Josef Bohuslav Foerster: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 24:
 
== První tvůrčí rozmach (1882 – 1893) ==
Záhy po skončení studií byl Foerster přijat jako varhaník u sv. Vojtěcha (1882-88) a k této činnosti pak zastával i místo učitele zpěvu na městském malostranském a smíchovském reálném gymnáziu (1885-86). V letech 1889-92 působil jako ředitel kůru v chrámu Panny Marie Sněžné. Mezi lety 1884 a 1892 na sebe upozornil jako hudební referent [[Národní listy|Národních listů]] svou snahou o propagaci Smetanova díla a bojem proti [[Verismus|verismu]] a [[Opereta|operetě]] v Národním divadle. Pečlivě sledoval dění na první české operní scéně a jeho pozornosti nemohl uniknout mimořádný talent mladé sopranistky [[Berta Foersterová|Berty Lautererové]]. Tato diva vzbudila všeobecný zájem hudebních kritiků, Foerstera však zaujala celou svou bytostí. a dneDne 1. září 1888 spolu uzavřeli sňatek v pražském [[Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město)|kostele svatého Vojtěcha]].<ref name="matrikaO">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=08BA8F0E79494AE3BCD8A2B5170D62D4&scan=80 Matriční záznam o sňatku]</ref>.
 
Svou první skladbu zkomponoval Foerster už roku 1878, a to píseň pro svou matku. Jeho tvorba od roku 1878 do 1893 zahrnuje snad všechny hudební žánry. Jsou zastoupeny poměrně vyrovnaně, jen čistě instrumentální hudba mírně převažuje. Z instrumentální hudby jmenujme např. ''I.'' a ''II. smyčcový kvartet'' (1888, 1893), ''I. klavírní trio'' (1883), ''I.'' a ''II. symfonie'' (1888, 1893). Z vokálně instrumentálních děl si pozornost zaslouží především jeho ''[[Stabat Mater (Foerster)|Stabat Mater]]'' (1892) a opera ''[[Debora (opera)|Debora]]'' (1891). Dále se věnoval sborovým, písňovým a církevním kompozicím.