Safvet-beg Bašagić: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obec titul z úv, cs |
doplnění: sňatek 1912 značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
Ještě za života, konkrétně roku 1924, z materiálních důvodů prodal svou sbírku 284 rukopisných svazků a 365 tištěných knih slovenské [[Univerzitní knihovna v Bratislavě|Univerzitní knihovně v Bratislavě]]. Jedná se o 598 rukopisných děl v 284 svazcích, z toho 393 arabských, 117 tureckých a 88 perských prací, a 365 tištěných knih s 496 pracemi (145 arabských, 338 tureckých a 8 perských). Celá sbírka byla roku 1997 prohlášena za kulturní dědictví na seznamu [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Univerzitná knižnica v Bratislave|jméno = |titul = Bašagičova zbierka: Program UNESCO Pamäť sveta a "Bašagićova zbierka islamských textov" z fondov Univerzitnej knižnice v Bratislave|url = http://www.ulib.sk/sk/stredisko-unesco/pamat-sveta/program-pamat-sveta/basagicova-zbierka/|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2.12.2015}}</ref>
Bašagić roku 1912 vstoupil do sňatku s Fahrijou ([[1892]]–[[1925]]),<ref>{{Citace periodika
Bašagić vstoupil do sňatku s Fahrijou ([[1892]]–[[1925]]), zřejmě svou vzdálenou příbuznou, s níž přivedl na svět syny Fikreta ([[1916]]–[[1991]]) a Namika ([[1917]]–[[1980]]) a dcery Almasu ([[1913]]–[[2002]]), Biseru (asi 1920–[[1921]]) a Enisu ([[1922]]–[[2010]], vdala se za Borivoje Knežiće), která vystudovala medicínu v [[Záhřeb|Záhřebu]].▼
| příjmení =
| jméno =
| titul = Svatovi
| periodikum = Sarajevski list
| datum vydání = 10. 12. 1912
| ročník = XXXV
| číslo = 271
| strany = 2
| url =
▲
V politické i literární činnosti se Bašagić přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti [[Pravaši|starčevićevské orientace]]. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňáckomuslimské renesance" – bosňáckého národního obrození.
| |||