Mesiáš (Händel): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Premiéra a raná uvádění: linky značka: editace z Vizuálního editoru |
ústav >sirotčinec značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 115:
[[Soubor:Messiah-Westminster-Abbey-1787.jpg|náhled|vpravo|Inzerát na uvedení ''Mesiáše'' v roce 1787 ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]] s 800 účinkujícími|alt=černobílý text, inzerát, seznam hlavním umělců, kteří budou vystupovat]]
Během padesátých let 18. století byl ''Mesiáš'' stále častěji uváděn ve svátcích a v chrámech po celé zemi.<ref>Shaw, str. 55–61</ref> Občas se vybíraly jednotlivé sbory a arie pro použití jako hymny nebo [[Moteto|moteta]] v kostelích nebo jako koncertní kousky; jde o praxi, která se rozrostla v 19. století a od té doby pokračuje.<ref>Burrows (1991), str. 49</ref> Po Händelově smrti byl ''Mesiáš'' proveden ve [[Florencie|Florencii]] (rok 1768), v [[New York]]u (úryvky, rok 1770), v [[Hamburk]]u (rok 1772) a v [[Mannheim]]u (rok 1777), kde jej poprvé slyšel [[Wolfgang Amadeus Mozart]].<ref name="chron">{{Citace elektronické monografie|příjmení= Leissa|jméno= Brad, and Vickers, David|url= http://www.gfhandel.org/handel/chron.html|titul= Chronology of George Frideric Handel's Life, Compositions, and his Times: 1760 and Beyond|vydavatel= GFHandel.org|datum přístupu= 2011-05-20|jazyk=anglicky}}</ref> Burrows považuje typické představení ''Mesiáše'' za Händelova života a v dekádách po jeho smrti to hudební obsazení, které bylo používáno v
V kontinentální Evropě se uvádění ''Mesiáše'' odchýlilo od Händelových praktik jiným způsobem: partitura byla drasticky změněna tak, aby vyhovovala soudobému vkusu. V roce 1786 Johann Adam Hiller představil ''Mesiáše'' s aktualizovanou partiturou v berlínské katedrále.<ref name="hiller">{{citace periodika|příjmení= Shedlock|jméno= J. S.|titul= Mozart, Handel, and Johann Adam Hiller|periodikum=The Musical Times|datum= srpen 1918|ročník= 59|číslo= 906|strany=370–71|jstor= 908906|doi= 10.2307/908906|jazyk=anglicky}}</ref> V roce 1788 Hiller představil svou revidovanou verzi se sborem 259 osob a orchestrem 87 smyčců, 10 fagotů, 11 hoboji, 8 fléten, 8 lesních rohů, 4 klarinetů, 4 trombonů, 7 trumpet, tympán, cembala a varhan.<ref name="hiller"/> V roce 1789 byl Mozart pověřen baronem [[Gottfried van Swieten|Gottfriedem van Swietenem]] a spolkem {{Cizojazyčně|de|Gesellschaft der Associierten}}, aby upravil několik Händelových děl včetně ''Mesiáše''.<ref>Steinberg, str. 152</ref>{{refn|Swieten poskytl Mozartovi londýnské vydání Händelovy originální orchestrace (vydal Randal & Abell), stejně jako německý překlad anglického libreta, který vytvořili [[Friedrich Gottlieb Klopstock]] a Christoph Daniel Ebeling.<ref>{{citace periodika|příjmení=Holschneider|jméno=Andreas|titul=Händel-‐Bearbeitungen: Der Messias,Kritische Berichte|periodikum=Neue Mozart Ausgabe, Series X, Werkgruppe 28, Band 2|vydavatel=Bärenreiter|místo=Kassel|rok=1962|strany=40–42|jazyk=anglicky}}</ref>|group= "pozn."}} Mozart vytvořil dílo pro malé obsazení, vyloučil varhany, přidal partitury pro flétny, klarinety, trombony a lesní rohy, znovu složil některé pasáže a další přearanžoval. Představení takto upraveného oratoria se uskutečnilo 6. března 1789 v bytě hraběte Johanna Esterházyho, se čtyřmi sólisty a dvanáctičlenným sborem.<ref name="rl338">Robbins Landon, str. 338</ref> {{refn|Opakované představení se konalo na Esterháziho dvoře 7. dubna 1789,<ref>Steinberg, str. 150</ref> a mezi rokem Mozartovy smrti (1791) a rokem 1800 se ve Vídni konaly čtyři známá představení Mozartova upraveného ''Mesiáše'': 5. dubna 1795, 23. března 1799, 23. prosince 1799 a 24. prosince 1799.<ref>{{citace periodika|příjmení=Link|jméno=Dorthea|titul=Vienna's Private Theatrical and Musical Life,1783–92, as reported by Count Karl Zinzendork|periodikum=Journal of the Royal Musical Association|rok=1997|ročník=12|číslo=2|strany=209|jazyk=anglicky}}</ref>|group= "pozn."}} Mozartova úprava s drobnými Hillerovými změnami byla vydána po jeho smrti v roce 1803.{{refn|Hiller si dlouho myslel, že podstatně změnil Mozartovu úpravu předtím, než byla vytištěna výsledná verze. [[Ebenezer Prout]] však zdůraznil, že vydání bylo publikováno jako "F. G. sic Händels Oratorium Der Messias, nach W. A. Mozarts Bearbeitung" – „nach“ znamená ''po'' spíše než ''v'' Mozartově úpravě. Prout poznamenal, že Mozartovo vydání dalšího Händelova díla, ''Alexander's Feast'', vydané v souladu s Mozartovým rukopisem, bylo vytištěno jako "mit neuer Bearbeitung von W. A. Mozart" („s novou úpravou W. A. Mozarta“).<ref name=prout1/>Když byl Mozartův originální rukopis prozkoumán, tak se zjistilo, že Hillerovy změny nebyly rozsáhlé.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení= Towe|jméno= Teri Noel|url= http://www.classical.net/music/comp.lst/works/handel/messiah/mozart.php |titul= George Frideric Handel – Messiah – Arranged by Mozart|vydavatel=Classical Net|rok= 1996| datum přístupu=2011-06-11|jazyk=anglicky}}</ref>|group= "pozn."}} Hudební vědec Moritz Hauptmann popsal Mozartovy přídavky jako „[[štuk]]ové ozdoby na mramorovém chrámu“.<ref>{{citace periodika|příjmení= Cummings|jméno= William H.|titul= The Mutilation of a Masterpiece|periodikum=Proceedings of the Musical Association, 30th Session (1903–1904)|datum= 1904-05-10|strany=113–27|jstor= 765308|jazyk=anglicky}} </ref> Sám Mozart byl údajně při svých změnách obezřetný a trval na tom, že žádné změny Händelových partitur by neměly být interpretovány jako snaha vylepšit jeho hudbu.<ref>{{citace periodika|příjmení= Kandell|jméno= Jonathan|titul= The Glorious History of Handel's Messiah|url= http://www.smithsonianmag.com/arts-culture/the-glorious-history-of-handels-messiah-148168540|periodikum= Smithsonian Magazine|datum=prosinec 2009|vydavatel= The Smithsonian Institution|datum přístupu= 2016-05-18|jazyk=anglicky}}</ref> Britské publikum se později seznámilo s prvky této verze, když byly začleněny do partitur editovaných např. skladatelem [[Ebenezer Prout|Ebenezerem Proutem]].<ref name="rl338"/>
Řádek 268:
{{Poslech|soubor =Handel - messiah - 44 hallelujah.ogg|titul='''Č. 44.''' Sbor: ''Hallelujah'' (Aleluja)|vpravo|nápověda = ne}}
Tušení sklíčenosti se vrací v tónině b moll, kterou Hogwood nazývá „vzdálenou a barbarskou“, v tenorovém recitativu ''Všem, kteří ho vidí''.<ref name="Hog22"/> <ref>Burrows (1991), str. 64</ref> Pochmurná sekvence konečně končí sborovým vzestupem „Pozvedněte brány“, který Händel zpočátku rozděluje mezi dvě sborové skupiny, alty slouží zároveň jako basová linka sopránovému sboru, tak i horní linka k tenorům a basům.<ref>Luckett, str. 97</ref> Pro představení v
=== Část III ===
Řádek 286:
Do konce sedmdesátých let se snaha o autentičnost rozšířila i na používání historických nástrojů a hraní na ně historicky správným stylem. První z těchto verzí byly dirigovány odborníky na [[Stará hudba|starou hudbu]] Christopherem Hogwoodem (1979) a [[John Eliot Gardiner|Johnem Eliotem Gardinerem]] (1982).<ref>{{citace periodika|příjmení1= Vickers|jméno1= David|příjmení2= Kemp|jméno2= Lindsay|titul= Classics revisited – Christopher Hogwood's recording of Handel's Messiah|url= http://www.gramophone.co.uk/feature/classics-revisited-christopher-hogwood-recording-of-handel-messiah|periodikum= Gramophone|datum= 2016-04-10|jazyk=anglicky}}</ref> Použití dobových nástrojů se rychle stalo normou, i když někteří dirigenti, mezi nimi původem maďarský dirigent [[Georg Solti]] (1985), nadále upřednostňovali moderní nástroje. Časopis ''Gramophone'' a publikace ''The Penguin Guide to Recorded Classical Music'' vyzdvihly dvě verze, které řídili angličtí dirigenti [[Trevor Pinnock]] (1988) a Richard Hickox (1992). Druhý z nich využil sbor 24 zpěváků a orchestr 31 hráčů; o Händelovi je známo, že použil 19členný sbor a orchestr o 37 hráčích.<ref>{{citace elektronické monografie|titul= George Frideric Handel: Messiah - Richard Hickox, Collegium Music 90|rok= 1992|vydavatel= Chandos|místo= Colchester, Essex|url= https://web.archive.org/web/20120321204204/http://www.chandos.net/pdf/CHAN 0522.pdf|jazyk=anglicky}}</ref> Brzy se objevila představení v ještě menším obsazení.{{refn|Nahrávka z roku 1997 pod Harrym Christophersem využívá sbor 19 zpěváků a orchestru 20 hráčů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul=Handel: Messiah - CDD22019 - George Frideric Handel (1685-1759) |vydavatel=Hyperion Records | url=https://www.hyperion-records.co.uk/dc.asp?dc=D_CDD22019 | příjmení=Heighes|jméno=Simon | datum vydání=1997|datum přístupu=2018-01-24|poznámka=Poznámky k CD|jazyk=anglicky}}</ref> V roce 1993 vydal soubor ''Scholars Baroque Ensemble'' verzi se 14 zpěváky včetně sólistů.<ref>{{Citace periodika|příjmení= Finch|jméno= Hilary|url= http://www.gramophone.co.uk/classical-music-news/gramophone-launches-new-digital-archive-app|titul= Handel – Messiah|periodikum= The Gramophone|datum= duben 1993|strany=109|jazyk=anglicky}} </ref>|group= "pozn."}}
Bylo nahráno několik rekonstrukcí raných představení: dublinská verze z roku 1742 provedená Scherchenem v roce 1954, znovu v roce 1959 a pak francouzským dirigentem Jean-Claude Malgoirem roku 1980.<ref>{{Citace elektronické monografie|url= https://www.amazon.co.uk/Handel-Messiah-arranged-Georg-Friederich/dp/B000025U9K/ref=sr_1_20?s=music&ie=UTF8&qid=1309652325&sr=1-20|titul= Handel: Messiah (arranged by Mozart)|vydavatel= Amazon|datum přístupu= 2011-07-03|jazyk=anglicky}}</ref> Existuje několik nahrávek verze z roku 1754 z
== Vydání ==
|