Karviná: Porovnání verzí

'''Karviná''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Karwina''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Karwin''}}, dříve také ''Karvinnár'')<ref name = "Turek321">{{Citace monografie | příjmení = Turek | jméno = Adolf | odkaz na autora = Adolf Turek | spoluautoři = a kol. | titul = Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy | vydavatel = Zemský archiv v Opavě | místo = Opava | rok = 2004 | počet stran = 979 | isbn = 80-86388-23-9 | strany = 321-322}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 1144 | isbn = 80-200-1225-7 | strany = 914}}</ref> je [[statutární město]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], na území historického [[Těšínsko|Těšínského Slezska]], 18&nbsp;km východně od [[Ostrava|Ostravy]] na řece [[Olše (řeka)|Olši]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120&nbsp;000 obyvatel. Dnes zde žije {{Počet obyvatel}} obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Je universitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým centrem východníhočesko-polské Ostravskaaglomerace se spádovou oblastís více jak 200400&nbsp;000 obyvateli a největším městem na řece Olši. Jádrem dnešního města Karviná je původní knížecí město [[Fryštát]]. Dnešní Karviná vznikla roku 1949 přemístěním původní hornické [[Doly (Karviná)|Karvinné]] na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, ale historickým základem Fryštátu na jehož katastru nové město stojí.

Význam Karviné (dříve Fryštátu) v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z [[Uhersko|Uher]] do [[Baltské státy|Pobaltí]], která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Od konce 13. století do roku 1572 zdejší [[Fryštát (zámek)|zámek Fryštát]] byl sídelním místem slezských knížat z královského rodu [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a rozvoj železárenského průmyslu na počátku 20. století. Nadále byl význam města dán rostoucí těžbou černého uhlí, kterározvojem předurčilatěžkého průmyslu a železnice které předurčily jak stavební, tak demografický vývoj města v dalšíchdruhé dvoupolovině staletích20. století.