Gravitropismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
Chybné vysvětlení mechanismu, doplnění historie značky: první editace nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
[[Soubor:Avicennia germinans-pneumatophors.jpg|thumb|Negativní gravitropismus u [[Vzdušné kořeny|vzdušných kořenů]].]]
Gravitropickou reakci zprostředkovává [[fytohormon]] [[Auxiny|auxin]]. Auxin, syntetizovaný v mladých nadzemních částech rostliny, proudí středním válcem [[Stonek|stonku]] a posléze [[Kořen|kořene]] do [[Kořenová čepička|kořenové čepičky]], do buněk zvaných statocyty, ve kterých se nacházejí [[škrob]]ová zrna zvaná [[statolity]]. Ta svým umístěním a pohybem v rámci buňky informují rostlinu o směru gravitace. Poloha statolitů následně rozhoduje o umístění proteinových [[Membránový transport|přenašečů]] auxinu PIN-FORMED (PIN) na [[Plazmatická membrána|plazmatické membráně]] těchto buněk. Na té straně buněk, kde se vlivem gravitace hromadí statolity, budou umístěny proteiny PIN, které zajistí odtok auxinu ze statocytů do příslušného směru. Pokud je kořen ve vertikální poloze, bude ze statocytů auxin proudit rovnoměrně do všech stran a dále pak stoupat vzhůru pokožkou do starších částí kořene. Při naklonění kořeně do nepřirozené vodorovné polohy dojde k akumulaci proteinů PIN na spodní membráně statocytů a k přednostnímu toku auxinu spodní stranou kořene. Na této straně vykazuje auxin ''inhibiční'' efekt na prodlužování kořenových buněk a proto svrchní strana kořene méně ovlivněná auxinem poroste rychleji, čímž se kořen prohne do oblouku ve směru gravitace. V nadzemních částech rostliny funguje obdobný mechanismus, auxin se taktéž hromadí na spodní straně nakloněného stonku, ale v tomto případě má na buňky opačný, ''stimulační'' růstový efekt, dojde tudíž k ohybu stonku směrem vzhůru<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Friml
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Petrášek
| jméno2 = Jan
| titul = Auxin transport routes in plant development
| periodikum = Development
| datum vydání = 2009-08-15
| ročník = 136
| číslo = 16
| issn = 0950-1991
| pmid = 19633168
| doi = 10.1242/dev.030353
| poznámka = PMID: 19633168
| url = http://dev.biologists.org/content/136/16/2675
| datum přístupu = 2019-01-15
}}</ref>. ▼
== Historie ==
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=The_Power_of_Movement_in_Plants&oldid=846642820
| poznámka = Page Version ID: 846642820
| vydavatel = Academia▼
}}</ref> a odhalili, že pro jeho regulaci je nezbytná signální role kořenového vrcholu. Podrobnému výzkumu gravitropismu se věnoval první světový fyziolog rostlin začínající v Praze, [[Julius von Sachs]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sachs
| titul = Lehrbuch der botanik nach dem gegenwärtigen stand der wissenschaft.
▲ | strany = 484
| url = https://www.biodiversitylibrary.org/bibliography/1332
▲ | jazyk = česky
| vydání = 4., umgearb. aufl. Mit 492 abbildungen in holzschnitt.
▲}}</ref>
| místo = Leipzig,
| počet stran = 954
}}</ref>, který Darwinovu interpretaci odmítal ve prospěch mechanistického vysvětlení procesu, což se nakonec ukázalo jako chybné<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = ziva.avcr.cz
| url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/sachs-a-darwin.pdf
| datum přístupu = 2019-01-15
}}</ref>. Roli statolitů v gravitropismu odhalil [[Bohumil Němec]], zakladatel české fyziologie rostlin. Funkci proteinů PIN v gravitropismu identifikoval [[Jiří Friml]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Palme
| jméno = Klaus
| příjmení2 = Mendgen
| jméno2 = Kurt
| příjmení3 = Benková
| jméno3 = Eva
| titul = Lateral relocation of auxin efflux regulator PIN3 mediates tropism in Arabidopsis
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2002-02
| ročník = 415
| číslo = 6873
| strany = 806–809
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/415806a
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/415806a
| datum přístupu = 2019-01-15
}}</ref>, moravský molekulární biolog působící dlouhodobě v zahraničí jako jedna z vůdčích osobností fytohormonálního výzkumu rostlin.
== Zajímavosti ==
| |||