Arnošt z Pardubic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
celkové úpravy a opravy, doplnění
Řádek 118:
 
=== Duchovní, politická a umělecká činnost ===
Po návratu do Čech (1339) se přijal Arnošt [[Svěcení|kněžské svěcení]]. Působil v [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|biskupské kapitule]] u [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatého Víta]] na Pražském hradě, kde byl roku 1340 jmenován děkanem a tuto funkci vykonával až do roku 1343. Když 5. ledna 1343 zemřel pražský biskup [[Jan z Dražic|Jan IV. z Dražic]], stal se jeho nástupcem na přímluvu markraběte Karla IV., jehož byl důvěrníkem. Zanedlouho nato pověřil Karel Arnošta poselstvím k papeži ohledně zřízení [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupství]]. Po ročním biskupském působení současně s povýšením pražského stolce na metropolitní byl 30. dubna 1344 jmenován arcibiskupem. Podléhalo mu pak biskupství olomoucké a téhož roku založené [[Diecéze litomyšlská|biskupství litomyšlské]].
 
Téhož roku za přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. vysvětil základní kámen budoucí [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]. Jako první český církevní hodnostář dostal od papeže právo korunovat české krále. Do doby, než bylo zřízeno pražské arcibiskupství, korunoval české krále mohučský arcibiskup. Dne 2. září 1347 korunoval Karla IV. českým králem a jeho manželku [[Blanka z Valois|Blanku z Valois]] [[Seznam českých kněžen a královen|českou královnou]]. V době nepřítommnosti Karla IV. v letech 1354 a 1355 spravoval celou zemi.