Wikipedie

Staré Město (Karviná): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
vložení obrázku
→‎Historie: rozšíření článku
Řádek 18:
| web =
}}
'''Staré Město''' (k. ú. '''Staré Město u Karviné'''; {{Vjazyce2|de|''Altstadt''}}, {{Vjazyce2|pl|''Stare Miasto''}}) je předměstská část města [[Karviná]]. Jde o bývalou samostatnou historickou [[obec]], původně město, a nejdéle obydlenou část Karviné.
 
== Historie ==
[[Soubor:Starý Fryštát.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Pravděpodobná podoba germánské osady Starého Fryštátu po roce 906 n.l.]]
Původně zde na pravém břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] stával Starý [[Fryštát]], založený po pádu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v roce 906 n.l. [[Germáni|germánskými osadníky]] a s městskými právy již od doby vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1024 - 1032. Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, kekterý kterémuna svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se vážedověděl, pověstkde ojeho fryštátskémžena zvonupřebývá, jel i s početnou družinou dobít starofryštátský hrad. ČastéPo záplavyjeho dalydobití vea [[14vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. století]]Jejich podněttěla kpak přemístěnídal Fryštátuzakopat do místzemě v místě, kde stojíje dodnesdnes stará škola. ZeGermánští Staréhoosadníci Městapřivedli pocházína sedlákúzemí [[Ondradnešního Foltýn]],města kterýKarviné vyvolalsvou selskékulturu nepokojea tradice a jazyk ([[1776Slezská němčina|slezskou němčinu]]), díkykteré kterýmse bylyzde zrušenyudržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní [[RobotníGermánská patent (1775)mytologie|robotnígermánskou patentymytologii]]. Poblížnahradili karvinského[[Křesťanství|křesťanským]] novéhouctíváním hlavníhojednoho nádražíBoha stojív částdruhé jehopolovině stodoly13. století, kterákdy bylazde zapsánataké dopostavili seznamuprvní kulturníchkřesťanský památekkostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku [[Fryštát]].
[[Soubor:Mieszko II Lambert.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Král Měšek II. Lambert vládl mezi léty 1024 - 1031. Germánské osadě udělil městská práva a dal jí název Freystadium Orientale, česky Fryštát]]
Roku 1290 přišel na [[Těšínské knížectví|Těšínsko]] kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I. Piastovský]] a pro časté povodně řeky Olše dal ve [[14. století]] podnět k přemístění [[Fryštát|Fryštátu]] ''(lat. Freystadium Orientale)'' do míst, kde stojí dodnes. Obec byla ještě roku 1447 připomínána jako Starý Fryštát, poté již jako Staré Město. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly knížecí rybníky fryštátského knížete [[Kazimír II. Těšínský|Kazimíra II. Piastovského]], kde on sám velmi často a s oblibou lovil ryby. Nejednou mu dělal společnost král [[Zikmund I. Starý|Zikmund Jagellonský]]. Roku 1525 tyto rybníky rozšířil i fryštátský regent [[Jan IV. z Pernštejna]].
 
Ze Starého Města pochází sedlák [[Ondra Foltýn]], který vyvolal selské nepokoje ([[1776]]), díky kterým byly zrušeny [[Robotní patent (1775)|robotní patenty]]. Poblíž karvinského nového [[Karviná hlavní nádraží|hlavního nádraží]] stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí.
V místní části Olšiny je soustava fryštátských chovných rybníků, které mají svůj původ v [[16. století]]. Dnes se zde nachází významná ptačí rezervace na březích rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. V této části Starého Města se také nachází hospodářský dvůr Olšiny irského hraběte [[Taafové|Taafa]] z 18. století. Hrabě Taaf měl [[Fryštát]] s okolními obcemi včetně Starého Města v držení. Dodnes dvůr Olšiny slouží svému účelu, je v soukromých rukou a je v něm provozován hotel a výletní restaurace. Celý hraběcí statek je zrekonstruován, na rozdíl od mladších koníren hraběte [[Larisch-Monnichové|Larisch-Monnicha]] na [[zámek Fryštát|zámku Fryštát]].▼
 
▲V místní části Olšiny je soustava [[Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolzí|fryštátských chovných rybníků]], které mají svůj původ v [[16. století]]. Dnes se zde nachází významná ptačí rezervace na březích rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. V této části Starého Města se také nachází hospodářský dvůr Olšiny irského hraběte [[Taafové|Taafa]] z 18. století. Hrabě TaafTaafe měl [[Fryštát]] s okolními obcemi včetně Starého Města v držení. Dodnes dvůr Olšiny slouží svému účelu, je v soukromých rukou a je v něm provozován hotel a výletní restaurace. Celý hraběcí statek je zrekonstruován, na rozdíl od mladších koníren hraběte [[Larisch-Monnichové|Larisch-Monnicha]] na [[zámek Fryštát|zámku Fryštát]].
Až do konce 40. let 20. století bylo Staré Město samostatnou obcí, následně bylo přičleněno k rozrůstající se [[Karviná|Karviné]]. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se zde měl zakládat nový uhelný důl. Proto byla část Starého Města zbourána. Po roce 1989 však z těchto plánů sešlo a na místě po roce 2000 vznikla průmyslová zóna Nové Pole. Sídlí zde řada firem, zejména Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health a další. Je zde zaměstnáno přes 1 500 lidí. V roce [[2011]] byly opět oživeny záměry těžit pod touto lokalitou v horizontu pěti až šesti let.▼
[[Soubor:Empress Maria-Theresia De Visch.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Na základě selského povstání vedeného Ondrou Foltýnem, zrušila císařovna Marie Terezie robotní patent pro sedláky]]
[[Soubor:2013 Karwina, Stare Miasto, Dwór Olszyny 02.jpg|alt=Karviná|náhled|Dvůr fryštátského hraběte Rudolfa Taafa z druhé poloviny 18. století je kulturní památkou]]
[[Soubor:Karviná, Staré Město, památník padlým v I. světové válce (3).JPG|alt=Karviná|náhled|Památník padlých vojínů v I. světové válce]]
▲Až do konce 40. let 20. století bylo Staré Město samostatnou obcí, následněhistoricky bylospjatou přičleněnos městem [[Fryštát]]. Roku 1949 byla přičleněna k rozrůstající se [[Karviná|Karviné]]. Počátkem 60. let 20. století se na katastru obce začalo s výstavbou přeložky železniční tratě s novým vlakovým nádražím, které oddělilo obec od města. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se zde měl zakládat nový uhelný důl. Proto byla část Starého Města zbourána. Po roce 1989 však z těchto plánů sešlo a na místě po roce 2000 vznikla průmyslová zóna Nové Pole. Sídlí zde řada firem, zejména Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health a další. Je zde zaměstnáno přes 1 500 lidí. V roce [[2011]] byly opět oživeny záměry těžit pod touto lokalitou v horizontu pěti až šesti let.
 
== Externí odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Staré_Město_(Karviná)“