Velryba grónská: Porovnání verzí

Přidáno 842 bajtů ,  před 1 rokem
prozatím tak
m (+ info, ref (ještě dopíši))
(prozatím tak)
{{Upravit|neencyklopedický styl}}
{{Taxobox
| jméno = Velryba grónská
| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské
}}
'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]]., Dosahujekde délkyse 14–18zdržuje metrůpo acelý hmotnostirok. okoloPrvně 50–100se tuno (samiceněm dosahujezmínil větších[[Švédsko|švédský]] rozměrů[[Přírodní nežlivědy|přírodovědec]] samec).[[Carl SamotnýLinné]] jazykve tétosvé velrybypublikaci může[[Systema vážitnaturae|Systema Naturae]] 900 kilogramů(10. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cmvydání, jež[[rok]] ji chrání před nízkými teplotami[[1758]]). VyznačujeDosahuje sedélky velkou14–18 hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu,metrů a dálehmotnosti dlouhookolo ocasní50–100 ploutví,tun jež(samice tvořídosahuje 40%větších zrozměrů celénežli délky tělasamec). NaSamotný mořijazyk setéto pohybujevelryby zpravidlamůže pomalejšímvážit tempem; průměrně900 plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů)kilogramů.<ref>{{Citace periodika
 
Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Finley
| jméno = K. J.
| url = https://arctic.journalhosting.ucalgary.ca/arctic/index.php/arctic/article/view/764
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umítěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.
}}</ref> Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách. Rohovitými kosticemi v ústní dutině cedí drobný [[plankton]]. Dožívá se obvykle 20 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce až 200 let.<ref>{{Citace periodika
 
Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. Živí se zpravidla [[Plankton|planktonem]] (rohovitými kosticemi v ústní dutině drobný plankton cedí) a drobnými [[korýši]] (obzvláště [[Kril|krilem]]), do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou.
 
Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref>{{Citace periodika
| titul = Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt
| periodikum = Spiegel Online
| datum vydání = 2007-06-13
| url = http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/jagd-fund-uralte-harpune-in-totem-wal-entdeckt-a-488305.html
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gmeinwieser
| jméno = Sabine
| titul = Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet
| datum vydání = 2007-05-25
| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref>
== Výskyt ==
Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně u břehů severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]].
 
== Rozmnožování ==
Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]] až do začátku [[Jaro|jara]]. Mládě se rodí během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]]. Brzy po spáření dochází k migraci. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.
 
== Potrava ==
Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna [[Kril|krilu]] (drobouncí korýši).
 
Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}
=== Zajímavosti ===
 
Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}
== Rozmnožování ==
Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]], na [[Jaro|jaře]] nebo dona začátku [[JaroLéto|jaraléta]]. Mládě se rodí během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]] následujícího roku, tedy zhruba za 13 měsíců. BrzyOd ponarození spářeníje vybaven silnou tukovou vrstvou a matkou je kojeno po docházídobu kpůl migraciroku. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.
 
== Reference ==