Bratislava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 78.41.8.8 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 9nniosalier1
značka: rychlé vrácení zpět
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m řaď jako hlavní článek
Řádek 2:
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Bratislava
| originální jméno =
| obrázek = Bratislava Montage.jpg
| popisek = '''''Slovenská metropole Bratislava''''':<br />- Nahoře: Panorama Bratislavy z hradu<br />- Vlevo 1: [[Bratislavský hrad]] a nábřeží [[Dunaj]]e<br />- Vlevo 2: [[Hviezdoslavovo náměstí (Bratislava)|Hviezdoslavovo náměstí]] na starém městě<br />- Vpravo: [[Michalská brána]]<br />- Levý dolní roh: [[Primaciální palác]]<br />- Pravý dolní roh: Vstup do komplexu Eurovea
Řádek 10:
| zeměpisná délka = 17.1097222
| nadmořská výška = 126–514
| časové pásmo =
| stát = Slovensko
| pojem vyššího celku = kraj
| název vyššího celku = [[Bratislavský kraj|Bratislavský]]
| pojem nižšího celku =
| název nižšího celku =
| pojem celku 3 =
| název celku 3 =
| pojem celku 4 =
| název celku 4 =
| pojem celku 5 =
| název celku 5 =
| administrativní dělení =
| loc-map = {{LocMap |Slovensko |label=Bratislava |position=right |width=250 |lat=48.14 |long=17.11 |float=center |caption=}}
| rozloha = 367,9
Řádek 29:
| hustota zalidnění = 1 137,3
| status = město
| představitel =
| titul představitele =
| starosta = [[Matúš Vallo]]
| vznik =
| zakladatel =
| web = http://www.bratislava.sk
| obecní úřad = Magistrát hlavného mesta SR Bratislavy<br />Primaciálne nám. 1<br />814 99 Bratislava
| telefonní předvolba =
| psč = 81x xx - 85x xx
| označení vozidel =
| kontinent = Evropa
}}
Řádek 51:
Nejstarší známý název města je ''Braslavespurch'' ([[907]]). Další zachovaná pojmenování jsou ''Brezalauspurch'', ''Poson'' ([[1002]]), ''Brezesburg'' ([[1042]]), ''Bosenburg'' ([[1045]]), ''Brecesburg'' ([[1048]]), ''Bresburc, Brezisburg, Preslawaspurch'' ([[1052]]); [[latina|latinsky]] ''Posonium'', [[řečtina|řecky]] ''Istropolis'', [[maďarština|maďarsky]] ''Pozsony'', [[němčina|německy]] ''Preßburg, ''[[čínština|čínsky]]'' 布拉迪斯拉發 ''; z toho vznikla pojmenování ''Prešpurk'' či ''Prešporok''. [[Slang]]ově je označována jako ''Blava,'' zejména lidmi, kteří nepochází z Bratislavy.
 
V letech 1830 až 1840 používali přívrženci Ľudovíta Štúra následující formy: Břetislav a později: Břetislava, po kodifikaci nové slovenštiny v roce 1843 Braťislava (nad Dunajom); případně Tatranská Vratislava.
 
Formu Břetislav(a) v roce 1837 zavedl Pavel Josef Šafařík ve svém díle Slovanské starožitnosti. V historickém názvu Brecisburg(1042) viděl slovanskou formu Bracislaw/Brecislawa mylně předpokládal, že město založil český král Břetislav I. 
 
Po vzniku Československa vznikly spory o novém jménu města. Slovenští Američané přišli s názvem „Wilsonovo mesto“ po tehdejším prezidentovi USA, [[Woodrow Wilson|Woodrow Wilsonovi]]ovi. Německá a maďarská menšina podporovaly zachování dosavadních jmén Pressburg a Poszony. Až 6. června 1919 získalo město oficiální název Bratislava.
 
== Přírodní poměry ==
Řádek 72:
 
=== Uherské období ===
[[Soubor:Bratislava in 16th century.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Bratislava v 16. století]]
Po tomto období se město stalo na tisíc let součástí [[Uhersko|uherského]] státu.<ref>[http://www.tyrkys.cz/clanek/mazacova.html Něco z historie Bratislavy, Bratislavský hrad, Dóm sv. Martina, Stará radnice, Františkánský kostel a klášter, Michalská brána]</ref> Za vlády prvního [[Uhersko|uherského]] [[král]]e [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]] došlo k rozvoji, hlavně náboženskému; budovaly se nové [[kostel]]y a vznikl i kamenný [[Bratislavský hrad|hrad]], tehdy jeden z nejlépe opevněných v celém [[Uhersko|Uhersku]]. Stále ještě přetrvával význam města z časů Velké Moravy. Bratislava se jako ''Poson'' či později ''Pozsony'' následně vyvíjela jako provinční [[Uhersko|uherské]] [[město]].
 
Řádek 95:
Postupně se měnilo i postavení Bratislavy. Od konce 40. let do roku [[1859]] byla sídlem tzv. [[Bratislavský distrikt|bratislavského distriktu]] (nejdříve vojenského a potom civilního). Od roku [[1871]] ztratilo město soudní pravomoci. V 70. letech se naopak stala Bratislava tzv. municipálním městem, což byl nový statut, který vznikl z měst královských. V čele města tak nyní stál [[župa]]n.
 
[[Soubor:Pressburg.png|náhled|leftvlevo|Bratislava kolem roku 1900]]
Technický pokrok postupoval mílovými kroky. V letech [[1848]]–[[1850]] se objevila [[železnice]] do [[Vídeň|Vídně]] a [[Budapešť|Budapešti]]. Následovala [[plynofikace]] osvětlení v roce [[1856]], krátce nato, co byla uvedena do provozu druhá [[plynárna]]. Od roku [[1873]] přibylo ve městě další kvalitní železniční spojení, a to do [[Trnava|Trnavy]] a zbytku Slovenska – původní koňská železnice byla přebudována na parní. V 80. letech pak přinesla elektrifikaci veřejného osvětlení, zavedení [[vodovod]]u a otevření Městského divadla (dnes jedna z budov [[Slovenské národní divadlo|SND]]). V roce [[1891]] pak vznikl první most přes Dunaj ([[Starý most (Bratislava)|Starý most]], tehdy most Františka Josefa).<ref>[http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=11663 Informace ohledně Starého mostu a dalších zajímavostí v Petržalce i zbytku Bratislavy na stránce bratislavských novin (slovensky)]</ref>
 
Řádek 101:
 
=== Společný stát Čechů a Slováků ===
[[Soubor:BratislavaDonau.JPG|thumbnáhled|Hrad a [[Slovenská národní rada]] (Parlament Slovenské republiky)]]
Dne [[12. září]] [[1918]] vzniká [[Slovenská národní rada]] s centrem právě v Bratislavě a působností ve městě a jeho okolí. [[30. říjen|30. října]], [[Martinská deklarace|Martinskou deklarací]], se připojily [[Horní Uhry]] k [[Čechy|Čechám]], [[Morava|Moravě]] a [[České Slezsko|Slezsku]] a zrodilo se [[Československo]]. Kvůli významné německé a maďarské menšině (Slováci tvořili jen 20% populace) zde bylo silné volání po svobodném městu pod záštitou [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Ta ale podpořila územní nároky československé vlády.<ref>[https://tv.idnes.cz/technika/bratislava-masaryk-prespurk.V190103_114440_idnestv_vov Potřebujeme Dunaj, tvrdil TGM a obsadil Bratislavu
]</ref> 1. ledna 1919 bylo město bez většího odporu obyvatelstva vojensky obsazeno a začleněno do Československa.
 
Za první republiky vznikalo mnoho nových budov, přestěhovaly se sem některé úřady. Kolem roku [[1927]] tu žilo již 128 000 lidí, Bratislava byla označována jako jedno z [[velkoměsto|velkoměst]].<ref name="svetnadosah.com"/> Pro své strategické umístění, moderní infrastrukturu a přístup k [[Dunaj|Dunaji]]i se ve stejný rok se stala také i městem zemským, [[hlavní město|hlavním městem]] [[Krajina Slovenská|Krajiny Slovenské]] a [[Západoslovenský kraj|Západoslovenského kraje]].
V té době se do tváře města zapsali také čeští stavebníci, stavitelé, firmy ale i avantgardní architekti: [[Ernst Wiesner]], Jan Vaněk, [[Vladimír Karfík]] ale především proslulý [[Bohuslav Fuchs]] se svým legendárním obytným domem na Hviezdoslavově náměstí (1935).<ref>Adolf Stiller Jan Sapák: Bohuslav Fuchs, Vídeň 2011. s. 122</ref>
 
Řádek 113:
 
== Památky ==
[[Soubor:Grassalkovich palota.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Barokní Grasalkovičův palác]]
Většina památek se nachází v historickém jádru města. [[Stará radnice (Bratislava)|Stará radnice]] je komplex budov vybudovaných ve 14. a 15. století a dnes je sídlem [[Mestské múzeum v Bratislave|městského muzea]]. [[Michalská brána]] je jediná brána z původních středověkých městských [[opevnění]] a je jednou z nejstarších budov ve městě. Univerzitní knihovna, vybudovaná v roce [[1756]], byla používaná uherským sněmem (parlamentem) v letech [[1802]]–[[1848]].
 
Řádek 124:
=== Bratislavský hrad ===
{{Viz též|Bratislavský hrad}}
[[Soubor:Bratislava Castle.jpg|thumbnailnáhled|Bratislavský hrad v noci]]
Jeden ze symbolů města je [[Bratislavský hrad]], tyčící se na plošině 85 metrů nad Dunajem.<ref>[http://www.visitslovakia.com/bratislavsky-hrad-1 Bratislavský hrad - Hrady - Seznam zajímavostí - Visit Slovakia .com]</ref> Hradní vrch byl obýván od [[eneolit]]u a byl [[Keltové|keltské]] oppidum, část starověké [[Starověký Řím|římské]] hranice, zpevněné sídlo [[Slované|Slovanů]] a hospodářské, politické a vojenské středisko [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]].<ref name="www.cz-milka.net">[http://www.cz-milka.net/pamatky/11-zahranici/slovensko-bratislavsky-hrad/ CZ-MILKA - 11 - Zahraničí, Bratislavský hrad]</ref> Kamenný hrad byl vybudován v 10. století, když oblast byla součástí Uher, přestavěn v 15. století na [[Gotická architektura|gotický]], v 16. století na [[Renesance|renesanční]] a v 17. století na [[Baroko|barokní styl]]. Přes vládu [[Marie Terezie]] byl hrad sídlem v uherské části [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. V roce 1811 hrad vyhořel do základů a zůstal v ruinách až do 50. let 20. století, když byl rekonstruován v letech 1953–1968 většinou v barokním stylu podle plánů D. Martinčeka a A. Piffla.<ref name="svetnadosah.com"/><ref name="www.cz-milka.net"/> V roce 1961 byla tato stavba vyhlášena Československou národní kulturní památkou. V současné době patří k památkám pouze Slovenské republiky.<ref>[http://www.holidaycheck.cz/Turistick%C3%BD-c%C3%ADl-Cestovn%C3%AD-informace+Bratislavsk%C3%BD+hrad-zid_5024.html Bratislavský hrad - tip pro Bratislava, Bratislava.]</ref>
 
Řádek 203:
== Kultura ==
=== Galerie ===
[[Soubor:Bratislava-slovenská národná galéria.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Budova Slovenské národní galerie]]
Na [[nábřeží]] v centru města v budově bývalých Vodních kasáren sídlí [[Slovenská národní galerie]], vrcholná slovenská instituce v oblasti uměleckých sbírek, existující již od roku [[1948]]. Kontroverzní dostavba budovy byla provedena v 60. letech podle návrhu V. Dědečka a od roku 2007 je plánována celková rekonstrukce<ref>[http://www.sng.sk/sk/uvod/o-sng/historia Historie SNG]</ref>
 
[[FileSoubor:Danubiana02.jpg|thumbnáhled|Danubiana (před dostavbou)]]
Významné sbírky vlastní [[Galérie mesta Bratislavy]], která sídlí v [[Mirbachův palác |Mirbachově paláci]] (středoevropské umění baroka a grafický kabinet) a v [[Pálffyho palác (Bratislava, Panská)|Pálffyho paláci]] (gotické umění, středoevropské umění 19. a 20. století, moderní slovenské umění).
 
Nejvýznamnějšími bratislavskými galeriemi moderního umění jsou Galerie Nedbalka, zaměřená na slovenské umění od konce 19. století do současnosti a připomínající svou vnitřní dispozicí [[Guggenheimovo muzeum]] v New Yorku, <ref>[http://www.nedbalka.sk/o-galerii/o-nas Galerie Nedbalka]</ref> a největší slovenská galerie světového moderního umění [[Danubiana Meulensteen Art Museum]], postavená v letech 2000–2014 na dunajském poloostrově v blízkosti vodního díla Čunovo.<ref>[http://www.danubiana.sk/sk/danubiana-meulensteen-art-museum Danubiana]</ref>
 
=== Divadlo ===
[[Soubor:Polus.jpg|thumbnáhled|Obchodní centrum Polus City Center, jehož součástí je i jedno z velkých bratislavských multikin]]
[[Soubor:Shigou Bou-No-Te dance group standing in Bratislava Culture summer in Bratislava, Bratislava I District.jpg|thumbnáhled|Kulturní léto v Bratislavě, soubor Shigou Bou-No-Te z [[Japonsko|Japonska]]]]
Jako [[hlavní město]] je Bratislava domovem [[Slovenské národní divadlo|Slovenského národního divadla]], hlavní scény v zemi. Divadlo sídlí v současné době ve třech budovách; hlavní historická se nachází na [[Hviezdoslavovo náměstí (Bratislava)|Hviezdoslavově náměstí]] v centru města (v současné době je zde [[opera]] a [[balet]]), od 14. dubna 2007 se však přesunul do nového objektu na břehu Dunaje.
 
Řádek 222:
 
=== Hudba ===
Hlavními událostmi v hudbě bývají v Bratislavě, stejně jako i v jiných městech [[festival]]y. Jedná se například o [[Bratislavské hudební slavnosti]], festival vážné hudby či [[Bratislavské jazzové dny]], anebo mezinárodní [[jazz]]ový festival. V hlavním městě v budově Reduty sídlí také i [[Slovenská filharmonie]]. Z Bratislavy pocházejí hudební skladatelé jako [[Ivan Parík]], [[Ilja Zeljenka]], Vladimir Godár, [[Peter Machajdík]], [[Martin Burlas]] a Peter Zagar.
 
=== Kino ===
Řádek 228:
 
=== Turistika ===
[[Soubor:Bratislava-vlacik.JPG|thumbnáhled|Vláček Prešporáček vozí turisty v centru Bratislavy po pěší zóně a k [[Bratislavský hrad|Bratislavskému hradu]]]]
Již od konce 90. let [[20. století]] a hlavně pak po vstupu Slovenska do [[Evropská unie|EU]] v roce [[2004]] se stává Bratislava jedním z turisty navštěvovaných měst. Nemůže se svojí velikostí i významem měřit sice s okolními, jako je například [[Vídeň]] či [[Budapešť]], zato však má své jedinečné pamětihodnosti, které náležitě zdůrazňuje svou prezentací v zahraničí. Jen v roce 2006 navštívilo Bratislavu 686 000 turistů, což tak metropoli činí nejnavštěvovanějším místem v zemi.<ref name="bratislava">{{Citace elektronického periodika |titul=Informace o turistickém ruchu na stránkách města |url=http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=79947 |datum přístupu=30-06-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927200608/http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=79947 |datum archivace=27-09-2007 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://mesto.sk/prispevky_velke/bratislava/pocetturistovvhla1129716660.phtml Informace na stránkách bratislavského zpravodaje]</ref>
 
Řádek 246:
 
== Vzdělávání ==
V Bratislavě se nachází několik veřejných vysokých škol a univerzit. K nejvýznamnějším z nich patří zejména [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzita Komenského]] (UK), dále [[Slovenská technická univerzita v Bratislavě|Slovenská technická univerzita]] (STU), či [[Ekonomická univerzita v Bratislave]] (EU).
 
== Věda ==
Vědecké zázemí v Bratislavě zajišťují především tamní univerzity. Mimoto některé bratislavské průmyslové podniky mají vlastní výzkumná střediska.
 
Bratislava jako jedna z mála [[Evropa|evropských]] [[metropole|metropolí]] nemá vlastní observatoř či [[planetárium]], a to i přesto, že na severu města jsou dobré podmínky na pozorování noční oblohy; nejbližší stavby tohoto typu se nacházejí desítky kilometrů daleko – [[observatoř]] v [[Modra|Modře]], což je zhruba 30&nbsp;km a [[planetárium]] v [[Hlohovec|Hlohovci]] zhruba 70&nbsp;km od hlavního města. Jediným zařízením, které tak může současným bratislavským astronomům sloužit, je astronomický úsek PKO, kde se konají různé přednášky o astronomii a sledování noční oblohy.
 
== Doprava ==
[[FileSoubor:Bratislava Main Railway Station.JPG|thumbnáhled|Hlavní nádraží]]
{{Podrobně|Doprava v Bratislavě}}
 
Řádek 264:
 
== Sport ==
[[Soubor:OndrejNepela4.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|[[Zimní stadion Ondreje Nepely]]]]
{{Viz též|Sport v Bratislavě}}
V Bratislavě se již tradičně hrají různé sporty. Konají se zde významné sportovní akce, například v roce [[2005]] finále [[Davis Cup]]u; v roce [[2011]] se zde konalo mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s Košicemi). Z toho důvodu byl rekonstruován [[zimní stadion Ondreje Nepely]].
Řádek 386:
{{Portály|Bratislava|Geografie|Slovensko}}
 
[[Kategorie:Bratislava| ]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Města na Slovensku]]