Malín byl přemyslovským hradem, který kníže [[Boleslav I.]] v desátém století svěřil do správy rodu Slavníkovců.<ref name="lutovsky"/> Význam hradiště byl dán polohou na důležité [[Trstenická stezka|trstenické stezce]], která spojovala [[Čechy]] s [[Morava|Moravou]]. [[Slavník]]ův syn [[Soběslav (Slavníkovec)|Soběslav]] ve zdejší [[MincovnaSlavníkovské mincovnictví|zdejší mincovně]] razil denáry se svým jménem a nápisem {{Cizojazyčně|la|''Malin Civitas.''}}<ref>Lutovský 2007, s. 143.</ref> Je možné, že v té době mohl mít Malín větší význam než hlavní slavníkovské [[Libice nad Cidlinou (hradiště)|hradiště v Libici]]. Po [[Vyvraždění Slavníkovců|pádu Slavníkovců]] hradiště přetrvalo a podle [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]] u něj roku 1101 tábořilo vojsko knížete [[Bořivoj II.|Bořivoje II.]] Ve dvanáctém století byl na hradišti postaven [[Románská architektura v Česku|románský]] kostel svatého Štěpána.<ref>Lutovský 2007, s. 144.</ref>
