Verze z 9. 2. 2019, 21:40 editovat Tobartos (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 6 628 editací m + info, ref (ještě dopíši) značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 2. 2019, 22:50 editovat zrušit editaci Tobartos (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 6 628 editací prozatím tak značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Upravit\|neencyklopedický styl}}~~ {{Taxobox \| jméno = Velryba grónská Řádek 18 ⟶ 17: \| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské }} '''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci\|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil [[Švédsko\|švédský]] [[Přírodní vědy\|přírodovědec]] [[Carl Linné]] ve své publikaci [[Systema naturae\|Systema Naturae]] (10. vydání, [[rok]] [[1758]]). Dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů. ~~Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami.~~ Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Finley \| jméno = K. J. Řádek 32 ⟶ 33: \| url = https://arctic.journalhosting.ucalgary.ca/arctic/index.php/arctic/article/view/764 \| datum přístupu = 2019-02-09 }}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umítěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů. }}</ref> Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách. Rohovitými kosticemi v ústní dutině cedí drobný [[plankton]]. Dožívá se obvykle 20 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce až 200 let.<ref>{{Citace periodika Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. Živí se zpravidla [[Plankton\|planktonem]] (rohovitými kosticemi v ústní dutině drobný plankton cedí) a drobnými [[korýši]] (obzvláště [[Kril\|krilem]]), do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou. Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref>{{Citace periodika \| titul = Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt \| periodikum = Spiegel Online \| datum vydání = 2007-06-13 \| url = http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/jagd-fund-uralte-harpune-in-totem-wal-entdeckt-a-488305.html \| datum přístupu = 2019-02-09 }}</ref><ref>{{Citace periodika \| příjmení = Gmeinwieser \| jméno = Sabine \| titul = Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet \| datum vydání = 2007-05-25 \| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html \| datum přístupu = 2019-02-09 }}</ref> Řádek 42 ⟶ 54: == Výskyt == Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra\|ledových ker]], obecně u břehů severní [[Kanada\|Kanady]] a [[Aljaška\|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv\|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador\|Labradoru]]. == Rozmnožování ==▼ Tento kytovec se páří na konci [[Zima\|zimy]] až do začátku [[Jaro\|jara]]. Mládě se rodí během [[Duben\|dubna]] až [[Červen\|června]]. Brzy po spáření dochází k migraci. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.▼ == Potrava == Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna [[Kril\|krilu]] (drobouncí korýši). Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}▼ ~~=== Zajímavosti ===~~ ▲Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}} ▲== Rozmnožování == ▲Tento kytovec se páří na konci [[Zima\|zimy]], ažna [[Jaro\|jaře]] nebo dona začátku [[~~Jaro~~Léto\|~~jara~~léta]]. Mládě se rodí během [[Duben\|dubna]] až [[Červen\|června]] následujícího roku, tedy zhruba za 13 měsíců. ~~Brzy~~Od ponarození ~~spáření~~je vybaven silnou tukovou vrstvou a matkou je kojeno po ~~dochází~~dobu kpůl ~~migraci~~roku. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá. == Reference ==

Velryba grónská: Porovnání verzí