Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 41 bajtů ,  před 8 měsíci
m
Robot: sloučení infoboxů; kosmetické úpravy
{{Infobox - chráněné území v Česku
| stát = Česká republika
| typ = NPR
| název = Broumovské stěny
| popisek = Broumovské stěny, barokní kamenná kaple Hvězda
| datum vyhlášení = 5. března [[1956]]
| vyhlásilkód = 2430
| lokalitaumístění = [[Božanov]], [[Křinice]], [[Martínkovice]], [[Police nad Metují]], [[Suchý Důl]]
| úsop = 2430
| lokalita = [[Božanov]], [[Křinice]], [[Martínkovice]], [[Police nad Metují]], [[Suchý Důl]]
| nadmořská výška = 620-773
| zeměpisná šířka = 50.5327778
| zeměpisná délka = 16.3086111
| výměrarozloha = 557,39 ha
| okres = Náchod
| poznámky =
| commonscat = Broumovské stěny
| loc-map = {{LocMap| Česko | position = left | lat_deg = 50 | lat_min = 31 | lat_sec = 58 | lon_deg = 16 | lon_min = 18 | lon_sec = 31 | caption = | label = Broumovské stěny | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
| pojem nižšího celku = Okres
| název nižšího celku = Náchod
}}
'''[[Národní přírodní rezervace v Česku|Národní přírodní rezervace]] Broumovské stěny''' (''něm. Falkengebirge, také Braunauer Wände nebo Sterngebirge, pol. Broumowskie Ściany'') byla vyhlášena v roce [[1956]] na rozloze 638 ha k ochraně krajinářsky významného nesouměrného hřbetu ([[kuesta]]) Broumovských stěn s řadou [[Skalní město|skalních měst]]. Nalézá se asi 4 km západně od města [[Broumov]] v okrese [[Náchod]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v turistickém regionu [[Kladské pomezí]].
 
'''Broumovské stěny''' z kvádrových pískovců středního turonu tvoří přirozenou hranici mezi Polickem a samotnou [[Broumovská kotlina|Broumovskou kotlinou]]. V závislosti na úklonu vrstev jsou svahy směrem do [[Polická pánev|Polické pánve]] mírné, zato k severovýchodu do rovinaté Broumovské kotliny spadá hřeben stěnami.
V roce 2009 bylo území NPR Broumovských stěn (o původní celkové výměře 1179,40 ha), které zasahovalo do katastru [[Police nad Metují]], vyčleněno do nově zřízené národní přírodní památky [[Polické stěny]].
 
== Geografie a geologie ==
[[FileSoubor:Broumov kamenne hriby.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Skalní hřiby u Čertovy tchýně]]
Severní polovina Broumovských stěn se jeví jako jednoduchý a úzký asymetrický hřbet (typická [[kuesta]]), který od výrazného '''[[Honský Špičák|Honského Špičáku]] (652 m n. m. )''' přechází na jihovýchodě přes '''[[Strážná hora (Broumovské stěny)|Strážnou horu]] (688 m n. m. )''' a '''[[Loučná hora (Broumovské stěny)|Loučnou horu]] (647 m n. m. )''' do mírné ploché sníženiny u obce [[Slavný]]. V průběhu celého hřbetu jsou v nejvyšších částech kolmé a převislé skalní stěny, v některých partiích až 50 m vysoké (Strážní hora, [[Hvězda (Broumovské stěny)|Hvězda]], [[Supí koš|Supí hnízdo]] aj. ). Mírně ukloněné svahy k jihozápadu jsou členěné několika hlubokými a dlouhými skalními kaňony. Nejznámější z nich je [[Kovářova rokle]]. V blokových akumulacích se nacházejí pseudokrasové jeskyně, protékané podzemním tokem (suťové jeskyně). Podobný ráz mají i některé další dlouhé rokle ('''Hruškova, Hájkova''' apod. ), které rovněž odvodňují jihozápadní svahy Broumovských stěn směrem na řeku [[Metuje|Metuji]]. I severovýchodní svahy jsou členěné skalními roklemi se stejně divokou modelací, ty však vzhledem k prudkým svahům tohoto úbočí mají jen krátký průběh. V jejich dnech, zahlcených mocnými blokovými sutěmi, se nacházejí podzemní systémy pseudokrasových suťových jeskyní, z nichž '''jeskyně ”Pod Luciferem”''' je svou délkou 395 m nejdelší a nejrozsáhlejší jeskyní v Broumovských stěnách.
 
Jižní polovina Broumovských stěn od obce [[Slavný]] až po '''sedlo Machovský kříž''' na jihovýchodě nabývá složitější morfologii. Vlivem zvětšené frekvence tektonických poruch má zde terén podobu rozsáhlých pískovcových strukturních plošin s výrazným uplatněním pseudokrasového reliéfu. Na jihozápadě je to plošina '''[[Signál (Broumovské stěny)|Signálu]] (708 m n. m. )''', příkře spadající do '''údolí [[Židovka|Židovky]]''' a k zdrojnicím Bělského potoka. Okraje i povrch plošiny jsou modelovány pestrými tvary selektivního zvětrávání pískovců i svahovými gravitačními pohyby a jsou rozčleněné roklemi a soutěskami i do menších skalních měst. [[Soubor:Vyhlídka Supí koš1.jpg|náhled|leftvlevo|Supí koš v Broumovských stěnách]]
Plošina '''[[Božanovský Špičák|Božanovského Špičáku]] (773 m n. m. )''' je nejvyšší částí celých Broumovských stěn. Má rovněž velmi bohatou a pestrou pseudokrasovou modelaci s uplatněním selektivního zvětrávání a gravitačních procesů. Je také známa výskytem velkého počtu tzv. [[skalní hřib|skalních hřibů]], dále i [[skalní mísa|skalních mís]] a různých typů [[škrap]]ů.
 
Poslední strukturní plošinou Broumovských stěn je pískovcové [[plató]] mezi vrcholy '''[[Velká kupa|Velké kupy]] (708 m n. m. )''' a '''[[Koruna (Broumovské stěny)|Koruny]] (769 m n. m.)''' . Plošina výrazně vystupuje příkrými a vysokými srázy nad plochou [[Broumovská kotlina|Broumovskou kotlinu]], opět s pestrou pseudokrasovou modelací.
 
Členitá [[Geomorfologie|morfologie]] především okrajů těchto strukturních plošin podmiňuje i početný výskyt podzemních prostor jeskynního až propasťovitého charakteru.
 
Česká část [[Stolové hory|Stolových hor]], která je zařazena v NPR Broumovské stěny, se nachází jihovýchodně od [[Machovské sedlo|Machovského sedla]]. Geologicky a geomorfologicky je pokračováním Broumovských stěn. Polská část Stolových hor navazuje na Broumovské stěny a je součástí [[Národní park Stolové hory|Národního parku Stolové hory]]. Nejvyšším vrcholem polské části je [[Velká Hejšovina]] (919 m n. m.).
 
== Květena ==
Broumovské stěny se rozkládají v jedlobukovém až smrkobukovém vegetačním stupni. Podobně jako Adršpašsko-teplické skály jsou rozsáhlým a vegetačně pestrým celkem, v mnohém však odlišného charakteru. [[Soubor:Kovářova rokle 4.JPG|náhled|leftvlevo|Kovářova rokle v Broumovských stěnách]]
Menší výraznost skalního fenoménu má za následek nižší zastoupení stanovišť reliktních borů a rovněž slabší výskyt rostlinných druhů provázejících inverzní polohy. Větší části území lze rekonstrukčně charakterizovat bučinami, acidofilními i květnatými. Zejména na severovýchodních prudkých svazích jsou místy zachovány klenové bučiny, v některých případech vysokého stáří a rázu přírodního lesa. Bylinné patro na kyselých stanovištích je zpravidla druhově chudé, tvoří je zejména [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[brusinka obecná]] (''Rhodococcus vitis-idaea''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), na vlhčích místech [[třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa''). V roklích a na vlhkých balvanitých sutích se vyskytují [[čípek objímavý]] (''Streptopus amplexifolius''), [[plavuň pučivá]] (''Lycopodium annotinum''), [[vranec jedlový]] (''Huperzia selago''), [[kapraď podobná]] (''Dryopteris expansa''). Vzácný je [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina'').
 
Pro květnaté bučiny jsou v území charakteristické [[kostřava lesní]] (''Festuca altissima''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis''), [[svízel vonný]] (''Galium odoratum''), [[pitulník horský]] (''Galeobdolon montanum''), [[ječmenka lesní]] (''Hordelymus europaeus)'', řidčeji se vyskytují [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] (''Lilium martagon''), [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos'') a [[kyčelnice cibulkonosná]] (''Dentaria bulbifera''). Na kamenitých svazích se vzácně objevuje [[kapradina laločnatá]] (''Polystichum aculeatum'') a v okolí pramenišť [[ostřice převislá]] (''Carex pendula''). V keřovém patře rostou [[zimolez černý]] (''Lonicera nigra''), [[krušina olšová]] (''Frangula alnus''), [[lýkovec jedovatý]] (''Daphne mezereum'') a vzácně [[růže převislá]] (''Rosa pendulina'').
 
Flóra [[mechorosty|mechorostů]] je ve srovnání s Adršpašsko-teplickými skalami druhově chudší, následkem menší členitosti území. Nejzajímavější druhy rostou v hlubokých roklích, např. v Kovářově rokli, odkud je znám výskyt poměrně vzácné kratušky vlasovité ([[Brachydontium trichodes]]). Bohaté mechové patro je vyvinuto především v klenových bučinách na severovýchodních svazích.
 
== Zvířena ==
[[Soubor:Rock_Theatre_at_Broumov_Rocks.jpg|thumbnáhled|300px|Broumovské stěny, Skalní divadlo]]
[[Soubor:Broumovské stěny - Skalní Divadlo panorama.jpg|thumbnáhled|300px|Broumovské stěny, Skalní divadlo]]
Z celkového počtu 54 druhů savců známých z oblasti bylo na Broumovských stěnách zjištěno 27. Ze vzácnějších se zde vyskytuje [[myšice temnopásá]] (''Apodemus agrarius'') a [[rejsek horský]] (''Sorex alpinus''). V okolí Božanova se vyskytuje [[plch velký]] (''Glis glis'') i [[plšík lískový]] (''Muscardinus avellanarius''). Broumovské stěny jsou bohatou lokalitou lovné zvěře, zvlášť jelení a černé. V těžko přístupných roklích nalézají ideální útočiště [[jezevec lesní]] (''Meles meles'') a [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes'') i dalších drobných šelem. Relativně menší návštěvnost území a tím i větší klid dávají i větší příležitost k nerušenému hnízdění ptáků, mezi které patří např. [[krkavec velký]] (''Corvus corax'') a [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[kulíšek nejmenší]] (''Glaucidium passerinum'') a [[sýc rousný]] (''Aegolius funereus''). Z těchto důvodů byly také Broumovské stěny zvoleny jako vhodné místo pro vypouštění mladých [[sokol stěhovavý|sokolů stěhovavých]] (''Falco peregrinus''). Tento celostání projekt reintrodukce tohoto druhu je v současnosti realizován.
 
Na zachovalé porosty listnáčů, zejména buků, je vázána celá řada druhů brouků, např. [[roháček bukový]] (''Sinodendron cylindricum''). Ze zajímavých nálezů je možno dále jmenovat velkého sekáče klepýtníka členěného (''Ischyropsalis helwigii''), v pískových osypech pod skalami lze často spatřit lapací jamky mravkolva obecného (''Myrmeleon formicarius''). Byl zde také nalezen glaciální relikt pavouk ''[[Bathyphantes similis]]'', ačkoliv inverzní charakter zdejších roklí není tak výrazný jako v Teplických skalách. Dochovaly se zde i pralesovité porosty, kde ve dřevě padlých kmenů žije horský plž [[vrásenka pomezní]] (''Discus ruderatus''), zatímco na vlhká úpatí pronikla karpatská vlahovka ''Monachoides vicinus''.
 
== Lesnictví ==
V celkové skladbě porostů dnes převládá (asi 80 %) [[smrk ztepilý]]. Významně je zastoupena bříza, dále [[buk lesní]], méně [[borovice lesní]], [[javor klen]] a další listnáče, místy je vtroušena i [[jedle bělokorá]]. Introdukován byl [[modřín opadavý]] a v menší míře [[douglaska tisolistá]]. Modřín byl v nedávné době vysazován zejména na plochy po imisních a kůrovcových kalamitách na jihozápadních svazích.
 
Přírodní prostředí části NPR je narušeno činným lomem na pískovec, jehož dobývací prostory se v podobě dvou vysokých etáží nacházejí ve střední části svahu pod vrcholem '''Lopaty''', ze tří čtvrtin obklopené terénem rezervace. Orgány státní ochrany přírody usilují o zastavení nevyhovující těžby a o rekultivaci celého prostoru.
 
== Historie ==
Nejzajímavější partie Broumovských stěn jsou zpřístupněné hustou sítí turistických značených cest a stezek, [[Soubor:Kaple Hvězda v Broumovských stěnách.jpg|náhled|leftvlevo|Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě]] které umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupného terénu.
Četné vyhlídkové vrcholy ('''Hvězda, [[Supí koš]], Koruna, Božanovský Špičák''' a další) poskytují výhledy nejen na blízký skalní terén a další okolí Policka a Broumovska, ale i k dalekým obzorům s charakteristickou konturou hřebenů [[Krkonoše|Krkonoš]], [[Soví hory|Sovích hor]], [[Orlické hory|Orlických]] a [[Bystřické hory|Bystřických hor]] a přes polskou Kladskou kotlinu až po vzdálený [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]] a [[Jesenická oblast|Jeseníky]].
 
Nejvíce navštěvovanou partií Broumovských stěn je '''Hvězda (671 m n. m. )''', která je i velkou křižovatkou turistických cest. Přitažlivostí tohoto místa je nejen výhled do Broumovské kotliny s pohraničními horami v pozadí, ale také známá barokní kaple, postavená v letech 1732–33 podle plánů [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dientzenhofera]] a oblíbená turistická chata, postavená ve švýcarském slohu.
 
V těsné blízkosti Broumovských stěn u obce [[Suchý Důl]] mělo docházet v letech 1892-1895 ke 23 zjevením [[Zjevení Panny Marie v Suchém Dole|Panny Marie Suchodolské]] tehdy čtrnáctileté Kristině Ringlové. [[Církev]] nikdy (dodnes) tyto události neuznala.
 
Rezervací prochází rozvodí mezi [[Severní moře|Severním mořem]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]].
280 202

editací