Ukrajinci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16614359 uživatele 46.135.11.177 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 36:
| ref10 =
| jazyky = [[ukrajinština]]<ref name="ReferenceA">http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\U\K\Ukrainians.htm</ref><ref name="slovari.yandex.ru">http://slovari.yandex.ru/dict/bse/article/00082/02700.htm?text=%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%86%D1%8B&stpar3=1.1</ref><ref name="encyclopedia.com">http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3404101422.html</ref>, [[ruština]]<ref>[http://www.gallup.com/poll/112270/russias-language-could-ticket-migrants.aspx Russia’s Language Could Be Ticket in for Migrants] A large portion of Ukrainians speak Russian</ref><ref>[http://www.kiis.com.ua/materials/articles_HVE/16_linguaethnical.pdf Хмелько В.Є. ЛІНГВО-ЕТНІЧНА СТРУКТУРА УКРАЇНИ: РЕГІОНАЛЬНІ ОСОБЛИВОСТІ ТА ТЕНДЕНЦІЇ ЗМІН ЗА РОКИ НЕЗАЛЕЖНОСТІ]</ref>
| náboženství = '''[[:FileSoubor:Ukraine religion 2006 Razumkov center.svg|Razumkovova studie o hlavních círvkvích na Ukrajině (2006)]];'''<br />
<br />Z celku:<br />
'''[[Bez vyznání]], [[ateismus|ateisté]] nebo nezúčastnění''' - '''62,5%'''<br />
Řádek 52:
| poznámky =
<!-- Zastaralé parametry -->
| imagekoláž = <table border=0 align="center">
<tr>
<td>[[Soubor:Vladimir I of Kiev - Project Gutenberg eText 20880.jpg|60x70px]]</td>
Řádek 122:
 
V [[Česko|Česku]] se v roce 2011 přihlásilo k ukrajinské národnosti 53 253 osob;<ref>
http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf</ref> ve skutečnosti zde však žije Ukrajinců několikanásobný počet; trvalý či dlouhodobý pobyt nad 90 dnů mělo v roce 2005 v Česku 87 789 ukrajinských občanů. Celkové odhady mluví ale až o 200 000 Ukrajincích legálně pobývajících na území Česka.<ref> http://lidovky.zpravy.cz/jak-zije-nejvetsi-mensina-v-cesku-dq3-/ln_noviny.asp?c=A060824_000137_ln_noviny_sko&klic=214837&mes=060824_0</ref>
 
== Osobnosti ==
{{přesnost}}
[[Soubor:Ukrainians in national costumes.jpg|náhled|vpravo|Ukrajinci z nížin v okolí [[Dněpr]]u, [[Heorhij Narbut]], 1907]]
Za zakladatele moderního ukrajinského národa Ukrajinci většinou považují vůdce kozáckého povstání [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]]. Důležitými postavami ukrajinské politiky byly [[Ivan Vyhovskyj]], [[Ivan Mazepa]], [[Symon Petljura]] (hlava Direktoriátu [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]]), [[Jevhen Konovalec]] či [[Stepan Bandera]]. Klíčovou roli v ukrajinském národním obrození sehrál historik [[Mychajlo Hruševskyj]].
 
Po rozpadu SSSR, v éře samostatné Ukrajiny, zmítané vesměs tvrdými spory, byli klíčovými politickými osobnostmi [[Leonid Kravčuk]], [[Leonid Kučma]], [[Viktor Juščenko]], [[Julia Tymošenková]], [[Petro Porošenko]], [[Arsenij Jaceňuk]]. [[Viktor Janukovič]], bývalý prezident, uprchl z Ukrajiny, pobývá v&nbsp;[[exil]]u v&nbsp;Rusku.
 
V dějinách anarchismu sehrál klíčovou roli [[Nestor Machno]]. Ne zcela jasné je, zda byl etnickým Ukrajincem jeden z vůdců Sovětského svazu [[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]], ale často je to uváděno, včetně jeho pasu.<ref>[http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brezhnev_LI_Pasport_1947.jpg Wikimedia commons: scan Brežněvova pasu]</ref>
 
Národním básníkem je na Ukrajině [[Taras Ševčenko]] a [[Ivan Franko]], z žen pak [[Lesja Ukrajinka]] a [[Lina Kostěnková]]. Průkopníkem moderní ukrajinské literatury byl též [[Ivan Kotljarevskyj]]. V současnosti jsou populární knihy [[Jurij Andruchovyč|Jurija Andruchovyče]], [[Andrej Kurkov|Andreje Kurkova]] (píše však rusky), či [[Ihor Pavljuk|Igora Pavljuka]]. Ukrajinský původ má ruský básník [[Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko|Jevgenij Jevtušenko]], ač narozen na Sibiři.
 
Národním hudebním skladatelem je [[Mykola Lysenko]]. [[Volodymyr Ivasjuk]] — jeden ze zakladatelů ukrajinské [[populární hudba|populární hudby]]. Významným autorem byl též [[Dmytro Bortňanskyj]].
 
Ovšem zdaleka nejslavnějším skladatelem narozeným na území dnešní Ukrajiny byj ruský skladatel, pianista a dirigent [[Sergej Prokofjev]]. Z interpretů pianista ruského původu [[Alexander Siloti]] či baletní tanečník a choreograf [[Serge Lifar]]. V populární hudbě se i za hranicemi své vlasti prosadila [[Sofia Rotaru]] ([[Moldavané|moldavského]] původu) či [[Ruslana]].
Řádek 143:
Několik Ukrajinců se prosadilo i v oblasti humanitních a sociálních věd. Osvícencem a otcem ukrajinské vzdělanosti byl [[Hryhorij Skovoroda]]. Ukrajinský původ měl i etnograf [[Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj|Mykola Myklucho-Maklaj]].
 
V Kyjevě se narodil významný avantgardní sochař [[Alexander Archipenko|Olexandr Porfyrovyč Archypenko]]. K současným známým sochařům patří [[Mykola Šmatko]]. Na Ukrajině se narodili i malíři ruského původu [[Ilja Repin]], [[Vladimir Tatlin]], polského původu [[Kazimir Malevič]], či krajinář [[Archip Ivanovič Kuindži|Archip Kuindži]]. Významnou malířkou a sochařkou ruského původu byla [[Marija Baškirceva]]. Svéráznou performerkou ruského původu, využívající především písek, je [[Ksenija Simonova]].
 
Významnými filmovými režiséry z časů Sovětského svazu byli [[Olexandr Dovženko]] a [[Sergej Bondarčuk|Serhij (Sergej) Bondarčuk]]. V Kyjevě se narodil také režisér [[Anatole Litvak]]. Z modelingu odstartovala k hollywoodské slávě [[Olga Kurylenková]] i [[Milla Jovovichová]] ([[srbsko]]-ruského původu), známá především z bondovky ''Quantum of Solace''.
 
Ukrajincem byl matematik [[Michail Vasiljevič Ostrogradskij|Mychajlo Ostrohradskyj]].<ref>{{uk}} [http://www.kdu.edu.ua/gazeta/2011/5-6/14.htm Михайло Остроградський – геній, визнаний за життя]</ref> V současnosti je oceňován především matematik židovského původu [[Vladimir Geršonovič Drinfeld]],{{Doplňte zdroj}} autor teorie kvantové grupy. První vrtulník či čtyřmotorový letoun sestavil ukrajinský rodák ruského a polského šlechtického původu [[Igor Sikorskij]].
 
Významným mechanikem byl [[Stepan Tymošenko]]. Ač narozen v ruském Petrohradě, etnickým Ukrajincem byl zakladatel geochemie [[Vladimir Ivanovič Vernadskij|Volodymyr Vernadskyj]].{{Doplňte zdroj}} V Charkově se narodil astronom [[Otto Struve]]. Na Ukrajině se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziologii [[Ilja Iljič Mečnikov]]. [[Theodosius Dobzhansky]] byl genetikem hrajícím klíčovou roli při tvorbě tzv. moderní evoluční syntézy. Naopak spíše kuriózní postavou byl biolog sovětský [[Trofim Lysenko]]. Oděsa bývala tradičním místem zrodu geniálních dětí. Patřil k nim i fyzik rusko-ukrajiského [[George Gamow]], autor teorie o Velkém třesku, nebo ruský matematik [[Vladimir Arnold]]. V Oděse se narodili [[Isaak Babel]] ([[Židé|židovského]] původu) či [[Anna Andrejevna Achmatovová]]. V Kyjevě se narodil i známý baletní tanečník polského původu [[Vaslav Nijinsky]].
 
Slavná je ukrajinská šachová škola, vzešli z ní [[Vasyl Ivančuk]], [[Anna Muzyčuková]], [[Ruslan Ponomarjov]], [[Jefim Bogoljubov]], [[David Bronštejn]], [[Sergej Karjakin]]. Slavná je ukrajinská fotbalová škola. Třemi jejími největšími klenoty byli [[Oleh Blochin]], [[Ihor Belanov]] a [[Andrej Ševčenko]]. Fotbalový život všech tří ovlivnil legendární trenér [[Valerij Lobanovskyj]]. Nejslavnějším ukrajinským sportovcem všech dob je bezpochyby skokan o tyči [[Serhij Bubka]]. V česech SSSR přivezli olympijské medaile také třeba sprinter [[Valerij Borzov]] či vytrvalostní běžec [[Volodymyr Kuc]]. Pro samostatnou Ukrajinu vybojovala čtyři zlaté medaile plavkyně [[Jana Kločkovová]]. Nejen v boxerském ringu proslul [[Vitalij Kličko|Vitalij Klyčko]] a jěho bratr [[Volodymyr Klyčko]].
 
V carské armádě se proslavil vojevůdce [[Ivan Paskevič|Ivan Paskevyč]].
 
Součástí Ukrajiny je dnes území Haliče, které léta přináleželo k Polsku a také Rakousko-Uhersku. Narodila se zde řada osobností, které jsou dnes vnímány spíše jako Poláci. V centru Haliče, Lvově, se narodil například klasik sci-fi [[Stanisław Lem]], matematik [[Stanisław Ulam]], básník a esejista [[Zbigniew Herbert]] či humorista [[Stanisław Jerzy Lec]]. Spíše jako Rakušané jsou dnes vnímáni lvovští rodáci [[Ludwig von Mises]], zakladatel proslulé rakouské ekonomické školy, či erotický spisovatel [[Leopold von Sacher-Masoch]], po němž byl posléze nazván masochismus. Ve stejné oblasti se narodila také řada izraelských osobností: druhý premiér Izraele [[Moše Šaret]], zakladatel revizionistického sionismu [[Vladimír Žabotinský]] či lovec nacistů [[Simon Wiesenthal]]. Také americký spisovatel v jidiš [[Šolom Alejchem]].
 
Představitelem socialistického realismu a autorem známého Leninova obrazu byl [[Isaak Brodskij]] ([[Židé|židovského]] původu). V Kyjevě se narodili ruský filozof [[Nikolaj Berďajev]], ruský a&nbsp;[[Sovětský svaz|sovětský]] [[prozaik]], [[dramatik]] [[Michail Bulgakov]]. V carské armádě se proslavil admirál ruský [[Stěpan Makarov]].
 
Nejúspěšnějším spojeneckým stíhacím pilotem druhé světové války byl [[Ivan Nikitovič Kožedub|Ivan Mykytovyč Kožedub]]. [[Ljudmila Pavličenková]] byla zase nejúspěšnější sovětskou odstřelovačkou všech dob. Kontroverzní roli v sovětské armádě naopak sehrál [[Grigorij Kulik]]. Na post ministra obrany SSSR to dotáhl jiný voják, [[Andrej Antonovič Grečko|Andrij Hrečko]]. [[Pavel Popovič|Pavlo Popovyč]] byl čtvrtým člověkem ve vesmíru. [[Georgij Dobrovolskij]] v kosmu zahynul.