Cín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 87.197.59.169 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MykhalBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 150:
Cín je vůči vzduchu i vodě za normální teploty stálý. Vůči působení silných minerálních kyselin není cín příliš odolný. Velmi ochotně se rozpouští především v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] za přítomnosti i malých množství oxidačních činidel (HNO<sub>3</sub>, H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>, …). Také v silně alkalických roztocích se kovový cín poměrně rychle rozpouští za vzniků ciničitanového aniontu [SnO<sub>3</sub>]<sup>−2</sup>. Cín je tedy [[Amfoterita|amfoterní.]]
Kovový cín se vyskytuje ve třech [[Alotropie|alotropních]] modifikacích: šedý α-cín, krystalizující v kubické soustavě, bílý β-cín, který se vyskytuje v tetragonální krystalické soustavě, a γ-cín krystalizující v kosočtverečné soustavě. Přechod mezi formou bílého a šedého cínu nastává při teplotě 13,2 °C. Jsou-li cínové předměty (nádoby, sošky) dlouhodobě vystaveny takto nízkým teplotám, může dojít k přechodu původně bílého cínu na šedou modifikaci a předmět se rozpadne na prach. Tento jev je označován jako [[cínový mor]] a byl znám již od středověku, kdy přes zimu teploty v hradních místnostech mohly klesnout pod uvedenou hodnotu a došlo ke zničení cínových nádob. γ-cín vzniká z bílého β-cínu až při 160 °C. Za extrémně nízkých teplot pod 3,72 K je cín [[Supravodič|supravodičem I. typu.]]
== Výskyt ==
| |||