Verze z 9. 1. 2019, 12:28 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací opr po ek ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 1. 2019, 23:32 editovat zrušit editaci Phiwy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 372 editací →‎Průkopnické práce na ČSAV: Čj a nezlomitelná mezera značky: editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 46: \| url archivu = \| datum přístupu = 2019-09-01 }}</ref>, první v  Československu. V následujících letech stál u vývoje dalších NMR spektrometrů pracujících na kmitočtech 40 až 80 MHz.<ref name=":1" /> Velkým Dadokovým úspěchem bylo rychlé zavedení NMR spektrometrů do sériové výroby v Tesle Brno.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 55: \| datum vydání = \| datum přístupu = 2019-09-01 }}</ref> Československo se tak stalo po USA a Japonsku třetí zemí, kde se NMR spektroskopy vyráběly, a první zemí v tzv. ~~Východního~~Východním bloku.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = s.r.o \| jméno = Via Aurea Řádek 65: }}</ref> Výroba NMR spektroskopů pokračovala v Brně až do roku 1992.<ref name=":2" /> Poslední spektrometr, na jehož vývoji se Josef Dadok podílel, byl typ TESLA BS 487 s kmitočtem 80 Hz, oceněný roku 1968 zlatou medailí na brněnském strojírenském veletrhu. V roce 1967 byla na Ústavu přístrojové techniky založena laboratoř nízkých teplot, ~~zaměřenou~~zaměřená na výzkum a vývoj supravodivých magnetů pro NMR. Po odchodu Josef Dadoka do USA výzkum a vývoj v oblasti NMR spektroskopie na Ústavu přístrojové techniky pokračoval. V současnosti ve výzkumu ~~pokračuje~~navazuje skupina Magnetická rezonance a Kryogenika, rozdělená na dvě vědeckovýzkumná oddělení: [[Magnetická rezonance]] a [[Kryogenika\|Kryogenika a supravodivost]]. == Reference ==

Josef Dadok: Porovnání verzí