Komunismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Formování komunistické politiky: -obr., přeobrázkováno
Řádek 336:
}}</ref> takže se brzy stal diktátorem s absolutní mocí, kterým zůstal až do své smrti v březnu 1953. Ke konci jeho života [[kult osobnosti]], jak uctívání Stalina později pojmenoval jeho nástupce [[Nikita Sergejevič Chruščov]], nabyl faraónských rozměrů.
 
[[Soubor:Radek's action.jpg|náhled|200px|Generální prokurátor [[Andrej Vyšinskij]] čte obžalobu proti [[Karl Radek|KarlKarlu Radkovi]] během [[Moskevské procesy|Moskevských procesů]] se členy strany roku 1937]]
Po marném čekání na světovou revoluci Stalin přišel s pragmatickým programem „vybudování socialismu v jedné zemi“. Nejvýznamnější z vnitrostranických protivníků, které na cestě k moci smetl, [[Lev Davidovič Trockij]], zastával levicovější pozici „permanentní revoluce“. Z tohoto sporu vzešla tzv. [[levá opozice]], která později vedla ke zrodu [[Trockismus|trockistického hnutí]] a jeho [[Čtvrtá internacionála|Čtvrté internacionály]]. Trockisté kritizují komunistické režimy jako zrádce revoluce a dělnické třídy, již utlačují svou stranickou [[byrokracie|byrokracií]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =