Wikipedie

Šternberkové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro iOS
doplnění textu + ref.
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Infobox - dynastie
| jméno = Šternberkové<br> (Sternbergové)
Řádek 18 ⟶ 17:
| větve rodu = Holická, konopišťská
}}
[[File:Český_Šternberk_1.jpg|thumb|left|Hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]]]
'''Šternberkové''' ([[Němčina|německy]] ''[[Sternberg]]'') jsou jsou starobylý český [[šlechta|šlechtický rod]], o kterém jsou první zprávy již ze druhé poloviny [[12. století]]. Rod založil [[Diviš z Divišova]]. Před rokem [[1241]] [[Zdeslav z Divišova]] založil nad řekou [[Sázava|Sázavou]] hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]], jenž je dodnes v&nbsp;držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a&nbsp;církevní úřady. [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk ze Šternberka]] byl vůdcem a zakladatelem [[Jednota zelenohorská|Zelenohorské jednoty]], bojující proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]].
[[File:Sternberk_hrad_3.jpg|thumb|left|Hrad [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] na Moravě]]
'''Šternberkové''' ([[Němčina|německy]] ''[[Sternberg]]'') jsou starý český šlechtický rod. První zmínky pocházejí z [[12. století]], rod si udržel významné společenské postavení až do [[20. století]]. Jako první předek rodu se uvádí Diviš z Divišova připomínaný v polovině 12. století jako přítel a rádce knížete [[Soběslav I.|Soběslava]]. Další prokazatelné zprávy pocházejí ze [[13. století]], zatímco osobnost [[Jaroslav ze Šternberka|Jaroslava ze Šternberka]] je kronikářskou fikcí ze 16. století. Legenda o Jaroslavovi jako vítězi nad [[Tataři|Tatary]] v roce 1241 byla zdůrazňována především v době [[Romantismus|romantismu]]. V polovině 13. století byla založena dvě hlavní rodová sídla, hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] na [[Sázava|Sázavě]] a [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] na severní [[Morava|Moravě]]. Z těchto hradů vzešly dvě hlavní rodové větve, česká a moravská. Z linie moravských Šternberků pocházelo několik významných osobností na vysokých církevních postech, kromě Šternberka jim patřily další majetky na severní Moravě ([[Zábřeh]]) a v oblastí [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]] ([[Holešov]], [[Zlín]]). Moravská větev Šternberků vymřela v 16. století, mezitím se významně prosadila česká větev, z níž [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk Konopišťský]] (1420-1476) jako vůdce [[Jednota zelenohorská|zelenohorské jednoty]] patřil ke katolické opozici proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]].
 
Čeští Šternberkové se v [[15. století]] rozdělili na větev holickou a konopišťskou. Holické linii patřil Český Šternberk a Václav Jiří (1614-1682) byl povýšen do [[hrabě]]cího stavu (1637). Jeho syn [[Jaroslav Ignác Šternberk|Jaroslav Ignác]] (1643-1709) se jako dlouholetý litoměřický biskup (1676-1709) zasloužil o barokní podobu Litoměřic. Holická větev vymřela v roce 1712 a tehdy se Český Šternberk dočasně ocitl mimo majetek Šternberků. Společenský a majetkový vzestup konopišťské větve spadá do přelomu 16. a 17. století za [[Adam ze Šternberka|Adama II. ze Šternberka]], jeho potomci získali titul hrabat v roce 1661. [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1641-1708) proslul jako stavebník [[Troja (zámek)|trojského zámku]], další členové rodu zastávali vysoké zemské úřady. Čtyři Šternberkové se objevili v nejvyšším zemském úřadu [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]], pět členů rodu získalo [[Řád zlatého rouna]].
Rod se rozštěpil na dvě větve, a&nbsp;to [[Holice|holickou]] a [[Konopiště|konopišťskou]]. Holická větev vymřela v&nbsp;roce [[1712]]. Po roce [[1990]] se v&nbsp;majetku rodiny nacházejí hrady a zámky [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]], [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]], [[Březina (zámek, okres Rokycany)|Březina]], [[Častolovice (zámek)|Častolovice]] a [[Zásmuky (zámek)|Zásmuky]].
 
V době [[České národní obrození|národního obrození]] vynikl [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761-1838) a jeho bratranec [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu|František Josef]] (1763-1830), kteří stáli u zrodu [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Od roku 1861 patřilo rodu místo v rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovně]]. Koncem 19. století patřilo několika členům rodu celkem kolem 20 000 hektarů půdy v Čechách a na Moravě<ref>Topographisch-statischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1895 s. 575-582 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n596 dostupné online]</ref>. Všechen majetek byl rodině zkonfiskován během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a v roce 1948. Vzhledem k tomu, že se Šternberkové hlásili k české národnosti, po roce 1989 jim byla značná část majetku vrácena. Veřejnosti jsou ze soukromého rodového majetku zpřístupněna umělecky hodnotné památky [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]], [[Častolovice (zámek)|Častolovice]] a [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]].
== Počátky rodu ze Šternberku ==
 
[[Soubor:Sternersky palac Praha 001.JPG|náhled|[[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] na Hradčanech]]
Šternberská osmicípá zlatá hvězda v modrém poli patří k nejznámějším [[Heraldika|heraldickým]] znamením v [[Česko|Česku]]. Jako heraldická památka je zachována na řadě rodových sídel, objevuje se i ve znacích měst, která rodině v minulosti patřila ([[Benešov]], [[Holešov]], [[Moravský Beroun]], [[Počátky]], [[Zlín]]). Zlatá hvězda z erbu Šternberků je od roku 2001 součástí znaku [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]].
 
 
== Počátky rodu ==
[[Soubor:Šternberský palác 2.JPG|náhled|[[Šternberský palác (Malá Strana)|Šternberský palác]] na [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] v&nbsp;Praze]]
[[Soubor:Jaroslav ze Šternberka.jpg|thumb|left|Pečeť Jaroslava ze Šternberka (neúplný sádrový odlitek), Národní muzeum, Praha]]
Řádek 34 ⟶ 39:
== Šternberkové na Moravě ==
[[Soubor:Šternberk 1850 C Haun.gif|thumb|[[Šternberk (hrad)|Hrad Šternberk]] v&nbsp;roce 1850]]
[[Soubor:Cesky sternberk okrouhla vez v predpoli s prisupovym mostem.jpg|thumb|[[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] - okrouhlá věž a&nbsp;most]]
[[Soubor:Cesky sternberk snidanovy salon 1.jpg|náhled|Snídaňový salón, hrad Český Šternberk ]]
[[Soubor:Pohřební kaple Šternberků v jihozápadní části obce Stupno.JPG|náhled|Pohřební kaple Šternberků ve Stupně]]
Zakladatel moravské větve [[Albrecht starší ze Šternberka|Albrecht ze Šternberka]] (1267–1298) měl syny [[Albrecht mladší ze Šternberka|Albrechta]] († 1298), který zastával funkce olomouckého purkrabího a olomouckého sudího, a [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslava]] († 1323), který byl nejvyšším moravským komorníkem. Albrecht měl syna [[Diviš ze Šternberka|Diviše]], který zemřel bez potomků. Zdeslav měl čtyři syny, kteří se dále rozvětvili:
* Zdeslav ml.(† 1324) byl olomouckým komorníkem, uvádí se pouze v&nbsp;roce 1322, zemřel bez potomků.
Řádek 45 ⟶ 47:
 
== Konopišťská větev ==
[[File:Zámek_Horažďovice_(6).jpg|thumb|left|Erb [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václava Vojtěcha ze Šternberka]] a jeho manželky Kláry z Maltzanu na vstupní bráně [[Horažďovice (zámek)|horažďovického zámku]]]]
Nejvyšší purkrabí pražský Adam II. ze Šternberka měl ze dvou manželství 11 dětí. Jeho dcera Marie Maxmiliána Eusebie (1584–1634) z prvního manželství s&nbsp;Evou [[Lobkovicové|Popelovnou z&nbsp;Lobkowicz]] byla provdána za [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslava Bořitu z&nbsp;Martinic]]. Díky zachování věrnosti císaři a&nbsp;katolické církvi rozmnožil po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] své majetky. Většina se poté dostala do držení jeho syna Františka Karla Matyáše (1612–1648) z&nbsp;druhého manželství. Ten zemřel náhodnou střelou v&nbsp;okně svého hradčanského domu při vpádu Švédů do Prahy. Se svou ženou Ludmilou Benignou Kavkovou z&nbsp;Říčan měl 6 dětí.
Do [[Doba pobělohorská|pobělohorské doby]] se udrželi především konopišťští Šternberkové, jejichž potomstvo se od 17. století označuje jako zelenohorská a častolovická větev, které založili bratři [[Adam ze Šternberka|Adam II.]] (1560-1623) a Štěpán Jiří (1567-1625). Adam II. patřil k významným politikům předbělohorských Čech v řadách katolíků, zároveň byl ale snášenlivou a kompromisní osobností katolizace. Od mládí zastával zemské úřady a nakonec byl [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] (1608-1619). Za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] mu bylo uděleno domácí vězení, které ale porušil a odjel do zahraničí. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byl sice znovu uveden do úřadu nejvyššího purkrabího, z exilu se ale již nevrátil a zemřel v [[Pasov]]ě. Kromě dědictví poloviny panství [[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora]] rozšiřoval svůj majetek dalšími nákupy v různých částech Čech ([[Bechyně]] 1596, [[Libochovice]] 1610, [[Budyně nad Ohří]] 1613, [[Krupka]] 1615, [[Lnáře]] 1617), z [[Pobělohorské konfiskace|pobělohorských konfiskací]] získal [[Horažďovice]] (1622<ref>STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království českého v době rudolfínské; Praha, 2017 s. 203-204 ISBN 978-80-87284-38-4</ref>). Z jeho čtyř synů byl pokračovatelem rodu František Karel Matyáš (1612-1648), který pobýval převážně na zámku v Horažďovicích, mimo jiné se mu podařilo po dlouhé době sloučit panství Zelená Hora v jeden celek a mimoto přikoupil [[Krakovec (hrad)|Krakovec]] (1646). Byl [[Dvorský maršálek|dvorským maršálkem]] (1640-1648) a nakonec [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším zemským sudím]] (1648). V závěrečné fázi [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl v Praze zastřelen Švédy a tento fakt se promítl do hraběcího titulu uděleného v roce 1661 jeho nezletilým synům.
* Jan Adam zemřel brzy po svém otci.
* [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1643–1708) byl císařský tajný rada a&nbsp;komorník, královský místodržící, president apelačního soudu, nejvyšší zemský sudí, nejvyšší zemský hofmistr a nejvyšší dvorní maršálek Království českého, rytíř [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Žil v&nbsp;Praze v&nbsp;rodovém [[Šternberský palác (Hradčany)|paláci na Hradčanech]], byl držitelem [[Zelená hora (zámek)|zelenohorského]] panství a&nbsp;obce [[Vršovice]] a&nbsp;za Prahou v&nbsp;[[Troja|Zadním Ovenci]] nechal postavit [[Troja (zámek)|zámek Tróju]].
* Jan Norbert (1644–1678) žil v rodovém sídle v [[Bechyně|Bechyni]].
* [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]] (zemřel 1700) byl císařský tajný rada a komorník, od roku 1696 president apelačního soudu, ve svém majetku držel [[Horažďovice]].
* Marie Maxmiliána (1641–1665) zemřela krátce po svatbě s&nbsp;Karlem Maxmiliánem hrabětem [[Lažanští z Bukové|Lažanským]]. V&nbsp;[[Národní galerie v Praze|Národní galerii]] je její portrét od [[Karel Škréta|Karla Škréty]].<ref>Karel Škréta: [http://veranovotna.galerie.cz/5589490-skreta-karel-1610-1674#71598336 Marie Maxmiliána ze Šternberka] – 1665 – detail – Olej na plátně, Národní galerie,Praha. veranovotna.galerie.cz</ref><ref>Bibliografie dějin českých zemí, Historický ústav AV ČR: [http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/96481 Lažanská, Marie Maxmiliána, 1641–1665]</ref>
* Marie Barbora Ludmila (zemřela 1709) se vdala za Jana Sebastiana hraběte z&nbsp;Pöttingu.
 
Nejvýznamnějším ze synů Františka Matyáše byl [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1641-1708), který po řadě vysokých úřadů dosáhl až k postu [[Nejvyšší hofmistr|nejvyššího hofmistra]] (1701-1708) a stal se rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Proslul jako iniciátor barokních staveb na svém majetku ([[Troja (zámek)|zámek Troja]], [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]]). Zemřel bez potomstva a majetek odkázal Františku Leopoldovi z častolovické větve. Mladší bratr Václava Vojtěcha [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]] (1644-1700) od mládí působil u [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] a nakonec byl jeho prezidentem (1696-1700; funkci převzal po starším bratrovi). V&nbsp;[[Národní galerie v Praze|Národní galerii]] je portrét jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené [[Lažanští z Bukové|Lažanské]] od [[Karel Škréta|Karla Škréty]].<ref>Karel Škréta: [http://veranovotna.galerie.cz/5589490-skreta-karel-1610-1674#71598336 Marie Maxmiliána ze Šternberka] – 1665 – detail – Olej na plátně, Národní galerie,Praha. veranovotna.galerie.cz</ref><ref>Bibliografie dějin českých zemí, Historický ústav AV ČR: [http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/96481 Lažanská, Marie Maxmiliána, 1641–1665]</ref> Nejmladší Jan Norbert (1646-1678) byl dědicem Bechyně a jako jediný z bratrů měl další potomstvo. Jeho jediný syn Jan Josef (1671-1700) však spolu s manželkou a starší dcerou utonul v [[Inn]]u a dědičkou rozsáhlého majetku (Bechyně, Smiřice) se stala roční dcera Marie Terezie (1699-1761). Ta se později provdala za Jana Leopolda z Paaru a Paarové tímto sňatkem získali nové zázemí v Čechách.
Václav Vojtěch a Jan Norbert při svých studiích na pražské Univerzitě Karlo-Ferdinandově navštěvovali přednášky [[Jan Tanner|Jana Tannera]]. Tanner později sepsal historii rodu Šternberků. V&nbsp;letech 1690–1696 byl Václav Vojtěch prezidentem apelačního (odvolacího) soudu. V&nbsp;té době soud řešil mimo jiné dva soudní spory. Prvním bylo vyšetřování chodské vzpoury, jež bylo uzavřeno exekucí [[Jan Kozina|Jana Sladkého-Koziny]] v&nbsp;roce 1695. Apelační soud v&nbsp;kauze zaujímal stanovisko poměrně příznivé obžalovaným, nad jimiž původně vynesl celkem velmi mírný rozsudek. Ten byl ale později změněn a&nbsp;soud skončil pro vzbouřené Chody tragicky. Druhým byl spor dvou představitelů pražské židovské komunity, kdy dlouholetý primas zemského židovstva udal svého souvěrce z&nbsp;rouhání svatému kříži. Soudní řízení skončilo mírným rozsudkem a&nbsp;odsouzený roku 1696 umístil kolem krucifixu na pražském [[Karlův most|Karlově mostě]] hebrejský nápis velebící Hospodina. Po třech stech let měl tento spor pokračování, když na přímou žádost ze Spojených států amerických byly 8. března 2000 umístěny pod onen krucifix tři tabulky s&nbsp;vysvětlením.<ref>Pavel Preiss, Mojmír Horyna, Pavel Zahradník : Zámek Trója u&nbsp;Prahy; Paseka, Galerie hlavního města Prahy; V&nbsp;Praze a Litomyšli, 2000. (str. 20–22)</ref>
 
[[File:Kaspar_Maria_Sternberg_Litho.JPG|thumb|left|Hrabě [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria ze Šternberka]], spoluzkakladatel [[Národní muzeum|Národního muzea]]]]
Mladší bratr Adama II., Štěpán Jiří ze Šternberka (1570–1625) je zakladatelem linie, která má pokračování do dnešních dnů. Za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] byl na straně českého panstva, po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se přidal k&nbsp;císaři, přestoupil na katolickou víru a&nbsp;stal se císařským tajným radou a&nbsp;prezidentem královské komory. Patřil mezi tři přátele [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z&nbsp;Valdštejna]] spolu s&nbsp;[[Jan Rudolf Trčka|Janem Rudolfem Trčkou]] (zavražděn s&nbsp;Valdštejnem v&nbsp;Chebu roku 1634) a&nbsp;lankrabětem Jiřím Ludvíkem z&nbsp;Leuchtenberka (1550–1613). Jeho vnuk Oldřich Adolf Vratislav (1627–1703) vystudoval jezuitskou kolej a&nbsp;protože sloužil budoucímu císaři [[Leopold I.|Leopoldu I]]. již ve svém mládí, po jeho nástupu na trůn začal kariéru na císařském dvoře. Byl diplomat, vyslanec a komisař císaře na jednáních v&nbsp;říši, tajný císařský rada a&nbsp;komoří, nakonec nejvyšší zemský sudí a&nbsp;nejvyšší purkrabí Království českého, rytíř [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Se svou ženou Annou Lucií hraběnkou [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatovou z&nbsp;Chlumu a&nbsp;Košumberka]] měl 14 dětí. Byl držitelem panství [[Zásmuky]] a&nbsp;[[Častolovice]]. Vlastnil [[Šternberský palác (Malá Strana)|Šternberský palác]] na Malostranském náměstí v&nbsp;Praze a&nbsp;byl zakladatelem rozsáhlé obrazové galerie Šternberků.<ref>JUŘÍK, Pavel: Šternberkové: panský rod v&nbsp;Čechách a&nbsp;na Moravě. Praha, Euromedia Group – Knižní klub, 2013. (str. 75–78)</ref>
Zakladatelem častolovické větve byl Štěpán Jiří (1567-1625), mladší bratr Adama II. Ten původně vlastnil statky na Benešovsku, které v roce 1600 prodal, aby mohl v severních Čechách koupit [[Postoloprty]], které pak rozšiřoval dalšími drobnými nákupy. Byl protestant, ale stejně jako jeho starší bratr měl blíže k náboženskému kompromisu. Po porážce stavovského povstání byl vyšetřován, ale přestoupil na katolickou víru a díky přímluvě příbuzných si udržel i majetek. Z jeho synů Jaroslav Rudolf (1595-1638) prodal Postoloprty a místo nich koupil [[Zásmuky]] (1638), které až do 20. století patřily k majetkovým základnám rodu. V další generaci [[Adolf Vratislav ze Šternberka|Adolf Vratislav]] (1627-1703) dosáhl dalšího rozšíření majetku sňatkem s Annou Lucií Slavatovou (1637-1703), jednou z dědiček obrovského majetku vymřelého rodu [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]] ([[Žirovnice]], [[Stráž nad Nežárkou]]). Kromě toho Adolf Vratislav koupil v roce 1694 panství [[Častolovice]], od nějž je odvozen název této rodové linie. Adolf Vratislav zastával řadu funkcí, nakonec byl nejvyšším purkrabím (1685-1703) a získal Řád zlatého rouna.
 
Adolfův starší syn František Damián Josef (1667-1723) byl zemským sudím a královským radou, po otci zdědil fideikomis Zásmuky-Častolovice. Jeho syn [[František Filip ze Šternberka|František Filip]] (1708-1786) se uplatnil jako diplomat ([[Řezno]], [[Drážďany]]), později byl dlouholetým nejvyšším hofmistrem [[Marie Terezie]] (1765-1780) a získal Řád zlatého rouna. V další generaci Kristián Filip (1732-1811) získal sňatkem s hraběnkou Augustou z Manderscheidu (1744-1811) říšská panství Manderscheid a Blankenheim, spolu s tím také členství v říšském kolegiu vestfálských hrabat. Jejich syn František Josef (1763-1830) sloučil jméno a erb obou rodů (''Šternberk-Manderscheid''). O majetek v [[Svatá říše římská|Říši]] přišel v rámci [[Napoleonské války|napoleonských válek]] a náhradou získaná panství Weissenau a Schussenried vzápětí prodal. Proslul především jako významná osobnost z počátků českého národního obrození, byl dlouholetým prezidentem [[Společnost vlasteneckých přátel umění|Společnosti vlasteneckých přátel umění]] (1802-1830) a členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]]. Pro obě instituce pomáhal získávat umělecké předměty a [[Národní muzeum|Národnímu muzeu]] odkázal také bohatý archív Manderscheidů a numismatickou sbírku. Aniž by předtím zastával vyšší funkce, jeho prestiž ve společnosti jej nakonec dovedla k úřadu [[Nejvyšší komorník|nejvyššího komorníka]] Českého království (1824-1830).
=== Rytíři Řádu Zlatého rouna ===
 
* Oldřich Adolf Vratislav (1627–1703)
Mladší Adolfův syn František Leopold (1680-1745) byl [[Prezident české komory|prezidentem české královské komory]] (1727-1745). Z otcova majetku zdědil Žirovnici a Stráž nad Nežárkou (1703), po Václavu Vojtěchovi ze zelenohorské větve pak zdědil Zelenou Horu a Troju (1708). Kvůli dluhům však značnou část majetku odprodal a ze zbylé Žirovnice vytvořil v roce 1731 fideikomis. Jeho mladší syn Jan Nepomuk (1713-1798) původně sloužil v armádě, poté dlouho zastával post [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomořího králové]] (1771-1798). V roce 1758 koupil v dražbě panství [[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]] v západních Čechách a na zdejším zámku se usadil. Z jeho synů se starší Jáchym (1755-1808) věnoval přírodním vědám a cestování, dostal se mimo jiné až do Číny. Jeho hlavním sídlem se stal empírový [[Březina (zámek)|zámek Březina]] postavený počátkem 19. století na radnickém panství. Jednou z nejvýznamnějších osobností rodu byl Jáchymův mladší bratr [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761-1838), který se věnoval botanice a sepsal několik odborných pojednání. Po bratru Jáchymovi zdědil zámek v Březině, kde soustředil bohaté sbírky přírodnin. Byl v kontaktu s předními osobnostmi českého národního obrození ([[Josef Dobrovský|J. Dobrovský]], [[František Palacký|F. Palacký]]), podporoval rozvoj věd a stál u zrodu Národního muzea.
* Václav Vojtěch (asi 1640–1708)
 
* František Filip (1708–1786)
[[File:Leopold_Sternberg_Litho.jpg|thumb|left|Hrabě [[Leopold ze Šternberka|Leopold II. ze Šternberka]] (1811-1899), c.k. generál jezdectva, rytíř Řádu zlatého rouna]]
* František Kristián (1732–1811)
Adam František (1711-1789), starší syn Františka Leopolda, zdědil Žirovnici a v letech 1768-1789 byl nejvyšším maršálkem Českého království. Ze dvou manželství měl dva syny, z nichž Adam (1751-1811) zemřel bez potomstva. Mladší syn Leopold I. (1776-1858) koupil v roce 1804 za 660 000 zlatých panství [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]] z dědictví vymřelého rodu [[Salmové|Salm-Neuburgů]]. Poté po starším bratrovi zdědil Zásmuky a Častolovice (1811) a nakonec po Kašparu Mariovi také Radnice a Březinu (1838). Jeho nejstarší syn Jaroslav (1809-1874) byl jako vlastník fideikomisu povolán v roce 1861 mezi dědičné členy rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovny]], inicioval novogotickou přestavbu zámku v Častolovicích, zemřel ale bez potomstva. Většinu jeho majetku zdědil mladší bratr [[Leopold ze Šternberka|Leopold II.]] (1811-1899), c.k. generál jezdectva a rytíř Řádu zlatého rouna. V další generaci Leopold III. (1865-1937) rozšířil rodový majetek o [[Červený Hrádek (Bečváry)|Červený Hrádek]] (1887) a zasloužil se o další přestavbu častolovického zámku zpět do renesanční podoby. Jeho mladší bratr [[Vojtěch Václav Sternberg|Vojtěch Václav]] (1868-1930) proslul jako cestovatel a v letech 1904-1911 byl jako kontroverzně vnímaný politik poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]]. Leopold IV. (1896-1957) odešel z [[Československo|Československa]] v roce 1948 a jeho dcera [[Franziska Diana Sternbergová|Diana, provdaná Phippsová]] (*1936) získala Častolovice a Zásmuky v restitučním řízení v roce 1991. Mladší bratr Leopolda IV. Jaroslav (1900-1943) zdědil Malenovice a Pohořelice a za první republiky byl důstojníkem československé armády. Jeho manželce Marii, rozené Grošové, byl majetek v roce 1948 zabaven.
* [[Leopold ze Šternberka|Leopold II.]] (1811–1899)
 
Nejmladší syn Leopolda I. Zdeněk (1813-1900) zdědil po otci Radnice a v roce 1841 koupil zpět nejstarší rodové sídlo Český Šternberk, v roce 1868 navíc získal zámek [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]]. Tyto akvizice byly umožněny díky ziskům z těžby hnědého uhlí v [[Břasy|Břasích]] na radnickém panství. Jemniště se tehdy stalo hlavním rodovým sídlem a zámecký park byl obohacen o sochy přivezené ze Šternberského paláce ve [[Vídeň|Vídni]]. Český Šternberk zdědil starší syn Alois (1850-1907) a Jemniště mladší Filip (1852-1924). Posledním majitelem před znárodněním v roce 1948 byl [[Jiří Douglas Sternberg|Jiří Douglas]] (1888-1965), kterému i po zabavení majetku bylo umožněno, aby na Českém Šternberku zůstal kastelánem a průvodcem. Jeho starší syn [[Zdeněk Sternberg|Zdeněk]] (*1923) získal v restitucích zpět v roce 1991 Český Šternberk a Březinu. Současným správcem Českého Šternberka je jeho syn Filip (*1956). Zdeňkův mladší bratr [[Jan Bosco Sternberg|Jan Bosco]] (*1936) emigroval z Československa v roce 1968 a v roce 1995 dosáhl navrácení zámku Jemniště. Majetek v Jemništi spravuje jeho syn [[Jiří Sternberg|Jiří]] (*1968).
 
Bratři Šternberkové, manžel jejich zemřelé sestry [[Lažanští z Bukové|hrabě Lažanský]] a jejich bratranec Oldřich Adolf Vratislav byli donátory kaplí poutní [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z&nbsp;Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], založené roku 1674. V&nbsp;rohu výklenku kaple bylo jméno stavitele a&nbsp;jeho erb.
 
== Významné osobnosti ==
[[File:František_Josef_Šterberk_(1820).jpg|thumb|right|[[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu]] (1763-1830), [[nejvyšší komorník]] Českého království, spoluzakladatel Národního muzea]]
[[Soubor:Pohřební kaple Šternberků v jihozápadní části obce Stupno.JPG|náhled|Rodová hrobka ve [[Stupno|Stupně]]]]
{{Podrobně|Šternberk (rozcestník)}}
* [[Jaroslav ze Šternberka]] – nejslavnější, leč zřejmě fiktivní osobapředek rodu Šternberků z&nbsp;poloviny 13. století, údajný vítěz nad Tatary v&nbsp;roce 1241.
* [[Zdeslav z Divišova|Zdeslav]] (†1263), vojevůdce ve službách [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], zakladatel hradu [[Šternberk (hrad)|Šternberk]]
* [[Jindřich II. ze Šternberka]] - († 1328), [[Diecéze bamberská|bamberský]] [[kníže-biskup]]
* [[AlbrechtJindřich AlešII. ze Šternberka|Jindřich]] (~1333–1380† 1328) –, [[SeznamDiecéze litomyšlských biskupůbamberská|litomyšlskýbamberský]] [[kníže-biskup]] 1324-1328
* [[AlešAlbrecht HolickýAleš ze Šternberka|Albrecht Aleš]] (~1380–14551333–1380) – válečník ve službách, [[ZikmundSeznam Lucemburskýlitomyšlských biskupů|Zikmundabiskup Lucemburskéhov Litomyšli]] 1371-1380
* [[Aleš Holický ze Šternberka|Aleš]] (~1380–1455), vojevůdce ve službách [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], nejvyšší komorník Českého království 1437-1438 a 1439-1455
* [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka]] (~1420–1476) – vůdce [[Jednota zelenohorská|Zelenohorské jednoty]]
* [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk]] (~1420–1476), vůdce [[Jednota zelenohorská|Zelenohorské jednoty]], nejvyšší purkrabí Českého království 1448-1467
* [[Kunhuta ze Šternberka]] (1425–1449) – manželka pozdějšího českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]
* [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuta]] (1425–1449), první manželka pozdějšího českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]
* [[Ladislav ze Šternberka]] (1480–1521) – královský podkomoří
* [[Petr Holický ze Šternberka|Petr]] (†1514), nejvyšší komorník Českého království 1512-1514
* [[Jaroslav Ignác Šternberk]] (1643–1709) – [[Seznam litoměřických biskupů|2. litoměřický biskup]]
* [[Václav VojtěchLadislav ze Šternberka|Ladislav]] (1643–17081480–1521) – stavitel, [[Trojanejvyšší (zámek)|zámkukancléř]] vČeského království 1510-1521 Troji]]
* [[Jan II. ze Šternberka|Jan II.]] (†1528), [[karlštejnský purkrabí]] 1518-1528
* [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria Šternberk]] (1761–1838) – přírodovědec
* [[Adam I. ze Šternberka|Adam I.]] (†1560), nejvyšší komorník Českého království 1554-1560
* [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu]] (1763–1830) – jeden ze zakladatelů [[Národní muzeum|Národního muzea]] [[České království|Království českého]], mediatizovaný říšský hrabě s právem oslovení Jeho Osvícenost
* [[Adam ze Šternberka|Adam II.]] (1560-1623), nejvyšší purkrabí Českého království 1608-1619 a 1621-1623
* [[Zdeněk Sternberg]] (* 1923) – český šlechtick, majitel hradu [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]
* [[Štěpán Jiří ze Šternberka|Štěpán Jiří]] (1567-1625), [[prezident české komory]] 1603-1606
* [[František Matyáš Karel ze Šternberka|František Matyáš Karel]] (1612-1648), nejvyšší zemský sudí Českého království, zastřelen Švédy v Praze
* [[Adolf Vratislav ze Šternberka|Adolf Vratislav]] (1627-1703), nejvyšší purkrabí Českého království 1685-1703, rytíř Řádu zlatého rouna
* [[Jaroslav Ignác Šternberk|Jaroslav Ignác]] (1643–1709), [[Seznam litoměřických biskupů|biskup v Litoměřicích]] 1676-1709
* [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1643–1708), [[nejvyšší hofmistr]] Českého království 1701-1708, rytíř Řádu zlatého rouna, stavebník [[Troja (zámek)|zámku v Troji]]
* [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]] (1644-1700), prezident [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] 1696-1700
* [[František Leopold ze Šternberka|František Leopold]] (1680-1745), [[prezident české komory]] 1727-1745
* [[František Filip ze Šternberka|František Filip]] (1708-1786), diplomat, nejvyšší hofmistr [[Marie Terezie]] 1765-1780, rytíř Řádu zlatého rouna
* [[Adam František ze Šternberka|Adam František]] (1711-1789), [[nejvyšší maršálek]] Českého království 1768-1789
* [[Jan Nepomuk ze Šternberka|Jan Nepomuk]] (1713-1798), [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomoří králové]] 1771-1798
* [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761–1838), botanik, spoluzakladatel Národního muzea
* [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu|František Josef]] (1763–1830), mecenáš, spoluzakladatel [[Národní muzeum|Národního muzea]]
* [[Leopold ze Šternberka|Leopold II.]] (1811-1899), c.k. generál jezdectva, rytíř Řádu zlatého rouna
* [[Vojtěch Václav Sternberg|Vojtěch Václav]] (1868-1930), cestovatel, spisovatel, poslanec [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]]
* [[Zdeněk Sternberg]] (* 1923), majitel hradu [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]
 
== Erb a motto ==
Řádek 85 ⟶ 101:
V [[erb]]u se nachází zlatá osmicípá hvězda (''[[Němčina|něm.]]'' Stern [''štern''] – hvězda; Berg – kopec, hora) na modrém poli, je to tak zvané [[mluvící znamení]]. Rodové heslo: ''[[Latina|lat.]]'' "Nescit occasum", v&nbsp;češtině znamená ''„nezná západu“'' nebo ''„nikdy nezapadá“'', míní se tím ''šternberská hvězda''.
 
== PříbuzenstvoRodová sídla ==
[[File:Častolovice_(RK)_,_zámek.jpg|thumb|right|[[Častolovice (zámek)|Zámek Častolovice]], majetek rodu od roku 1694]]
Spojili se s [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Kolovratové|Kolovraty]], [[Páni z Hradce|pány z Hradce]], [[Páni z Roupova|z Roupova]], [[Páni z Dubé|z Dubé]], [[Páni ze Žeberka|ze Žeberka]], [[Páni z Kunovic|z Kunovic]], [[Páni z Vrtby|z Vrtby]] či [[Schwarzenbergové|Schwarzenberky]], [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinici]], von Manderscheidty.
[[File:Zámek_Jemniště_(5).jpg|thumb|right|[[Jemniště (nový zámek)|Zámek Jemniště]], majetek rodu od roku 1868]]
* [[Bechyně]] (1340-1403, 1477-1530, 1596-1761)
 
* [[Březina (zámek, okres Rokycany)|Březina]] (1758-1939, od 1995)
 
* [[Budyně nad Ohří]] (1613-1676)
 
* [[Častolovice]] (1694-1948, od 1991)
 
* [[Červený Hrádek (Bečváry)|Červený Hrádek]] (1887-1948)
 
* [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] (1242-1712, 1841-1948, od 1991)
 
* [[Holešov]] (1368-1574)
 
* [[Horažďovice]] (1622-1708)
 
* [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]] (1868-1943, od 1995)
 
* [[Jičín]] (1656-1700)
 
* [[Konopiště]] (1327-1590)
 
* [[Libochovice]] (1610-1676)
 
* [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]] (1804-1948)
 
* [[Postoloprty]] (1600-1637)
 
* [[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]] (1758-1930)
 
* [[Smiřice]] (1685-1715)
 
* [[Stráž nad Nežárkou]] (1694-1715)
 
* [[Šternberk]] (1269-1397)
 
* [[Troja (zámek)|Troja]] (1679-1763)
 
* [[Zásmuky]] (1637-1948, od 1991)
 
* [[Zelená hora (zámek)|Zelená Hora]] (1536-1726)
 
* [[Zlín]] (1358-1397)
 
* [[Žirovnice]] (1694-1910)
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Šternberkové“