Mars Science Laboratory: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Probíhající vesmírný let}}
{{Infobox - kosmické těleso
| cospar = 2011-070A
| název = Mars Science Laboratory
| obrázek = PIA16239 High-Resolution Self-Portrait by Curiosity Rover Arm Camera.jpg
| popisek = „[[Selfie]]“ Curiosity na Marsu pořízená pomocí robotického ramena vozítka
| katalog =
| start = 26. listopadu 2011
| kosmodrom = [[Cape Canaveral Air Force Station]]
| raketa = [[Atlas V]]
| provozovatel = [[NASA]] - [[Laboratoř proudového pohonu (JPL)|JPL]]
| výrobce = NASA - JPL
| stav = přistálo na [[Mars (planeta)|Marsu]]
| zánik nebo přistání = Přistání
| zánik =
| kategorie = planetární sonda – vozítko
| hmotnost = vzletová 900 kg
}}
'''Mars Science Laboratory''' ('''MSL''', ''Marsovská vědecká laboratoř''), známější pod pojmenováním vlastního vozítka '''Curiosity''', je [[kosmická sonda]] [[Spojené státy americké|americké]] [[NASA]] určená pro průzkum [[Povrch Marsu|povrchu Marsu]]. MSL je pětkrát těžší a nese desetkrát více vědeckých přístrojů než předchozí vozítka [[Spirit]] nebo [[Opportunity]]. Veze více moderních přístrojů než kterákoliv dřívější mise na [[Mars (planeta)|Mars]], a to včetně nástrojů a vybavení, které na místě umožní analýzu prášků vyvrtaných z [[hornina|hornin]].
Řádek 78:
 
== Konstrukce a vybavení ==
[[Soubor:Mars_Science_Laboratory_mockup_comparison.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Porovnání marsovských vozítek NASA: Mars Exploration Rover, Mars Pathfinder a Mars Science Laboratory]]
 
=== Rozměry a hmotnost ===
Řádek 87:
 
=== Napájecí zdroj ===
[[Soubor:Mars Science Laboratory drawing.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Schéma komponentů roveru]]
MSL je poháněn [[Radioizotopový termoelektrický generátor|radioizotopovým termoelektrickým generátorem]] (RTGS) využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238, který byl úspěšně použitý na sondách [[Viking 1]] a [[Viking 2]] v roce 1976. [[Sluneční energie]] není efektivní zdroj pro operace na povrchu Marsu, protože [[solární panely]] nemusí účinně fungovat v zastíněných oblastech nebo v [[prach|prašných]] podmínkách. Radioizotopový generátor poskytuje spolehlivý, stálý výkon ve dne i v noci. Měl by fungovat aspoň 14 let.<ref name="MarsExplorationMMRTG">
{{cite web
Řádek 113:
=== Počítače ===
{{Podrobně|Porovnání vnitřních počítačů na vozítkách na Marsu}}
[[Soubor:Mars Science Laboratory empty chassis.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Prázdná krabice roveru]]
Dva identické [[počítač]]e na palubě roveru jsou nazývány {{Cizojazyčně|en|''Rover Electronics Module''}} (REM), obsahují paměti schopné vydržet extrémní prostředí a [[záření]]. Každá paměť počítače zahrnuje 256&nbsp;MB [[EEPROM]], 256&nbsp;MB [[DRAM]] a 2&nbsp;GB [[flash paměť|flash paměti]]. Pro srovnání, v Mars Exploration Rovers je použit počítač s 3&nbsp;MB EEPROM, 128&nbsp;MB DRAM a 256&nbsp;MB flash paměti.
 
Řádek 137:
}}</ref> Může ukládat snímky ve formátu [[Raw (grafika)|RAW]] nebo v reálném čase použít ztrátovou kompresi ve formátu [[JPEG]].<ref name="MAHLI"/>
 
[[Soubor:New Horizons launch.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|upright=0.6|Raketa Atlas V]]
 
== Nosná raketa ==
Řádek 153:
 
== Přistávací systém ==
[[Soubor:20090428MSLEntry1.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|MSL přistávací schéma pro vstup do vnější atmosféry]]
[[Soubor:20090428MSLEntry2.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|MSL přistávací schéma pro sestup padákem, zbrzděný vstup a přistání pomocí raketového jeřábu]]
Přistání velké sondy na Marsu je obtížný úkol: [[atmosféra]] je příliš hustá na použití brzdících raket, ale příliš řídká na použití [[padák]]ů. I když některé předchozí mise použily k přistání [[airbag]]y, které je na povrchu nakonec zabrzdily, MSL byl pro tuto volbu příliš velký.
 
Řádek 204:
 
=== Aktivní sestup ===
[[Soubor:593484main pia14839 full Curiosity's Sky Crane Maneuver, Artist's Concept.jpg|thumbnáhled|Vozítko Curiosity v podvěsu pod raketovým jeřábem]]
Další brzdění obstaraly [[hydrazin]]ové trysky jeřábu, který byl zatím pevně shora připojen k vozidlu. Trysky byly na koncích ramen okolo jeřábu. Takto se vozidlo zpomalilo až na 0,75&nbsp;m/s.<ref name="obrovsky uspech" />
 
Řádek 211:
 
== Místo přistání ==
[[Soubor:658668main_pia15685-full.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Plánované místo přistání na [[Aeolis Palus]] v [[Gale (kráter)|Galeově kráteru]]]]
MSL přistálo v [[Gale (kráter)|Galeově kráteru]], uprostřed něhož se nachází hora [[Aeolis Mons]], která se tyčí 5,5 km nad kráterem a skládá se z vrstevnatých hornin. Tuto horu bude Curiosity zkoumat. Místo přistání MSL je rovinná oblast v přední části hory, která má elipsovitý tvar 20 × 7 kilometrů (celý Galeův kráter má průměr 154 km).<ref>
{{Citace periodika
Řádek 268:
 
{{Portály|Kosmonautika}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Marsovská vozidla]]