Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chlum u Třeboně): Porovnání verzí

m
Úprava rozcestníku za pomoci robota: Alpaka - změna odkazu/ů na Alpaka (slitina); kosmetické úpravy
(+ portály)
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Alpaka - změna odkazu/ů na Alpaka (slitina); kosmetické úpravy)
| provincie = [[Česká církevní provincie|česká]]
| diecéze = [[Diecéze českobudějovická|českobudějovická]]
| děkanát =
| vikariát = Jindřichův Hradec
| farnost = Chlum u Třeboně
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Poutní místa soběslavska a třeboňska
| vydání = 1
| místo = České Budějovice
| rok = 2009
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-86829-44-9
}}</ref>
| příjmení = Toufar
| jméno = Pavel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Chlum u Třeboně a české Vitorazsko,Navštivte....
| vydání =
| vydavatel = Olympia
| místo =
| rok = 2014
| počet stran = 136
| strany =
| isbn =
}}</ref> Jeho zakladatelem je baron Jan František z Fünfkirchenu, jež ho nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když jej zasypalo zdivo na nedalekém statku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Synek
| url = https://farnost-krpole.cz/poute/archiv/20030607.pdf
| vydavatel = Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětější Trojice Brno - Královo Pole
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-01-11
}}</ref> Okolí zdobí dvouramenné [[schodiště]] se sochami světců, lipová alej a [[křížová cesta]]. Ta vznikla ve 18. století a končí až u [[Chlum u Třeboně (zámek)|chlumeckému zámku]]. Vedle kostela nechal v roce 1840 v italském [[Styl|stylustyl]]u vybudovat hrabě [[Stadionové|Stadion]] školu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šmíd
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužnice putování s řekou
| vydání = 1
| rok = 2005
| počet stran = 360
| strany =
| isbn = 978-80-7185-933-8
}}</ref>
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Poutní místa Jižních Čech
| vydání = 1
| místo = České Budějovice
| rok = 2006
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Jde o votivní stavbu.
 
Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když 31. července 1737 se zednickým mistrem dohlížel na stavbu [[střelnice]] na hrázi rybníka [[Hejtman (rybník na Koštěnickém potoce)|Hejtman]] a byl zasypán zdivem. Zatímco zednický mistr zemřel, hrabě přežil a považoval to za zázrak, který přisuzoval Panně Marii Zellské, tedy madoně Mariazellské.{{Zdroj?}} Sám vykonal pouť do Mariazell a slib, že nechá vystavět kostel, dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na [[Půdorys|půdorysupůdorys]]u [[Kříž|křížekříž]]e.
 
25. listopadu 1745 byla budova posvěcená [[Nanebevzetí Panny Marie]], neboli zvaná malá [[Mariazell]].
[[Architekt]] ani stavitel nejsou známi. S největší pravděpodobností se stavba hlásí k odkazu podunajského baroka. Chrám stojí na půdorysu kříže.
 
Hlavní věž a čtyři vedlejší věžičky prý [[Symbol|symbolizujísymbol]]izují jméno hrabat z Fünfkirchenu - Pětikostelí.
 
Zpočátku nebyla stavba určena jako shromaždiště, ale jako dar [[Baron|baronabaron]]a [[Bůh|Bohu]] a [[Víra|víru]] v pomoc [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]].
 
V roce 1804 nechal baronův vnuk kostel prodloužit západním směrem o podélné [[trojlodí]] s hudební kruchtou, jelikož původní stavba nestačila prostorově.
Hlavní kupoli zdobí [[freska]], zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni [[Sluha|sluhové]] a [[mnich]].
 
Kostel je zde vymalován ve své původní podobě. Ve výklencích jsou rozměrné sochy čtyř [[Církev|církevníchcírkev]]ních učitelů: [[Svatý Ambrož|sv. Ambrože]], [[Svatý Jeroným|sv. Jeronýma]], [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], sv. Řehoře.
 
Hlavní [[oltář]] je komponován jako kopie [[Alpaka (slitina)|stříbrného]] oltáře z roku 1727 navrženého pro kapli v Mariazell. Nad [[Svatostánek|svatostánkem]] je pod [[Baldachýn|baldachýnembaldachýn]]em umístěna oděná barokní [[kopie]] [[Románský sloh|románské]] sošky Madony Mariazellské, která byla oblékána do bohatě vyšívaných rouch a pláštíků. V nástavci [[Alianční znak|alianční]] [[erb]].
 
Z původního vybavení jsou zde postranní oltáříky [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]], [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřiny Alexandrijské]], v nástavcích s obrázky [[Patron|patronůpatron]]ů zemědělců.
 
Klenbu pod hudební kruchtou zdobí freska z roku 1945 zobrazující [[procesí]] směřující do chlumského poutního kostela. Procesí vede [[farář]] Jan Kubiska, kolem něhož jsou zobrazeny další konkrétní osoby. Například [[regenschori]] Miroslav Stránský, [[dirigent]], hudební skladatel. Farář Kubiska nechal výjev namalovat jako poděkování, že byl Chlum uchráněn zničení za 2.světové války. Autorem fresky byl Jiří Jelínek.
* V hrobce pod kostelem byli pohřbeni zakladatel Jan František z Fünfkirchenu, jeho žena Anna Kateřina a hrabě Eduard ze Stadionu.
* Zde se dozvěděly o zavraždění rodičů děti [[Habsburkové|Františka Ferdinanda ď Este]] a [[Žofie z Hohenbergu|Žofie Hohenbergové]], na něž byl v roce 1914 v [[Sarajevo|Sarajevu]] spáchán [[atentát]].
* Na kostelní fresce, zobrazující procesí vedené farářem Janem Kubiskou je namalován v pravém dolním rohu hořící tank a hořící krajina symbolizující zlo válek.
 
* Je zde stále několik kusů nábytku, které používal arcivévoda.
 
Kalendář poutí: 15.8. (Nanebevzetí Panny Marie) nebo nejbližší neděle.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Poutní místa v Čechách
| vydání = 1
| rok = 2004
| počet stran = 208
| strany =
| isbn = 27-030-2004
}}</ref>
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Křesťanství}}
 
[[Kategorie:Barokní kostely v Česku|Chlum u Třeboně]]
[[Kategorie:Kostely českobudějovické diecéze|Nanebevzetí Panny Marie (Chlum u Třeboně)]]
124 670

editací