ===
==== Pozemní komunikace ====
Už první osídlení v prostoru Poděbrad bylo ovlivněno existencí strategického přechodu před řeku Labe na trase Kladské cesty. Později byla Kladská cesta přeložena přes Nymburk. Počátkem 19. století se město stalo důležitým dopravním uzlem císařských cest. Po hrázi Předměstského rybníka byla od roku 1817 zbudována erární silnice z [[Praha|Prahy]] do [[Hradec Králové|Hradce Králové]].<ref name="promeny183"> Šmilauerová (2001), s. 183.</ref> Spojení na Hradec Králové je dnes možné po [[dálnice D11|dálnici D11]] s exity 35 (Poděbrady-západ), 39 (Poděbrady-jih) a 42 (Poděbrady-východ) nebo po [[silnice II/611|silnici II/611]] Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Na západním břehu řeky se tato silnice křížila se silnicí, vedoucí z [[Kolín]]a do [[Nymburk]]u, dokončená v roce 1836 (dnes [[silnice I/38]]).<ref name="promeny186"> Šmilauerová (2001), s. 186.</ref> Na východ od města vedla další silnice směrem na [[Jičín]], [[Kopidlno]] a [[Trutnov]] (dnešní [[silnice I/32]]). Městem dále procházejí [[silnice II/329]] Pečky – Poděbrady – Netřebice – Křinec a [[silnice II/331]] Poděbrady – Nymburk – Lysá nad Labem – Stará Boleslav.
Řádek 519 ⟶ 488:
==== Mosty ====
Na konci roku 2008 nahradil železobetonový silniční most z roku 1953 v centru města most nový, ocelový. Ten navazuje na dlouhý kamenný [[Inundační most v Poděbradech|inundační most]] postavený v letech 1828–1831.<ref name="promeny184"> Šmilauerová (2001), s. 184.</ref> Na západním okraji města, poblíž plnírny Poděbradky, stojí most přes Labe, který je součástí obchvatu Nymburka. Ve Velkém Zboží se nachází plynovodní most. Chodcům a cyklistům slouží železobetonová lávka u vodní elektrárny. Její délka je 122 metrů, hlavní pole nad kanálem má rozpětí 31 metrů, postavena byla v roce 2002. Dále na východ funguje vodovodní most.
Dva mosty vedou také přes železnici. Jeden ve východní části města v ulici Palackého, druhý nadjezd ve čtvrti Koutecká byl otevřen v roce 2015. V rámci modernizace tratě je plánováno vybudování dalšího nadjezdu místo úrovňového přejezdu na Žižkově, a to po roce 2020.
Řádek 558 ⟶ 528:
== Průmysl a firmy ==
[[Soubor:Sklárny Bodemia, Poděbrady.jpg|náhled
Ve středověku město prosperovalo především díky obilnářství a [[rybníkářství]]. [[Poděbradská rybniční soustava]], jež začala vznikat za pánů z Kunštátu, zahrnovala až 48 rybníků, z nichž rybník [[Blato (rybník)|Blato]] o rozloze 973 ha byl ve 14. století největším rybníkem u nás. Poděbrady tehdy patřily spolu s Třeboňskem a Pardubickem, mezi největší rybníkářské oblasti v Čechách.
Řádek 570 ⟶ 540:
== Sport ==
{{podrobně|Seznam zájmových a volnočasových organizací a skupin Poděbrad}}
[[Soubor:Sokolovna, Poděbrady (2018) 01.jpg|náhled
Vzhledem ke své poloze v nížinném terénu jsou Poděbrady vhodné pro cykloturistiku a protínají je cyklotrasy č. 0024 (úsek Libice nad Cidlinou-Byšičky, délka 40 km) a č. 0019 (úsek Poděbrady-Nymburk, délka 8 km).<ref name="Cyklomapa">{{Citace monografie
| titul = Velká cykloturistická mapa: Okolí Prahy Nymbursko
| vydavatel = SHOcart
Řádek 581 ⟶ 548:
| rok = 2003
| isbn = 80-7224-120-6
| jazyk = česky
}}</ref> Obě stezky jsou ve městě propojeny lávkou. V budoucnu je plánován vznik cyklostezek přímo uvnitř města.<ref name="PN: urban" /> Cyklostezky podél řeky Labe, jsou vhodné i pro inline bruslení a jak ve směru do Nymburka, tak směrem k soutoku Labe a [[Cidlina (řeka)|Cidliny]] (zde pokračuje až do [[Libice nad Cidlinou]]). Na Skupici byla vybudován naučná stezka, vedoucí lužním lesem až k soutoku Labe a Cidliny.
Řádek 593 ⟶ 558:
{{podrobně|Seznam osobností Poděbrad}}
[[Soubor:Georg of Podebrady.jpg|náhled|Asi nejznámější osobností spojovanou s městem je český král [[Jiří z Poděbrad]]]]
Vybrané osobnosti spjaté s městem:
* [[Jiří z Poděbrad]] (1420–1471), český král
* [[Viktorín z Poděbrad]] (1443–1500), minsterberský a opavský kníže, syn krále Jiřího z Poděbrad
Řádek 639 ⟶ 605:
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
| odkaz na autora = Jana Hrabětová
| titul = Poděbrady: město mého srdce: z alba minulých časů
| vydavatel = Ostrov
Řádek 647 ⟶ 613:
| kapitola =
| strany = 255
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
| titul = Poděbrady: průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem
| vydavatel = Polabské muzeum
Řádek 660 ⟶ 625:
| kapitola =
| strany = 101
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = kolektiv autorů
| titul = Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S
| vydavatel = Libri
Řádek 673 ⟶ 636:
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Langr
| jméno = Ladislav
| příjmení2 = Peršín
| jméno2 = Jakub
| příjmení3 = Pekárek
| jméno3 = Jiří
| titul = Poděbradská abeceda = Poděbrady’s alphabet
| vydavatel = Lázně Poděbrady
Řádek 707 ⟶ 665:
| kapitola =
| strany = 246
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
Řádek 720 ⟶ 678:
| kapitola =
| strany = 271
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vácha
| jméno = Petr
| příjmení2 = Stegbauer
| jméno2 = Jiří
| titul = Poděbrady : město mého srdce
| vydavatel = Ostrov
Řádek 735 ⟶ 690:
| rok = 2006
| isbn = 80-86289-48-6
| strany = 150
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
Řádek 750 ⟶ 704:
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}
* {{Citace monografie
| titul = Lázně Poděbrady
| vydavatel = Ředitelství uhličitých lázní a zřídel, akc. Spol. v Poděbradech
Řádek 763 ⟶ 714:
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Driml
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Driml
|titul = Čarovný proutek
Řádek 797 ⟶ 747:
{{Portály|Česko}}
[[Kategorie:Poděbrady
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
| |||