Verze z 3. 2. 2019, 15:34 editovat 193.86.23.2 (diskuse) →‎Formy uspořádání značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2019, 09:26 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:History_of_Yugoslavia.svg\|náhled\|Vývoj Jugoslávie. Byla založena [[Rapallská smlouva (1920)\|Rapallskou smlouvou]]. Západní hranice odřízla cca půl milionu Slovanů<ref name="HehnP_Low_Dishonest_Decade">Hehn, Paul N. (2005) [http://books.google.com/books?id=nOALhEZkYDkC&pg=PA45&dq=%22the+treaty+left+half+a+million+Slavs+inside+Italy+while+only+a+few+hundred+Italians&lr=&sig=ACfU3U1d_etPPJL-3k8nsYws4mfuun44sQ A Low Dishonest Decade: Italy, the Powers and Eastern Europe, 1918–1939.], Chapter 2, ''Mussolini, Prisoner of the Mediterranean''</ref> na [[Italské království\|Italské]] území, kde byli vystaveni italizaci.]] [[Soubor:Former Yugoslavia Map.png\|~~thumb~~náhled\|Jugoslávie v podobě socialistické federativní republiky ([[1963]]–[[1991]])]] '''Jugoslávie''' (''Jugoslavija'', [[Srbština\|srbsky]] ''Југославија'') byl stát existující v letech [[1918]]–[[2003]] na břehu [[Jaderské moře\|Jaderského moře]], s hlavním městem [[Bělehrad]]em. Jednalo se o mnohonárodnostní stát [[Jižní Slované\|jižních Slovanů]]. Za dobu své existence vystřídal několik forem uspořádání, často se měnila jeho rozloha, stejně jako obyvatelstvo. Jugoslávie vznikla jako jedno z dětí systému po [[první světová válka\|první světové válce]], těžkou zkouškou pro ni byl [[druhá světová válka\|konflikt o dvacet let později]]. Po osvobození se země přidala k socialistickému táboru, avšak uchovala si větší míru samostatnosti a vydala se na vlastní cestu k [[socialismus\|socialismu]]. Po válkách z přelomu 80. a 90. let se původní socialistický svazek rozpadl a jméno Jugoslávie si uchovalo jen společenství [[Srbsko\|Srbska]] a [[Černá Hora\|Černé Hory]]. To se ho vzdalo v roce [[2003]]. Řádek 14: [[Federativní lidová republika Jugoslávie]] (1945–1963) [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] (1963–1991) * '''Třetí Jugoslávie'''<ref name="sabrina495">{{Citace monografie \| příjmení = Ramet \| jméno = Sabrina \| titul = The three Yugoslavias: state-building and legitimation, 1918-2005 \| url = http://books.google.cz/books?id=FTw3lEqi2-oC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false \| vydání = 1 \| vydavatel = Indiana University Press, Woodrow Wilson Center \| místo = Bloomington; Washington, D.C. \| rok copyrightu = 2006 \| počet stran = 781 \| strany = 495 \| isbn = 0-253-34656-8 \| jazyk = anglicky \| poznámka = <!-- [dále jen Ramet (2006)] -->}}</ref> (1992–2003) ** [[Svazová republika Jugoslávie]] (duben 1992–únor 2003) <gallery> Soubor:Flag of the State of Slovenes, Croats and Serbs.svg\|1918–1920 Soubor:Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg\|1918–1941 Soubor:Flag of SFR Yugoslavia.svg\|1945–1991 Soubor:Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg\|1992–2003 Řádek 30: === Jugoslávské království === [[Soubor:Banovine Jugoslavia.png\|~~thumb~~náhled\|Jugoslávské [[Bánovina\|bánoviny]], 1929–39]] {{viz též\|Vidovdanská ústava\|Malá dohoda\|Alexandr I. Karadjordjević}} Během bouřlivého roku [[1929]] se za pomoci vojenských kruhů chopil moci král [[Alexandr I. Karađorđević\|Alexandr I.]] (reakce na zavraždění dvou [[Chorvati\|chorvatských]] poslanců v létě [[1928]] v parlamentu) a změnil nejen název, ale také především politické prostředí své země. Okamžitě zakázal všechny politické strany založené na národnostním, náboženském nebo teritoriálním základě. V té době také začala nekompromisní perzekuce členů [[KSJ\|Komunistické strany Jugoslávie]]. Změny postihly i samosprávní členění státu. Původní oblasti byly nahrazeny devíti bánovinami, popírajícími historické hranice jednotlivých krajů. V šesti z nich mělo většinu srbské obyvatelstvo, ve dvou chorvatské a v jednom slovinské. Řádek 48: === Druhá světová válka === [[Soubor:Fascist occupation of yugoslavia.png\|~~thumb~~náhled\|Rozdělení Jugoslávie během 2. světové války]] {{viz též\|Ustašovci\|Četnici\|Jugoslávští partyzáni\|Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie}} [[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg\|~~thumb~~náhled\|Adolf Hitler v [[Maribor]]u; ve městě patřícím Jugoslávii ovšem po porážce království v dubnu 1941 začleněném do [[Nacistické Německo\|Německé říše]]]] Na jaře [[1941]] došlo v Jugoslávii k převratu, který odstranil vládu podporující mocnosti Osy a nastolil kurz k spojencům. Nedlouho poté byla Jugoslávie napadena [[Německo\|Německem]]. [[17. duben\|17. dubna]] [[1941]] bylo království obsazeno a jeho území rozděleno. Řádek 90: Jugoslávie několikrát změnila svojí zahraničně-politickou orientaci. Během Studené války stála na pomezí mezi východním a západním blokem, zároveň byla aktivním členem [[Hnutí nezúčastněných zemí]]. V dobách meziválečných se země stala jedním ze zakládajících členů [[Malá Dohoda\|Malé Dohody]]. Tehdy nově vzniklý stát se musel vypořádat hlavně s faktem, že většina jeho sousedů (s výjimkou [[Rumunsko\|Rumunska]]) byla proti Bělehradu značně nepřátelská a měla územní nároky ([[Itálie]] měla zájem na přímoří, [[Rakousko]] na oblastech dnešního Slovinska, [[Maďarsko]] v duchu [[revisionismus\|revisionistických]] tendencí chtělo připojit zpět ztracená území v [[První světová válka\|první světové válce]] a [[Bulharsko]] usilovalo o zisk Makedonie. Jugoslávie proto spoléhala na spojenectví s Rumunskem a [[Československo\|Československem]] ve snaze oslabit tendence hlavně Maďarska. Jakmile se ovšem začala situace ve střední Evropě měnit ve prospěch fašistických států, bylo království nuceno se situaci přizpůsobit. Po smrti krále Alexandra I. v roce 1934 se Jugoslávie začala přiklánět k Itálii a Německu.<ref name="pacner139" /> Aliance s ostatními nefašistickými zeměmi se stávaly stále více formálnější. Lákavou se stala možnost spolupráce s Německem a také Maďarskem, se kterým země uzavřela smlouvu o "věčném přátelství". Po převratu na jaře [[1941]] se situace ovšem obrátila; nová vláda se přidala k Spojencům, což znamenalo konec království, obklopeného samými fašistickými státy. Komunistická Jugoslávie po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] získala mezi evropskými zeměmi zcela unikátní postavení. Roku 1948 začala roztržka mezi jugoslávským komunistickým vedením v čele s [[Josip Broz Tito\|Titem]] a [[Josif Vissarionovič Stalin\|Stalinovým]] [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]], což vzbudilo na západě pocit, že Jugoslávii lze počítat mezi země „svobodného světa“. V roce [[1961]] bylo v [[Bělehrad]]ě založeno Hnutí nezúčastněných zemí, které mělo ideje komunistického státu šířit za jeho hranice. K tomu si tehdejší režim dopomáhal jednak [[propaganda\|propagandou]] (idealizací vlastních poměrů), jednak hospodářskou pomocí jednotlivým (většinou rozvojovým zemím). Hlavním cílem bloku bylo ostře se vyhranit proti bipolárnímu světu. Titova Jugoslávie podpořila v roce 1968 [[Pražské jaro 1968\|pražské jaro]] a ostře odsoudila [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa\|invazi vojsk Varšavského paktu do Československa]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/623104 Jít na pomoc Československu v srpnu 68 chtěly tisíce Jugoslávců]". Český rozhlas. 21. srpna 2009.</ref> == Ekonomika == {{Pahýl část}} [[Soubor:Zvornik Drina Dam.JPG\|~~thumb~~náhled\|Hydroelektrárna na [[Drina\|Drině]] poblíž Zvornika. V souvislosti s rozvojem energetiky byly velmi často využívány prudší toky v horách, hlavně tedy v Bosně a Hercegovině, kde byla zřízena celá řada přehrad]] Jugoslávie patřila k několika málo evropským zemím, jejichž hospodářská struktura byla značně nevyvážená. Severní republiky těžily z dobrého rozvoje z časů existence [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]], jižní se naopak potýkaly s nerozvinutostí způsobenou [[Osmanská říše\|osmanským dědictvím]]. Ani existence jednotného státu a [[Fond pro nerozvinuté republiky\|rozsáhlé investice]] nedokázaly (na rozdíl od [[Československo\|Československa]]) situaci zlepšit. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi tak byly v dobách konce společného státu stejně veliké, jako na jeho začátku.{{Doplňte zdroj}} == Kultura == ~~=== Literatura ===~~ ~~{{Pahýl část}}~~ === Film === Řádek 113 ⟶ 109: === Jazyky === [[Soubor:Yugoslav ethnic map 2.jpg\|~~thumb~~náhled\|Národnostní mapa Jugoslávie v roce 1981]] Na území Jugoslávie se hovořilo početným množstvím jazyků. Nejrozšířenějším byla [[srbochorvatština]], následovaly [[makedonština]] a [[slovinština]] jako jazyky konstitutivních národů dalších republik. Díky četným národním menšinám se ovšem mluvilo v Jugoslávii také [[němčina\|německy]], [[maďarština\|maďarsky]], [[albánština\|albánsky]], [[slovenština\|slovensky]], [[čeština\|česky]], [[rusínština\|rusínsky]] a celou řadou různých dialektů. Řádek 157 ⟶ 153: {{Portály\|Balkán\|Geografie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Jugoslávie\| ]]

Jugoslávie: Porovnání verzí