Metro v Praze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Infobox: přidání atributů stát, město, počet cestujících, poslední rozšíření; úpravy údajů o vozech a depech
→‎Vozový park: +budoucnost souprav, lepší refy
Řádek 361:
[[Soubor:Metro Prague Ecs Type Train Museum.jpg|náhled|Vůz typu [[Souprava metra Ečs|Ečs]] v muzeu MHD ve [[Vozovna Střešovice|Vozovně Střešovice]]]]
[[Soubor:35 let pražského metra - Den otevřených dveří v depu Kačerov - Flickr - suchosch (26).jpg|náhled|Vůz typu [[Souprava metra M1|M1]] (nalevo)]]
Další typ vlaků tvoří soupravy řady [[Souprava metra 81-71|81-71]] též zkonstruované v závodu Mytišči. Skládají se z&nbsp;řídících vozů ''81–717.1'' a vložených ''81–714.1''. Jsou to nástupci původních souprav, avšak byla u&nbsp;nich provedena jistá vylepšení, z&nbsp;kterých je velmi nápadné například rozdělení vozů právě na čelní a vložené. Díky tomu se mohla zvýšit kapacita vlaků. Tyto úpravy sovětský výrobce provedl jednak na žádost pražského dopravního podniku (ten požadoval například kromě tohoto od vlaků i zvládnout vyšší stoupání, aby vozy mohly na linku A<ref name="mw81">[http{{Citace elektronického periodika
| titul = Metroweb.cz :: Souprava 81-71
| periodikum = metroweb.cz
| url = https://metroweb.cz/metro/81-71/81-71.htm
| Informacedatum napřístupu stránkách= metroweb.cz]2019-02-03
}}</ref>), jednak však aby splnil požadavky provozovatelů domácích, ti zase pro změnu potřebovali zvýšit obsaditelnost na vytížených linkách). Poprvé se soupravy typu 81-71 objevily na [[A (linka metra v Praze)|lince A]] v roce [[1978]] a poslední nové pak výrobce dodal roku [[1990]]. Celkem se jednalo o&nbsp;201 čelních a 299 vložených vozů.<ref name="mw81" /> Poslední soupravy dojezdily v roce 2009.
 
Snahu řešit zastaralost vozového parku v 90. letech se [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|dopravní podnik]] rozhodl modernizací některých sovětských vlaků. Zhoršující se situace, především nutné odstávky původních souprav po ujetí maximálně 1,44 mil. km,<ref name="historie 281">Historie městské hromadné dopravy v Praze, Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek. ISBN 80-238-5702-9, str. 281</ref> jej k tomu nutila již mnoho let. Výměnu veškeré [[elektroinstalace]], interiéru a dalších prvků<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=O modernizaci na stránkách firmy Škoda Transportation |url=http://www.skoda.cz/holding/produkty/c31650/modernizovane-metro-81-71m-aid69.html |datum přístupu=2007-09-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070822231453/http://www.skoda.cz/holding/produkty/c31650/modernizovane-metro-81-71m-aid69.html |datum archivace=2007-08-22 |nedostupné=ano }}</ref> provedla firma [[Škoda Transportation]]<ref>[http{{Citace elektronického periodika
| titul = Metroweb.cz :: Modernizovaná souprava 81-71M
| periodikum = metroweb.cz
| url = https://www.metroweb.cz/metro/81-71M/81-71M.htm
| Informacedatum opřístupu tomto= typu souprav a prototypové na stránkách metroweb.cz]2019-02-03
}}</ref> a zrodila se tak [[Souprava metra 81-71M|souprava 81–71M]]. První souprava tohoto provedení vyjela do pražských tunelů podzemní dráhy roku [[1996]] (s cestujícími od 4. února [[1998]]), v&nbsp;následující dekádě pak následovaly desítky souprav, hlavně pro linky [[A (linka metra v Praze)|A]] a [[B (linka metra v Praze)|B]], které již byly na konci své životnosti.
 
Nové vlaky se objevily až roku [[1998]], jedná se o&nbsp;[[Souprava metra M1|soupravy typu M1]], vyráběné nejdříve konsorciem [[ČKD Dopravní systémy]]-[[Adtranz]]-[[Siemens AG|Siemens]], později jen společností [[Siemens AG]], v&nbsp;obou případech v továrně na pražském [[Zličín]]ě. Vlaky tohoto typu začaly být v&nbsp;prvním desetiletí [[21. století]] postupně nasazovány na linku [[C (linka metra v Praze)|C]], kde se během několika let (v roce 2005) staly jedinými provozovanými typy souprav.<ref>[http://prahamhd.vhd.cz/Metro/8171.htm{{Citace Informaceelektronického operiodika
| soupraváchtitul typu= Vozy metra - 81-71
| naperiodikum stránkách= prahamhd.vhd.cz]</ref>
| url = http://prahamhd.vhd.cz/Metro/8171.htm
| datum přístupu = 2019-02-03
}}</ref>
 
Na nové [[D (linka metra v Praze)|lince D]] mají jezdit soupravy v automatizovaném provozu, o jejichž výběru se má rozhodovat kolem roku 2012. Tyto soupravy by výhledově měly jezdit i na lince C, kde by také měl být zaveden automatizovaný provoz.<ref>{{Citace elektronické monografie
Dále má Dopravní podnik ještě mnoho pracovních vozidel. Jejich počet se začal rozšiřovat již v časech výstavby linky B, kdy tehdejších 10 lokomotiv řady ČSD T 212.1 nevyhovovalo. Byly proto pořízeny nové, které již disponovaly úpravou pro provoz v&nbsp;síti s&nbsp;napájením [[Napájecí kolejnice|přívodní kolejnicí]] (řada 797.8). Byly pořizovány v&nbsp;90. letech, roku [[2000]] jich měl Dopravní podnik již 14. Označení u nich bylo provedeno interními čísly v&nbsp;rozsahu T1 až T14.<ref name="historie 281"/> Lokomotivy však nejsou jedinými pracovními vozy metra. Mezi další takové patří například i tzv. „motorové univerzální vozidlo“ WŽB 10-M, sloužící k&nbsp;provádění různých stavebních prací a dovozu stavebního materiálu, dále pak [[svařovací vůz]] K 355 PT původem z [[Rakousko|Rakouska]], [[měřící vůz]] MATISA [[Švýcarsko|švýcarského]] původu (neboť tratě je nutné dle vyhlášky č. 177/1995 [[zákon o dráhách|zákona o drahách]] pravidelně kontrolovat; metro samo má vůbec jednu z&nbsp;nejpřísnějších norem ohledně provozních parametrů),<ref>[http://metroweb.cz/metro/pracvozy/matisa/matisa.htm Informace na stránkách metroweb.cz]</ref> [[Podbíječka|podbíjecí vůz]] (pro [[podbíjení kolejí]] v&nbsp;úsecích, kde je [[štěrkové lože]]), cisternu a některé další vozy, které slouží pro přepravu materiálu.
| titul = Rozhovor: Metro D můžeme stavět i s developery, připouští nový šéf DPP Witowski
| url = https://zdopravy.cz/rozhovor-metro-d-muzeme-stavet-i-s-developery-pripousti-novy-sef-dpp-witowski-22998/
| datum vydání = 2019-02-03
| datum přístupu = 2019-02-03
| jazyk = cs-CZ
| příjmení = redakce
| jméno =
| vydavatel = zdopravy.cz
| místo =
}}</ref>
 
Dále má Dopravní podnik ještě mnoho pracovních vozidel. Jejich počet se začal rozšiřovat již v časech výstavby linky B, kdy tehdejších 10 lokomotiv řady ČSD T 212.1 nevyhovovalo. Byly proto pořízeny nové, které již disponovaly úpravou pro provoz v&nbsp;síti s&nbsp;napájením [[Napájecí kolejnice|přívodní kolejnicí]] (řada 797.8). Byly pořizovány v&nbsp;90. letech, roku [[2000]] jich měl Dopravní podnik již 14. Označení u nich bylo provedeno interními čísly v&nbsp;rozsahu T1 až T14.<ref name="historie 281" /> Lokomotivy však nejsou jedinými pracovními vozy metra. Mezi další takové patří například i tzv. „motorové univerzální vozidlo“ WŽB 10-M, sloužící k&nbsp;provádění různých stavebních prací a dovozu stavebního materiálu, dále pak [[svařovací vůz]] K 355 PT původem z [[Rakousko|Rakouska]], [[měřící vůz]] MATISA [[Švýcarsko|švýcarského]] původu (neboť tratě je nutné dle vyhlášky č. 177/1995 [[zákon o dráhách|zákona o drahách]] pravidelně kontrolovat; metro samo má vůbec jednu z&nbsp;nejpřísnějších norem ohledně provozních parametrů),<ref>[http://metroweb.cz/metro/pracvozy/matisa/matisa.htm{{Citace Informaceelektronického na stránkách metroweb.cz]</ref> [[Podbíječka|podbíjecí vůz]] (pro [[podbíjení kolejí]] v&nbsp;úsecích, kde je [[štěrkové lože]]), cisternu a některé další vozy, které slouží pro přepravu materiálu.periodika
| titul = Matisa Pv6 - měřící vůz kolejového svršku
| periodikum = metroweb.cz
| url = https://metroweb.cz/metro/pracvozy/matisa/matisa.htm
| datum přístupu = 2019-02-03
}}</ref> [[Podbíječka|podbíjecí vůz]] (pro [[podbíjení kolejí]] v&nbsp;úsecích, kde je [[štěrkové lože]]), cisternu a některé další vozy, které slouží pro přepravu materiálu.
 
== Provoz ==
Metro jezdí od 4-5 hodin ráno až přibližně do půlnoci. V letech 2010 až 2012 jezdilo metro v pátek a sobotu až do jedné hodiny raní.<ref>{{Citace elektronického periodika
Metro jezdí od 4-5 hodin ráno až přibližně do půlnoci. Stanice jsou navrženy na provoz s pětivozovými soupravami, které jsou nyní také na všechny tři linky nasazovány (poprvé na lince [[C (linka metra v Praze)|C]] od [[26. únor]]a [[1979]]). Maximální provozní rychlost v&nbsp;tunelech je 80&nbsp;km/h, cestovní rychlost (tj. včetně stání ve stanicích) pak v roce [[2004]] dosahovala 34,6&nbsp;km/h.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Informace ve statistické ročence z roku 2004 |url=http://www.tsk-praha.cz/rocenka/rocenka04/texty/dtc03.htm |datum přístupu=2011-06-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120111222629/http://www.tsk-praha.cz/rocenka/rocenka04/texty/dtc03.htm |datum archivace=2012-01-11 |nedostupné=ano }}</ref>
| příjmení = televize
| jméno = Česká
| titul = Pražské metro bude jezdit i po půlnoci
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1341626-prazske-metro-bude-jezdit-i-po-pulnoci
| datum vydání = 2010-04-10
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-02-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hettnerová
| jméno = Magda
| titul = Metro po půlnoci nepojede. Škrtat se bude i jinde - Metro.cz
| periodikum = www.metro.cz
| vydavatel =
| url = http://www.metro.cz/metro-po-pulnoci-nepojede-skrtat-se-bude-i-jinde-f57-/praha.aspx?c=A120221_133444_co-se-deje_jbs
| datum vydání = 2012-02-21
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-02-03
Metro jezdí od 4-5 hodin ráno až přibližně do půlnoci.}}</ref> Stanice jsou navrženy na provoz s pětivozovými soupravami, které jsou nyní také na všechny tři linky nasazovány (poprvé na lince [[C (linka metra v Praze)|C]] od [[26. únor]]a [[1979]]). Maximální provozní rychlost v&nbsp;tunelech je 80&nbsp;km/h, cestovní rychlost (tj. včetně stání ve stanicích) pak v roce [[2004]] dosahovala 34,6&nbsp;km/h.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Informace ve statistické ročence z roku 2004 |url=http://www.tsk-praha.cz/rocenka/rocenka04/texty/dtc03.htm |datum přístupu=2011-06-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120111222629/http://www.tsk-praha.cz/rocenka/rocenka04/texty/dtc03.htm |datum archivace=2012-01-11 |nedostupné=ano }}</ref>
 
V ranní špičce se vypravuje 89 souprav, v sedle 50 a o víkendech 33 souprav. V dopravních špičkách byly velmi krátké intervaly již od 70. let, moderní [[Zabezpečovací zařízení metra v Praze|zabezpečovací zařízení]] od 90. let 20. století umožnilo další zkrácení. Podle jízdních řádů platných od roku 2014 činí nejkratší interval na lince A 150 sekund, na lince B 140 sekund, na lince C 115 sekund.
 
== Informační systém ==