Železniční trať Reitzenhain–Flöha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Plány na výstavbu: Čj a nezlomitelné mezery
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Výstavba a otevření: Čj a nezlomitelné mezery
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 80:
 
=== Výstavba a otevření ===
22. Únoraúnora 1872 bylo poprvé slavnostně kopnuto do země. K urychlení postupu výstavby, bylo zahájena 5  etap současně.
 
Vzhledem k obtížným terénním podmínkám v úzkých údolích [[Černá (přítok Flájského potoka)|Černé]] a Rote Pockau , je trať vedena hlavně napo mostech a  náspu. Všechny mosty a [[Viadukt|viadukty]] byly postaveny pro dvojkolejný provoz, nicméně zářezy byly vystříleny jen pro jednu kolej.
 
Celkem bylo nutno vykopat přibližně 1,6 milionu m3krychlových zeměmetrů. Při stavbě byli zaměstnáni italsštíitalští pracovníci, protože s lámáním kamene měli mnoho zkušeností s lámáním kamene. V důsledku hospodářské krize  z roku 1873, stavební firma narazila na ekonomické obtíže, takže železniční společnost bylastavbu nucenamusela převzít samaželezniční stavbuspolečnost. Na počátku roku [[1875 v dopravě|1875]] byla stavba dokončena.
 
[[3. únor|3. února]] [[1875 v dopravě|1875]], dorazila kolem 13:00 první lokomotiva vdo MarienbergMarienbergu, nicméně vlak nemohl pokračovat do Reitzenhainu, jak bylo plánováno, zkvůli důvodupříliš přílišnéhovelkému množství sněhu na trati. [[24. květen|24. května Na počátku roku]] [[1875 v dopravě|1875]] byla v roce [[1875 v dopravě|1875]] bylauvedena do provozu uvedena trať z Flöhy do Marienbergu v provozu, část trati do Reitzenhainu následovala dne [[12. červenec|12. července]] [[1875 v dopravě|1875]].<ref>{{Citace monografie
| autor = Reiner Bretfeld
}}</ref> Díky dokončení [[Železniční trať Křimov – Reitzenhain|trati z &nbsp;Křimova do Reitzenhainu]] ([[Buštěhradská dráha]]) byla hotova celá trať až do Chomutova.
 
Po prvním roce provozu musela Chemnitzko-Chomutovskáchomutovská dráha prodat trať z důvodu finanční ztráty. [[4. prosinec|4. prosince]] [[1876 v dopravě|1876]] ji převzal trať saský stát, majitelem a provozovatelem byly pak [[Královské saské státní dráhy]].
 
=== Po druhé světové válce ===