Cyril a Metoděj: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 1 rokem
m (Editace uživatele 109.73.217.58 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 77.92.197.66)
Značka: rychlý revert
V&nbsp;roce 870 se Rostislavův synovec [[Svatopluk I.|Svatopluk]] pověřený panováním nad [[Nitranské knížectví|Nitranským knížectvím]] (samosprávná součást Velkomoravské říše) spojil s&nbsp;[[Východofranská říše|Východofranskou říší]], zajal Rostislava a vydal jej [[Frankové|Frankům]]. Rostislav byl oslepen a uvězněn v&nbsp;některém z&nbsp;bavorských klášterů, pravděpodobně v klášteře [[Jimram z Řezna|sv. Jimráma]] v [[Řezno|Řezně]], kde zanedlouho zemřel.<ref group="p">[[Pravoslaví|Pravoslavná církev]] v českých zemích a na Slovensku svatořečila sv. knížete Rostislava, jakožto iniciátora cyrilometodějské misie, v roce 1994, a ke kanonizačním aktu se připojily i ostatní světové pravoslavné církve.</ref>
 
Do této politicky slož
Do této politicky složité doby se vracel Metoděj přes Panonii pokračovat ve svém poslání. Pravděpodobně ještě během cesty na Moravu byl zajat Franky a v&nbsp;roce 870 povolán na církevní sjezd pravděpodobně do [[Řezno|Řezna]], kde s ním byl započat proces, který podnítil [[Ludvík II. Němec]]. Metoděj byl sesazen a odsouzen na doživotí. Poté ho dopravili patrně do [[Ellwangen]]u, kde ho v klášterní pevnosti věznili v otevřené jámě dva a půl roku. Osvobodil ho až papežský zásah. Metoděj byl na příkaz papeže [[Jan VIII.|Jana VIII.]] propuštěn a znovu dosazen do čela Moravské arcidiecéze. Stalo se tak roku 873, kdy se [[arcibiskup|biskup]] Metoděj ujal správy všech moravských chrámů a kleriků. Za jeho moravské sídlo jsou často považovány dnešní [[Sady (Uherské Hradiště)|Sady u Uherského Hradiště]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Lutovský
| jméno1 = Michal
Anonymní uživatel