Regina Rázlová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Dětství a studia: oprava názvu školy
Nadbytečné odkazy, pořadí kategorií, typo
Řádek 6:
== Dětství a studia ==
Regina Rázlová vyrůstala v [[Ústí nad Labem]], později v [[Praha|Praze]]. Jejím otcem byl pozdější první [[Seznam premiérů Česka|předseda vlády České socialistické republiky]] Ing. [[Stanislav Rázl]], který byl na počátku 60. let generálním ředitelem [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu|Spolku pro chemickou a hutní výrobu]] v Ústí nad Labem.
 
Regina Rázlová se kromě plaveckého vrcholového sportu od dětství věnovala fotografii a lákala ji také filmová režie. Z toho důvodu v roce [[1966]] vystudovala [[Střední průmyslová škola filmová|Střední průmyslovou školu filmovou]] (obor produkce) v [[Čimelice|Čimelicích]]. Následně v letech [[1965]]–[[1970]]1965–1970 studovala na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU)]] u profesora [[Miloš Nedbal|Miloše Nedbala]] herectví.
 
== Herecká kariéra ==
Ještě za studií na DAMU hostovala v hradeckém [[Klicperovo divadlo|Klicperově divadle]]. Po absolutoriu nastoupila do angažmá v [[Divadlo Jaroslava Průchy|divadle Jaroslava Průchy]] v [[Kladno|Kladně]], kde působila v letech [[1970]] až [[1972]]1970–1972 a kde hrála například v ''Noci na Karlštejně'', ''Pasti na myši'' nebo ''Večeru tříkrálovém''.
 
V letech 1972-781972–1978 byla členkou souboru [[Divadlo E. F. Buriana|Divadla E. F. Buriana]]. V roce 1978 se stala členkou hereckého souboru [[Barrandov Studio|Filmového studia Barrandov]] a zároveň v témže roce začala hostovat v [[Národní divadlo|Národním divadle]], kde v roce 1980 získala stálé angažmá. Ze zhruba dvaceti rolí, které na naší první scéně hrála, stojí za zmínku především představení ''Strakonický dudák'', ''Višňový sad'', ''Tartuffe'', ''Zločiny srdce'' nebo ''Lucerna''. Postavy ztvárněné Reginou Rázlovou byly většinou pragmatické hrdinky prosté emocí, kterým dokázala dát ironický nadhled a konverzační jistotu.
 
V současnosti Regina Rázlová hraje v [[Divadlo Ungelt|Divadle Ungelt]], kde vytvořila hlavní role v představeních ''Kurtizána (2014), Mezi úterým a pátkem (2015)'' a ''Miss Dietrich lituje (2017).'' Zároveň hraje v ''[[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]]'' v představeních ''Čarodějky ze Salemu (2017)'' a ''Pygmalion (2018).'' V letních scénách roku 2016-17 hrála na beznadějně vyprodaných představeních pod širým nebem na hradě [[Karlštejn]], v muzikálu ''Noc na Karlštejně.''
 
== Filmové a televizní role ==
Filmovým debutem Reginy Rázlové byla účast v krátkém studentském filmu Svatební noc (1968), vzápětí se stala součástí zlatého fondu československé kinematografie, když svůj herecký talent prokázala v kultovní komedii [[Utrpení mladého Boháčka]] (1969) po boku [[Pavel Landovský|Pavla Landovského]].
 
Následovalo několik menších rolí (například v komedii [[Zabil jsem Einsteina, pánové!]], 1969), načež dostala další velkou roli v moralizující, do dnešních dnů ale zcela zapomenuté komedii [[Tatínek na neděli]] (1971). Hlavní roli zavražděné laborantky Králové si pak zahrála v poměrně zdařilé kriminálce [[Zatykač na královnu]] (1973).
 
Spolupracovala také se slovenským filmem, kde opět ztvárnila postavy atraktivních a provokujících mladých žen ([[Tie malé výlety]], 1972, [[Páni sa zabávajú]] a.j.). NZ dnešního pohledu si Reginu Rázlovou pamatujeme především z rolí lékařek, které hrála ve třech dodnes populárních, i když kvalitativně nevyvážených komedií [[Hodíme se k sobě, miláčku?]] (1974), Parta hic (1976) a [[Ten svetr si nesvlíkej]] (1980).
 
Řádek 34 ⟶ 37:
 
== Kariéra po roce 1989 ==
V sametové revoluci v roce 1989 ještě vedla společně s hercem [[Petr Čepek|Petrem Čepkem]] delegaci [[Občanské fórum|Občanského fóra]] na XI. sjezd JZD, kde byla delegace OF delegáty vypískána. Ale již záhy začal být její původ, který byl v době normalizace plusovým kreditem, po roce 1989 problém v profesní, herecké kariéře. Byla vyhozena z DAMU, přestala dostávat role i v Národním divadle (i když z pracovního úvazku zde byla propuštěna až v roce 1998), v televizi a ve filmu se neobjevila vůbec (s výjimkou filmu [[Kolja]], 1996).
 
V nové době Regina Rázlová začala podnikat v poradenské a finanční sféře a postupně se vypracovala do velmi vlivné pozice předsedkyně představenstva významné vývozní firmy Skloexport, a.s. A následně se stala i spolumajitelem a prezidentem holdingu Skloexport Group, a.s. s cca 10 tis. zaměstnanci a 12 mld. konsolidovaného obratu v roce 1998.
 
V roce [[1998]] vypukla okolo společnosti Skloexport aféra, když jedna část jeho spolumajitelů obvinila část druhou ze zneužití informací v obchodním styku. Rázlová, která v té době byla v zahraničí, se sama vrátila do České republiky, přičemž při té příležitosti byla zadržena policií. Podle obžaloby se měla podílet na tunelování firmy Skloexport, přičemž Rázlová tato obvinění vždy zcela odmítala jako důsledek účelového, vnitřního konfliktu mezi majiteli této firmy, kteří do svého konfliktu zatáhli policii a soudy ČR. Přesto následně Rázlová strávila necelý rok ve vazbě, za kterou však v roce [[2006]] vysoudila u [[Evropský soud|Evropského soudu]] na [[Česko|České republice]] finanční odškodné.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = ČTK | titul = Regina Rázlová vyhrála ve Štrasburku spor s ČR | periodikum = Novinky CZ | odkaz na periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2006-03-28 | datum přístupu = 2012-11-23 | url = http://www.novinky.cz/ekonomika/81291-regina-razlova-vyhrala-ve-strasburku-spor-s-cr.html}}</ref> O svých zážitcích z tohoto období Rázlová spolu s manželem napsala a vydala knihu "''Z uvedených odposlechů je zřejmé..."'' (2010).
 
Pozadí sporu okolo Skloexportu Rázlová hodnotí tak, že „šlo o to, kolik toho v této zemi získají Harvardi. [[Viktor Kožený|Viktoru Koženému]] uvěřily statisíce lidí, nebyla jsem výjimka. Když jsem se ale dostala k poznání, že není spásou, ale katastrofou pro tuto zemi, nastal boj, který jsem prohrála. Bylo to drsné a tvrdé, ale neprohrála jsem jen já. Prohrály a o práci přišly tisíce lidí,“<ref name="ReferenceA">{{Citace periodika | příjmení = Blesk | titul = Tajemství Reginy Rázlové | periodikum = [[Blesk.cz]] | datum vydání = 2013-09-02}}</ref>
Řádek 47 ⟶ 50:
 
== Osobní život ==
Regina Rázlová byla manželkou herce [[Petr Štěpánek (herec)|Petra Štěpánka]] a později herce [[Petr Oliva|Petra Olivy]].<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;407</ref> Z [[manželství]] má dvě [[Dítě|děti]], syna Lukáše Rázla (* [[1973]]) a dceru, malířku Adélu Oliva (* [[1977]]), která žije ve Francii. Je babičkou sedmi vnoučat. V roce [[1999]] se provdala za [[Jindřich Santar|Jindřicha Santara]] (†2013†&nbsp;2013), který byl architekt, scénograf a např. autor EXPO 1958.<ref>{{Citace periodika
| titul = Regina Rázlová pochovala třetího manžela: Jejich láska propukla v base! - AHA.cz
| periodikum = Ahaonline.cz
| url = http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/83825/regina-razlova-pochovala-tretiho-manzela-jejich-laska-propukla-v-base.html
Řádek 57 ⟶ 60:
 
== Ocenění ==
Za svou tvorbu v oblasti filmu, televize a rozhlasu získala v roce [[1975]] cenu Svazu českých dramatických umělců.
 
== Filmografie ==
Řádek 83 ⟶ 86:
|-
|1986
|[[Panoptikum městaMěsta pražského]] (TV seriál)
|-
|
Řádek 225 ⟶ 228:
 
=== Literatura ===
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;407–8
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 238 ⟶ 241:
 
{{DEFAULTSORT:Rázlová, Regina}}
[[Kategorie:Narození 1947]]
[[Kategorie:České herečky]]
[[Kategorie:KoljaAbsolventi DAMU]]
[[Kategorie:Čeští podnikatelé]]
[[Kategorie:Kolja]]
[[Kategorie:Narození 1947]]
[[Kategorie:Narození 16. července]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Ženy]]