Francisco Suárez: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Jezuité; přidána Kategorie:Španělští jezuité za použití HotCat |
→Dílo: + přirozené právo |
||
Řádek 11:
Suárez přizpůsobil středověkou scholastiku novým poměrům. Jeho subtilní výklad Tomáše znamenal ve skutečnosti významné posuny. Suárezův systém staví na první místo lidskou vůli oproti rozumu a dává větší význam jednotlivému jsoucnu – a tedy i člověku – oproti Tomášovu důrazu na obecné a společné. Proto si vysloužil čestný titul ''doctor eximius'' (výjimečný učitel). Suárezova filosofie už také počítá s tím, že vedle ní existují i jiné filosofické a teologické proudy – například [[humanismus]], [[reformace]], ale také františkánský [[Jan Duns Scotus|scotismus]] a klasická scholastika – a ovšem také skepticismus a věda. Koncept „přirozené teologie“ pochází vlastně také od Suáreze, i když navazuje na Tomáše a další.
V podobě, kterou jí vtiskl právě Suárez, ovlivnila scholastika celou novověkou filosofii. [[René Descartes|Descartes]] se vůči ní sice vymezuje, nicméně právě z ní jeho myšlení i pojmový aparát vychází; podobný vliv měla na [[Leibniz]]e i na Chr. Wolffa a tudy i na [[Immanuel Kant|Kanta]]. Veliký a trvalý význam měly Suárezovy spisy právnické a státoprávní, kde hájí práva jednotlivých občanů i poddaných, odmítá božský původ panovnické moci a lidství chápe jako univerzální, což bylo významné zejména v době koloniálních výbojů. [[Přirozené právo]] chápe jako produkt boží vůle, která je však poznatelná skrze lidský rozum<ref>Šejvl, M.: ''Přirozená subjektivní práva mezi středověkem a novověkem.'' Právník, 5/2017, s. 444.</ref>. Jeho státoprávní spisy nechal anglický i francouzský panovník veřejně spálit. Suáreze se dovolával [[Hugo Grotius]] a z jeho pojetí přirozeného práva, suverenity lidu až po právo na odpor i zásadní rovnosti křesťanských i nekřesťanských států v mezinárodním právu vychází moderní právní myšlení.<ref name="Metzler"/>
== Spisy ==
| |||