Kostel svatého Jiří (Náklo): Porovnání verzí

Opevněný '''kostelKostel svatého Jiří''' v obci [[Náklo]] v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]]. Náleží pod [[Římskokatolická farnost Náklo|Římskokatolickou farnost Náklo]] [[Děkanát Šternberk|štenberského děkanátu]] [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké arcidiecéze]]. Kostel[[Opevněný kostel]] je kulturní památkou ČR.<ref>{{MonumNet|ID=141680|datum=5.2.2019|název=kostel sv. Jiří}}</ref>

[[První písemná zmínka]] o [[fara|faře]] v Náklu je z roku [[1140]], kostel je doložen v roce [[1250]]. Předchůdcem měla být středověká [[tvrz]] nebo [[hrad]] rytířů z Nákla. Věž byla dostavěna po roce [[1450]]. V roce [[1560]] na jeho místě byl postaven nový [[Renesanční architektura v Česku|renesanční]] kostel.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Další přestavba měla proběhnout v letech 1587 až 1593. V období [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl kostel vypálen a částečně pobořen. V letech 1696–1698[[1696]]–[[1698]] byla provedena barokní[[Barokní přestavbaarchitektura hradiskýmiv premonstrátyČesku|barokní]] přestavba ([[klášter Hradisko|hradiskými u Olomouce)premonstráty]]. Základní kámen byl položen 19. září [[1696]] za účasti hradiského opata [[Norbert Želecký z Počenic|Norberta Želeckého z Počernic]].<ref>{{Citace periodika

}}</ref> Z původních staveb byla zachována renesanční věž s [[atika (architektura)|atikou]] z období 1572–1576. Kostel byl vysvěcen v roce 1698. V roce 1928 byl kostel vymalován a opraven [[portál (architektura)|portál]]. V roce 1965–1966 byla provedena oprava fasády, v roce 1975.

Kostel byl obklopen hřbitovem, ze kterého se zachovala [[kostnice]]. Hřbitov byl zrušen v roce 1873.

Kostel je postaven na vyvýšené ostrožně. Je to [[Orientace kostela|orientovaná]] podélná [[loď (architektura)|jednolodní]] stavba s odsazeným pětibokým závěrem a hranolovou věží v ose západního průčelí. Ke [[Kněžiště|kněžišti]] z obou boků jsou přistavěny pravoúhlé [[sakristie]]. Loď má [[valená klenba|valenou klenbu]] s nadokenními výsečemi. Okna lodi jsou rámována profilovanými [[Šambrána|šambránami]] s klenákem ve vrcholu a nadokenní přímou římsou. Fasáda lodi i kněžiště je členěná [[Toskánský řád|toskánskými]] pilastry[[pilastr]]y, které nesou profilovanou římsu. [[Sakristie]] mají fasádu hladkou s okny bez šambrán. Loď má sedlovou střechu se [[Sanktusník|sanktusníkem]].

Věž v západním průčelí je hranolovitá na čtvercovém půdorysu (7,4 x 7,4 m). K severní straně věže přiléhá válcové šnekové schodiště se střílnovými okny. Hlavní vchod je rámován kamenným portálem s profilovaným ostěním s dvojicí sloupů, které nesou [[kladí]] s letopočtem 1698, [[znak (heraldika)|znakem]] kláštera a erbemznakem opata Želeckého. Ve frontonu[[fronton]]u ve výklenku je socha [[Svatý Štěpán|svatého Štěpána]]. Podvěží má [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. Je ukončena cimbuřím[[cimbuří]]m a dovnitř klopenou střechou. Ve věži jsou dva [[Zvon|zvony]] z roku [[1514]] a [[1515]] sv. Vojtěch a sv. Jiří, v sanktusníku[[sanktusník]]u je další ze stejného období, a cimábly propojené s věžními hodinami.<ref>{{Citace elektronického periodika

[[Varhany]] s dvěma manuály a 16 rejstříky pro kostel vyrobil v roce 1824 varhanář Michal Oranský (1768–1854) z Olomouce[[Olomouc]]e. V roce 1853 varhanář Konrád Blaschke varhany opravil a přidal dva nové rejstříky.<ref>{{Citace elektronického periodika

U vchodu do kostela stojí kříž z roku 1745. Na dvojstupňovém podstavci je posazen hranolový sokl s [[Reliéf (sochařství)|reliéfem]] zkřížených kopí stojí jetelový kamenný kříž s plastikou Ukřižovaného Krista. Spodní stupeň podstavce s reliéfem [[svatý Václav|svatého Václava]] je ukončen trojúhelníkovým štítem. Horní stupeň s volutami[[voluta]]mi po stranách s výzdobou akantových listů a reliéfem kalichu je ukončen profilovanou římsou. Do roku 1896 stál před bránou kostela.

Je drobná stavba na půdorysu obdélníku (6 x 4,5 m) postavená z cihel, omítnutá hladkou omítkou. Strop je rovný se štukovým zrcadlem. Střecha je [[sedlová střecha|sedlová]]. Ve východním průčelí jsou dvě okna, ve štítu kruhové okno. Bašta po stranách márnice má pultovou střechu krytou [[břidlice|břidlicí]].<ref>{{Citace elektronického periodika