|
| poznámky =
}}
Měla rada sex....volééé
'''Afrodíté''' ([[starořečtina|starořecky]] Ἀφροδίτη, v [[čeština|čestině]] též '''Afrodita''') je starověká [[řecká mytologie|řecká]] [[bůh|bohyně]] [[láska|lásky]], [[sexualita|sexuality]], plodnosti a krásy; vedle tohoto nejrozšířenějšího pojetí však může nabývat i zcela odlišných, nezřídka i nevyzpytatelných rysů. Jako jedna z nejvýznamnějších bohyní patří mezi [[olympští bohové|dvanáct Olympanů]]. Vystupuje v celé řadě příběhů [[řecká mytologie|řecké mytologie]] a byla uctívána po celém řeckém, resp. antickém světě až do zániku [[pozdně antické náboženství|pohanských kultů]]. V [[starověký Řím|římském]] [[Starověké římské náboženství|náboženství]] a [[Římská mytologie|mytologii]] je všeobecně ztotožňována s [[Venuše (mytologie)|Venuší]], v [[helénismus|helénistickém kontextu]] někdy i s [[Eset|Isidou]].
Kult Afrodíty u Řeků s největší pravděpodobností souvisí s původní [[Fénicie|syrskofénickou]] bohyní [[Astarté|Astartou]], která snad byla jejím předobrazem. Už v [[homér]]ských textech je ovšem Afrodítin charakter zcela řecký a přes nedoloženost jejího jména v [[Lineární písmo B|lineárním písmu B]] je možné, že byla uctívána již v [[Mykénská civilizace|mykénském období]].<ref name="HOSEK2004">{{Citace monografie
| příjmení = Hošek
| jméno = Radislav
| odkaz na autora = Radislav Hošek
| rok = 2004
| titul = Náboženství antického Řecka
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| isbn = 80-7021-516-X
| počet stran = 240
| strany = 58n
| poznámka = [Dále jen Hošek (2004)]}}</ref>
Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé ani bohové. Je manželkou boha [[Héfaistos|Héfaista]], avšak otcem jejích synů [[Fobos (mytologie)|Foba]], [[Deimos (mytologie)|Deima]] a [[Erós|Eróta]] a dcery [[Harmonia|Harmonie]] je bůh války [[Arés|Árés]]. S bohem obchodu a pocestných [[Hermés|Hermem]] má syna [[Hermafrodítos|Hermafrodíta]] a s bohem moře [[Poseidón]]em další dva syny, [[Rhodos (mytologie)|Rhoda]] a [[Hérofilos|Hérofila]]. Bohu vína [[Dionýsos|Dionýsovi]] zplodila syna [[Priapos|Priapa]].
V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, tak sochách a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku [[460 př. n. l.]], kde se vynořuje z mořské pěny. Nejznámějšími sochařskými znázorněními jsou [[Praxiteles|Praxitelova]] Afrodita Knidská ze [[4. století př. n. l.]] a [[Venuše Mélská|Afrodita Mélská]] (známější jako Venuše Mélská) z let [[130 př. n. l.|130]] – [[100 př. n. l.]], která je k vidění v [[paříž]]ské galerii [[Louvre]].
Starověcí Řekové jí zasvětili několik zvířat: [[Delfínovití|delfína]], [[holub]]ici, [[vrabcovití|vrabce]] a [[Vlaštovka obecná|vlaštovku]], a také některé rostliny: [[mák (rod)|mák]], [[jablko]], [[granátové jablko]], [[myrta|myrtu]] a [[růže|růži]].
== Původ ==
| 