|
Věstoňovice – místní část obce Benetice. Maličká osada ležící na svahu údolí Klapovského potoka, vzdálena necelý kilometr jižním směrem od Benetic. Je zde 12 domů většinou semknutých kolem malého rybníčku na návsi připomínající kruhový objezd. Silnice tu končí hned za posledními domy v polích. Dál se dá pokračovat jen pěšky nebo na horském kole směrem na Čechtín nebo na Vartenberk. Náboženství jsou tu lidé Římskokatolického, kteří docházejí do kostela v Beneticích a Českobratrské církve evangelické. Kostel tohoto vyznání je v nedalekých Horních Vilémovicích. Nejčastěji příjmení je “Novotný a Voda“. Žije zde 56 obyvatel (r.2007), a jsou nejlidnatější obcí bývalého třebíčského okresu. Na jeden dům připadá v průměru téměř 5 obyvatel.
{{Urgentně upravit/dne|{{{1|20070717113810}}}}}
Osada leží na výšině půvabně rozprostřena, čítá pouze 11 domů a v nich 72 obyvatel dle sčítání lidu r. 1921. Z nichž 54 náboženství římskokatolického a 18 evangelickočeskobratrského. Věstoňovice tvoří s Beneticemi jednu politickou obec. Od dávných dob náležely klášteru Třebíčskému, ale tamější dvůr v první polovici 15. století zastaven a často měnil své majitele. Roku 1407 Svah Teleč z Oslavičky spolčil se na zboží tamějším se svým polobratrem Janem z Věstoňovic. Téhož roku připomíná se takéVolmír z Věstoňovic. Roku 1416 prodal Jan z Věstoňovic Václavovi Kumbožtovi ve Vilémovicích půl dvora s lesy. Od roku 1437 vyskytuje se na Věstoňovicích Jan Langast (snad syn Jana z Věstoňovic). Jeho Manželkou byla Anežka z Moravce, která jej též společníkem svého dědictví v Radkově učinila.
Roku 1556 byly Věstoňovice celé zase připojeny k panství Třebíčskému. Žili tu 4 láníci (Vávra, Zich Hrachovec, Jan Sukup a Šimek Šíp) Dávali úrodu o sv. Jiří a sv. Václavu. Po 16 groších, 16 slepicích, vajec 1 kopu, každý musel orati 12 dní a všichni nažíti 64 kop obilí. Celá obec dávala ze zahrady ode dvora 27 grošů o sv. Václavu. Mimo to 6 přespolních lidí drželo v nájmu ode dvora Věstoňovického louky.
Roku 1678 měli zde čtyři láníci jen po 35 měrách a jeden chalupník byl bez polí. Obec žádného jmění nemá. Celkový výměr vykazuje 88,5 ha polí, 19,3 ha luk, 1,7 ha zahrad, 9,9 ha pastvin a 42,4 ha lesa. Přifařena a přiškolena jest osada do Benetic. Tři rodiny evangelickočeskobratrské posílaly své děti do školy v Horních Vilémovicích, od roku 1925 posílají je též do Benetic.
V jiho západní stranu, ¼ hodiny od Věstoňovic stojí v panském lese prastarý javor ku kterému každoročně mnoho cizinců se dostavuje , aby se pokochali pohledem na neobyčejné rozměry stromu. Má 12 m v objemu. Kolik již jar přelétlo přes jeho větve? Zachovejme jej do nejzašší budoucnosti.
Roku 1928 bydlí ve Věstoňovicích dle čísel tito.
1. Jakub Novotný a Antonie
2. Františka Bouzková – vdova po ve válce padlém Rudolfu Bouzkovi
3. Jakub Voda a Emílie
4. Jan Veškrna a Marie
5. Jan Homolka a Kateřina
6. Stanislav Voda
7. Stanislav Novotný a Marie
8. František Sláma a Emílie
9. Jan Drápal a Jůlie – porodní asistentka od r. 1926
10. Jan Voda
11. Jan Novotný a Antonie
Opsáno z kroniky obce Benetice, v tehdejší době vedené farářem Antonínem Krpounem
V roce 2007, pro porovnání, tu žijí dle čísel tito.
1. Vilém Novotný a Božena
2. Karel Kosielski a Věra zeť Rudolfa Bouzka ml.
3. Karel Voda a Dana
4. Miroslav Veškrna a Marie
5. - stavení bylo zbouráno
6. František Voda a Marie
7. Stanislav Novotný a Alena
8. Valstimil Sláma a Jana
9. - přičleněno k č. 11
10. Jaromír Sláma pouze rekreačně
11. Ladislav Mikuláš Jarmila
12. František Voda a Jana pochází z č. 6
13. Miroslav Procházka a Marie zeť Rudolfa Bouzka ml.
14. Radek Novotný a Olga pochází z č 1
| 