Verze z 11. 1. 2019, 20:45 editovat Khamul1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 20 752 editací m -lokální interwiky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 1. 2019, 23:11 editovat zrušit editaci Phiwy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 372 editací Čj a nezlomitelná mezera značky: editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Dry_Ice_Pellets_Subliming.jpg\|náhled\|Granulky suchého ledu]] [[Soubor:Comparison carbon dioxide water phase diagrams.svg\|náhled\|upright=1.5\|Porovnání [[Fázový diagram\|fázového diagramu]] oxidu uhličitého (<span style="color: red; font-weight:bold; ">červeně</span>) a [[voda\|vody]] (<span style="color: blue; font-weight:bold; ">modře</span>)]] '''Suchý led''' je zažitý název [[Pevná látka\|pevné formy]] [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]]. Nejčastěji je používán jako všestranný ochlazovač. Suchý led [[sublimace\|sublimuje]], čili se při normálním atmosférickém tlaku mění z [[Pevná látka\|pevného skupenství]] na [[plyn]]né bez přechodu na skupenství [[Kapalina\|kapalné]] ~~skupenství~~. Sublimační teplota je –78,5 ° C. Jeho sublimační [[entalpie]] (ΔH<sub>sub</sub>) při –78,5 ° C je 571 kJ / kg. Nízká teplota a přímá sublimace na plyn (který je navíc zdravotně nezávadný) činí suchý led efektivním a často používaným ochlazovačem. Jeho teplota je nižší než teplota [[led]]u a  nezanechává [[vlhkost vzduchu\|vlhkost]]. V potravinářství se označuje také [[Potravinářské přídatné látky\|zkratkou]] [[E290]]. Suchý led byl objeven v roce [[1835]] [[Francie\|francouzským]] chemikem [[Charles Thilyorier\|Charlesem Thilyorierem]].

Suchý led: Porovnání verzí