Jízdní vojsko starověku: Porovnání verzí

Lehce vybaveným perským kavaleristům se tak nepodařilo přiblížit se na krátkou vzdálenost. Když vyslali lučištníky Athéňané, jeden z&nbsp;nich zasáhl koně velitele perské jízdy. Masistios spadl na zem a byl zabit.<ref>Anglim (2006), s. 126</ref> V&nbsp;následující bitvě u&nbsp;Plataj, která perské tažení ukončila, nesehrála jízda žádnou roli. Masistios jezdil na koni nisajského plemene, proslulého značnou výškou v&nbsp;kohoutku (152 centimetrů). Takový [[Kůň|kůň]] dokázal unést těžce obrněného muže, jakým tento velitel byl. Koně z&nbsp;nisajských plání v&nbsp;[[Médie|Médii]], kde stát choval 50&nbsp;000 klisen, byli přidělováni podle králova přání. Díky těmto zvířatům mohli [[Peršan]]é zvýšit váhu zbroje jezdců. Také experimentovali s&nbsp;obrněnou přikrývkou připevněnou tak, aby koním chránila [[nohy]]. Ve čtvrtém století před naším letopočtem vyvinuli lamelové brnění z&nbsp;kovových pásků, které pokrývaly ruce a nohy. Ochranou hlavy a&nbsp;hrudi byli vybaveni i koně.<ref name="anglim"/>