Karviná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
korekce značka: editace z Vizuálního editoru |
→Historie: vložená fotogalerie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 58:
== Historie ==
Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.<gallery>
Soubor:Fryštát 1300.jpg|alt=Karviná|Slezský knížecí zámek Fryštát kolem roku 1300
Soubor:Fryštát 1500.jpg|alt=Karviná|Slezský knížecí zámek Fryštát kolem roku 1500
Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Fryštát však byl založen po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. a mezi léty 1024 - 1032 za vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta]] je nositelem [[Městské právo|městských práv]], které mu byly v pozdějších letech několikrát potvrzeny. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce 1290 knížetem [[Měšek I. Těšínský|Měškem I. Těšínským]]. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako ''Fryenstat'' (Fryštát), ''Roy'' (Ráj), ''Carwina'' (Karviná), ''Bertholdi Villa'' (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.▼
Soubor:Fryštát 1700.jpg|alt=Karviná|Slezský knížecí zámek Fryštát kolem roku 1700
Soubor:Fryštát 1900.jpg|alt=Karviná|Slezský knížecí zámek Fryštát kolem roku 1900
▲</gallery>Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Fryštát však byl založen po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. a mezi léty 1024 - 1032 za vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta]] je nositelem [[Městské právo|městských práv]], které mu byly v pozdějších letech několikrát potvrzeny. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce 1290 knížetem [[Měšek I. Těšínský|Měškem I. Těšínským]]. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako ''Fryenstat'' (Fryštát), ''Roy'' (Ráj), ''Carwina'' (Karviná), ''Bertholdi Villa'' (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.
<nowiki/>[[Soubor:Těšínsko v roce 1888.jpg|náhled|vlevo|220px|Těšínsko v roce 1888]]
Zásadní obrat v rozvoji celé zdejší oblasti znamenal nález černého [[uhlí]] ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již bylo území města svým ekonomickým potenciálem významnou oblastí v rámci celého [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] v Petrovicích, [[Košicko-bohumínská dráha]] v dnešní části Doly a v roce 1898 i [[Karvinská Místní dráha KFNB]] se stanicí [[Fryštát]], dnes [[Karviná město|Karviná - město]], a také [[Tramvajová trať Karviná, nádraží - Karviná, sídliště|tramvajová trať]].
| |||