Muhammed Pandža: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
interní odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: -prázdná šablona Autoritních dat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Háfiz]] '''Muhammed-efendija Pandža''' ([[20. únor
▲[[Háfiz]] '''Muhammed-efendija Pandža''' ([[20. únor|20. února]] [[1897]] [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] – [[18. listopadu]] (někdy uváděno 20. listopadu) [[1962]] Sarajevo, [[Federativní lidová republika Jugoslávie]]) byl bosenskohercegovský islámský duchovní [[Bosňáci|bosňáckého]] původu.
== Životopis ==
Řádek 7 ⟶ 6:
| příjmení = Fazlić
| jméno = Fadil
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Hafizi u Bosni i Hercegovini: u posljednjih sto pedeset godina (1860–2010)
| vydání =
| vydavatel = El-Kalem
| místo = Sarajevo
| rok = 2011
| počet stran = 56
| strany =
| isbn =
}}</ref> Muhammedův děd Muhammed Isamuddin-efendija byl muderrisem a kazatelem v Gazi Husrev-begově mešitě.
V rodném městě navštěvoval mekteb, ruždii a [[Madrasa|medresu]], všechny tři stupně islámských teologických škol v Bosně a Hercegovině. Následně studoval na [[Šarí‘atská soudní škola|Šarí‘atské soudní škole]] v Sarajevu, kterou dokončil roku [[1920]]. Poté se zaměstnal jako muderris v Misrího (Atmejdanské) medrese, kde do své smrti působil jeho otec. Roku [[1924]] byl přijat za úředníka v sarajevské pobočce Ministerstva financí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a na tomto místě setrval čtyři roky, než byl umístěn do Šarí‘atské soudní školy (25. 11. 1928–2. 2. 1929<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Spomenica Šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937)
| vydání =
| vydavatel = Islamska dionička štamparija
| místo = Sarajevo
| rok = 1937
| počet stran =
| strany = 67
| isbn =
}}</ref>) a nakonec [[Šarí‘atské gymnázium|Šarí‘atského gymnázia]] (22. 2. 1928–8. 4. 1936<ref>{{Citace periodika
| příjmení = HADŽIĆ
Řádek 37 ⟶ 36:
| titul = Šeriatska gimnazija u Sarajevu
| periodikum = Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ
| datum vydání =
| ročník = XLIX/86
| číslo = 6
| strany = 639
| url =
}}</ref>). Roku [[1936]] se jeho působištěm stalo Druhé chlapecké gymnázium v Sarajevu, kde přednášel jako učitel náboženství. Roku [[1938]] byl vybrán za člena Ulema-medžlisu [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|Islámského společenství]], přičemž s jeho místem byl spojen post referenta pro nábožensko-vzdělávací záležitosti. Jako jeden z mála muslimských duchovních otevřeně podporoval ustavení [[Nezávislý stát Chorvatsko|ustašovského režimu]] v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Rovněž tak uvítal iniciativu jeruzalémského velikého muftího [[Amín al-Husajní|Muhammada Amína al-Husajního]], který roku 1943 horoval v Bosně pro zapojení zdejších muslimů do nově založené [[13. horská divize SS „Handschar“ (1. chorvatská)|13. horské divize SS „Handschar“]]. Na podzim roku [[1943]] sám odešel ze Sarajeva, aby organizoval ozbrojené síly, které budou chránit muslimy před útoky [[Četnici|srbských nacionalistů]] i [[Jugoslávští partyzáni|komunistických partyzánů]]. Jeho úsilí se nesetkalo s úspěchem, dokonce byl zatčen [[Waffen-SS|SS]] a následně vězněn ustašovci, na přímluvu vlivných muslimů byl ale propuštěn s podmínkou, že se nadále bude zdržovat v [[Záhřeb
| příjmení = Nametak
| jméno = Alija
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Sarajevski nekrologij
| vydání =
| vydavatel = Civitas
| místo = Sarajevo
| rok = 2004
| počet stran =
| strany = 89–91
| isbn =
}}</ref>
Řádek 60 ⟶ 59:
| příjmení = Fazlić
| jméno = Fadil
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Hafizi u Bosni i Hercegovini: u posljednjih sto pedeset godina (1860–2010)
| vydání =
| vydavatel = El-Kalem
| místo = Sarajevo
| rok = 2011
| počet stran =
| strany = 71–72
| isbn =
}}</ref>
Společně s duchovním [[Mehmed Džemaluddin Čaušević|Mehmed Džemaluddin-efendijou Čauševićem]] od roku [[1933]] překládal a roku 1937 v Sarajevu otiskl první překlad Kurʼánu do [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]] (resp. [[Bosenština|bosenštiny]]). Podle nejnovějších analýz text nepřevedli přímo z [[Arabština|arabštiny]], ale prostřednictvím tureckého překladu Ömera Rızy (Kurani kerim terdžume ve tefsir, Istanbul 1934), který se zase opíral o anglický překlad Muhammada Aliho (The Holy Quran, Lahore 1920). Ve stejném roce přitom vyšel i překlad duchovního [[Ali Riza Karabeg|Ali Rizy Karabega]] (1872–1944), který se zase opíral o srbský překlad (Koran, Beograd 1895), jehož autor Mihajlo (Mićo) Ljubibratić vyšel z ruského překladu a ten zase z francouzského vydání.<ref>{{Citace periodika
Řádek 77 ⟶ 76:
| titul = Naši prijevodi kur’ana urađeni posredstvom drugih jezika
| periodikum = Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini
| datum =
| ročník = 2009
| číslo = 11–12
Řádek 94 ⟶ 93:
<references />
{{DEFAULTSORT:Pandža Muhammed}}▼
▲{{DEFAULTSORT:Pandža Muhammed}}
[[Kategorie:Bosenští teologové]]
[[Kategorie:Islám v Bosně a Hercegovině]]
| |||