Wikipedie

Britské indickooceánské území: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění aktuality, 2 ref.
Řádek 46:
== Spory ==
=== Vysídlení Ilois ===
Původní francouzštinu užívající obyvatelstvo tvořilo před rokem 1968 komunitu s cca 1500 příslušníky. Tito lidé, míšenci etnik z východoafrického pobřeží a z jižní Indie, se nazývají Ilois (fr. doslova „Ostrované“). V roce 1966 potvrdily Londýn a Washington už dříve předjednanou dohodu, podle které mělo být celé nedávno vyhlášené BIOT pronajato na 50 let USA. Protože USA požadovaly pro zbudování vojenské základny na Diego García všechny ostrovy bez civilní populace, zahájilo Spojené království v roce 1967 evakuaci/deportaci všech Ilois. Ti už v té době protestovali s ohledem na články IX a XIII OSN, podle nichž nikdo nesmí být donucený k exilu. Deportace, podle Britů evakuace neobyvatelných ostrovů, skončila v roce 1972. Kritikům deportace/evakuace vadilo i to, že Ilois dostali pouze formální odškodnění, takže ještě v roce 1980 mezi nimi byla cca 40% nezaměstnanost a většina z nich žila v chudobě na ostrově Mauricius, kam byli převezeni. Nezákonnosti vystěhování potvrdil v roce 1971 i britský nejvyšší soud. Britské úřady rozhodnutí akceptovaly a oznámily, že Ilois se smí vrátit (s výjimkou návratu na ostrov Diego García). USA naopak rozhodnutí odmítly akceptovat a jejich postoj se ukázal být rozhodující: Ilois zůstali na Mauriciu.▼
Původní francouzštinu užívající obyvatelstvo tvořilo před rokem 1968 komunitu s cca 1500 příslušníky. Tito lidé, míšenci etnik z východoafrického pobřeží a z jižní Indie, se nazývají Ilois (fr. doslova „Ostrované“).
▲V roce 1966 potvrdily Londýn a Washington už dříve předjednanou dohodu, podle které mělo být celé nedávno vyhlášené BIOT pronajato na 50 let USA. Protože USA požadovaly pro zbudování vojenské základny na Diego García všechny ostrovy bez civilní populace, zahájilo Spojené království v roce 1967 evakuaci/deportaci všech Ilois. Ti už v té době protestovali s ohledem na články IX a XIII OSN, podle nichž nikdo nesmí být donucený k exilu. Deportace, podle Britů evakuace neobyvatelných ostrovů, skončila v roce 1972. Kritikům deportace/evakuace vadilo i to, že Ilois dostali pouze formální odškodnění, takže ještě v roce 1980 mezi nimi byla cca 40% nezaměstnanost a většina z nich žila v chudobě na ostrově Mauricius, kam byli převezeni. Nezákonnosti vystěhování potvrdil v roce 1971 i britský nejvyšší soud. Britské úřady rozhodnutí akceptovaly a oznámily, že Ilois se smí vrátit (s výjimkou návratu na ostrov Diego García). USA naopak rozhodnutí odmítly akceptovat a jejich postoj se ukázal být rozhodující: Ilois zůstali na Mauriciu.
 
Od roku 1983 nicméně docházelo z britské strany k určitým pokusům Ilois odškodnit, aniž by bylo zpochybněno jejich právo na návrat. Soudní spory nicméně pokračovaly dál. V roce 2003 Nejvyšší soud označil nároky Ilois na odškodnění za neoprávněné. O tři roky dřív, v roce 2000, bylo naopak potvrzeno jejich právo na návrat a v roce 2002 získali právo být občany britských zámořských teritorií (British Overseas Territories Act), přestože žijí na Mauritiu a mají často občanství tohoto ostrovního státu. Navzdory všem těmto skutečnostem britské úřady i nadále odmítaly vpustit Ilois do BIOT. V roce 2002 a v roce 2006 pouze vybraly po 100 Ilois, kterým umožnily návštěvu. V roce 2006 pak Ilois vyhráli i v soudní při ohledně právo BIOT navštěvovat (na základě precedentu zacházení s japonskými Kanaďany po útoku na Pearl Harbor), ale v praxi je aplikace tohoto soudního rozhodnutí těžko vymahatelná.
 
=== Nároky Mauricia na souostroví ===
Další rovina sporu se nese ve vztahu BIOT a nároků Mauriciu, resp. Seychel vůči němu. Mezinárodní právo už v 60. let 20. století uznávalo princip, podle něhož nesměly být závislé útvary (kolonie, mandáty atp.) před získáním nezávislosti rozdělovány. Mauricius o vrácení ostrovů nikdy sice oficiálně nepožádal, ale podpora Ilois a prohlášení některých jeho významných představitelů vyjadřují trvalý zájem o souostroví. Až do roku 2016 (kdy vypršíměla vypršet smlouva s USA) nicméně Mauricius jako stát nechce o BIOT jednat. Vyskytly se i určité spekulace, že by Mauricius ponechal na Diego García britsko-americkou vojenskou základnu za placený pronájem a za právo volně rozhodovat o repatriaci Ilois. To vyvolává otázku potenciálních vztahů Mauriciem a Čagoskými ostrovy, tj. zda zůstanou součástí Mauricia (např. jako autonomní region) nebo zda budou prosazovat nezávislost. (část obyvatel vyhlásila v exilu tzv. Čagoskou lidově demokratickou republiku). Může se zdát, že na nezávislost jsou ostrovy příliš „malé“, ale rozlohou jsou větší než např. [[Tuvalu]] nebo [[Nauru]] v Oceánii) a předstihují dokonce (o pouhé 2 km² souše) [[San Marino]]. Počtem obyvatel by sice byly na předposledním místě (před [[Vatikán]]em), ale pokud by se osamostatnily jiné malé útvary (např. [[Tokelau]], kde referendum v roce 2006 jen těsně neuspělo), pak by z hlediska lidnatosti s nimi byly srovnatelné. Je důležité uvést i to, že velikost státu není pro nezávislost z hlediska de iure důležitá. Jako třetí faktor vstupují do spolurozhodování Seychely, které tvořily s BIOT jeden celek před rokem 1903 a které se ve sporu rovněž angažují ve prospěch Ilois, jejichž část žije i na Seychelách. Otázkou zůstává, do jaké míry se Seychely hodlají angažovat v potenciálních požadavcích na BIOT.
 
Podle verdiktu Mezinárodního soudního dvora v Haagu z 25. února 2019 se Británie má co nejdříve vzdát území Čagoského soustroví, které neoprávněně a účelově oddělila ještě před vznikem Mauricijské republiky. Verdikt haagského soudu však není právně vymahatelný, může jen pomoci zvýšit tlak na britskou vládu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Británie se má podle soudu OSN co nejrychleji vzdát souostroví Chagos
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2744435-britanie-se-ma-podle-soudu-osn-co-nejrychleji-vzdat-souostrovi-chagos
| vydavatel = Česká televize
| místo = Praha
| datum vydání = 2019-02-25
| datum přístupu = 2019-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Legal Consequences of the Separation of the Chagos Archipelago from Mauritius in 1965
| url = https://www.icj-cij.org/files/case-related/169/169-20190225-PRE-01-00-EN.pdf
| vydavatel = International Court of Justice
| místo = Haag
| datum vydání = 2019-02-25
| datum přístupu = 2019-02-25
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Strategický význam souostroví ==
Ke všem těmto problémům došlo především z důvodu velikého strategického významu souostroví a [[laguna|laguny]] Diego García. USA začaly zvažovat výstavbu základny už v roce [[1959]]. Původním záměrem bylo zřídit monitorovací stanici (původně proti [[Sovětský svaz|SSSR]]). Na konci 20. století byla přebudována a doplněna o funkci navigační (napojení [[Global Positioning System|GPS]]). Na ostrově je rovněž komunikační středisko pro námořní dopravu a vojenské letiště. Po rozpadu SSSR sehrál BIOT důležitou roli při operacích [[Armáda Spojených států amerických|americké]] a [[Spojené království|britské]] [[armáda|armády]] v [[Irák]]u a [[Afghánistán]]u.
 
== Literatura ==▼
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
▲=== Literatura ===
 
* KOVÁŘ, M. ''Vybrané problémy z regionální geografie zemí (část Frankofonie)''. Ostrava : Ostravská univerzita, 2006. 60 s. ISBN 978-80-7368-354-2
 
=== Externí odkazy ===
 
* [http://biot.gov.io/ Oficiální stránka]
* {{Citace elektronického periodika | titul = Británie se má podle soudu OSN co nejrychleji vzdát souostroví Chagos | periodikum = ČT24 | datum_vydání = 2019-02-25 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2744435-britanie-se-ma-podle-soudu-osn-co-nejrychleji-vzdat-souostrovi-chagos | datum_přístupu = 2019-02-25}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Britské_indickooceánské_území“