Bohumil Vít Tajovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m související články, úprava
Bez shrnutí editace
Řádek 20:
Po válce zastupoval opata Vavrouška, který již uvažoval odejít na odpočinek. Zúčastnil se proto místo opata v roce 1947 setkání generální kapituly řádu v Římě. Po návratu z Říma byl 7. ledna [[1948]] ve věku 36 let zvolen klášterní komunitou opatem Želivského kláštera. Protože se mniši [[Katolická církev v komunistickém Československu|obávali]] vměšování komunistů do voleb, porušili tehdy platný předpis z dob Rakouska-Uherska, který nařizoval volbu ohlásit a umožnit přítomnost zástupce státu. Nahlásili až výsledek volby, což jim nikdo nerozporoval, a opat Tajovský kuriózně dostal blahopřejný dopis od [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]].<ref name="rozhlas" />
 
Ovšem již 24. února 1948 byl Tajovský označen ten den založeným [[Akční výbor|akčním výborem]] v Humpolci za „nepřítele lidu“, a to v pořadí na druhém místě po Jiřině Zábranové (matce [[Jan Zábrana|Jana Zábrany]]). Následně mu bylo zakázáno vyučovat na gymnáziu. Po události [[Číhošťský zázrak|číhošťského zázraku]] navštívil Tajovský v lednu [[1950]] faráře [[Josef Toufar|Josefa Toufara]], aby věc prověřil a informoval biskupa.<ref>Leo Švančara, Eva Šinkovská: [http://www.regionalist.cz/cihost/index1.htm#name02 Číhošťský zázrak] in Regionalist, 2007</ref> Dva dny po zatčení Josefa Toufara dneDne 30. ledna [[1950]], dva dny po zatčení Josefa Toufara, byl Tajovský zatčen v klášteře, který byl poté obsazen příslušníky [[Státní bezpečnost|StB]], kteří do něj podstrčili zbraně.
 
Po dvou týdnech vyšetřovací vazby byl Tajovský odsouzen v dubnu 1950 ve [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaném procesu]] [[proces Machalka a spol.|Machalka a spol.]] za „velezradu, vyzvědačství a organizování ozbrojeného převratu“.