Liška obecná (šelma): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Upřesnění doby březosti
→‎Rozmnožování: tu dobu březosti bych doporučoval bez zdroje už neupravovat - dodal jsem největší rozsah na základě 2 zdrojů. článek je potřeba projít a celý přepsat. je slabý.
Řádek 53:
[[Hárání]] (kaňkování) přichází zpravidla v [[Leden|lednu]] a v [[únor]]u. V té době se o jednu lišku uchází několik samců a toto soupeření bývá doprovázeno zápasy. Vlastní páření se odbývá většinou uvnitř nory většinou v [[les]]e, málokdy na otevřené ploše nebo v [[Pole|polích]]. Liška si noru buďto vyhrabe, nebo osídlí noru po jiné zvěři. Jedna liška má několik nor: jednu hlavní, kde jsou i mláďata, ostatní jsou rezervní pro případ nebezpečí, aby měla kam mláďata přenést.
 
V době kaňkování se lišky ozývají protáhlým chraptivým štěkotem. Názor na dobu [[březost]]i není jednotný. Udává se, že probíhá v rozmezí 51495760 dnů (mírně se liší u jednotlivých poddruhů a regionálních forem). Mláďata se rodí slepá a pokrytá vlnitou šedočernou srstí. Průměrný počet je 4 na vrh, byly ale zaznamenány případy až třinácti. Mláďata poprvé otevřou oči za 2 týdny a zhruba první tři týdny jsou závislá na matčině [[mléko|mléce]]. Masitou potravu začínají přijímat, když se jim zpevní chrup a čelisti.
 
Zhruba po měsíci vycházejí liščata před noru a hrají si tam. K výměně chrupu dochází asi ve 4. měsíci věku. I tehdy zůstávají ještě společně s matkou a přespávají většinou v rodinné noře. Dojde-li stará liška k názoru, že nora byla odhalena (např. člověkem), přenese nebo dovede mláďata do jiné nory.
Řádek 60:
[[Soubor:Urban fox and rabbit.jpg|náhled|vpravo|Městská liška na „lovu králíků“]]
 
Liška je relativně nenáročný [[všežravec]]. V bývalém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo popsáno na 300 druhů [[Živočichové|živočichů]] a několik desítek rostlinných druhů, kterými se živí.<ref name="Heptner_2-1a">Heptner, V. G.; Naumov, N. P: Mammals of the Soviet Union Vol.II Part 1a, SIRENIA AND CARNIVORA (Sea cows; Wolves and Bears). Science Publishers, Inc. USA, 1998. ISBN 1-886106-81-9</ref> Je schopná se v případě výpadku oblíbené [[kořist]]i rychle přeorientovat a velmi ráda dává přednost tomu, co je snadno ukořistitelné a má vysokou energetickou hodnotu (potravní oportunismus v potravě). Složení potravy je tak silně závislé na místních podmínkách. V přepočtu na [[myš]]i spotřebuje 15 až 20 myší denně (tyto a další údaje podle<ref name="Labhardt">Felix Labhardt: ''Der Rotfuchs. Naturgeschichte, Ökologie und Verhalten dieses erstaunlichen Jagdwildes''. Paul Parey – Verlag, Hamburg 1990, ISBN 3-490-33812-X</ref> a<ref name="MacDonald">MacDonald, D: ''Unter Füchsen – Eine Verhaltensstudie.'' Knesebeck-Verlag, München 1993, ISBN 3-926901-63-2</ref>).
 
Rozdělení potravních zdrojů vypadá zhruba takto:
* [[Myš]] a jí podobní hlodavci ([[lumík|lumíci]], [[hrabošMicrotus|hraboši]]i, [[veverkovití|veverkovité]], [[pískomilpískomilové]]i<ref name="Heptner_2-1a"/>): Tvoří převážně - až na lokální výjimky - jednu z nejdůležitějších kořistí. Jsou k dispozici ve dne i v noci téměř celoročně.
* [[Ptáci]] (převážně [[pěvci]], [[hrabaví]] a [[vodní ptactvo]]) tvoří sekundární okruh potravy.<ref name="Heptner_2-1a"/>
* [[Králík]] může místy tvořit hlavní kořist (zejména v oblasti [[Duna|dun]]). Obdobně, ale méně často, též [[zajícovití]], [[dikobrazovití]], [[mýval severní]] a [[vačice]].<ref name="Heptner_2-1a"/>
* [[Žížaly]] loví zvláště na vlhkých loukách. S ohledem na vysoký obsah tuku a [[Bílkovina|proteinů]] tvoří energeticky velmi hodnotnou potravu. Kromě toho pozře i [[brouci|brouky]], [[housenka|housenky]] a [[plžPlži|plže]]e.
* [[Žáby]], [[ještěrkovití|ještěrky]] a [[ryby]].
* [[Zajíc]]e, [[Koroptev polní|koroptve polní]], [[Kachna divoká|kachny divoké]], [[Ovce domácí|jehňata]] atd.: Liška nemá fyzickou dispozici k úspěšnému ulovení zdravých dospělých jedinců, mláďata nebo oslabené dospělé kusy však ulovit dokáže.