Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

'''Svatováclavská zbroj''' je součástí korunovačního pokladu [[SvatovítskáKatedrála katedrálasvatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]. Skládá se z [[přílbaPřilba|přílby]], [[kroužkováKroužkové košilebrnění|kroužkové košile]] a pláštíku.

Je vykována z jednoho kusu železa. Je to typ kónické přílby s nánosníkem hojně užívaný po celý [[raný středověk]]. Její výška je 17 cm a rozměry oválné základny jsou 24x21 cm. K [[přílbaPřilba|přílbě]] je po jejím obvodu přinýtována železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Rozměry nánosníku jsou výška 15 cm a šířka 19 cm. Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné folie na zdrsněný železný základ, obroučka je zdobena pletencovým motivem, nánosník pak stylizovanou postavou.

Je na něm vyobrazen motiv ukřižované postavy - tento motiv bývá interpretován buďto jako postava [[Ježíš Kristus|Krista]] přibitá ke kříži, zatímco někteří historikové (např. [[Petr Sommer]]<ref name=":0" /> či [[Anežka Merhautová]]<ref name=":1">Anežka Merhautová: ''Vznik a význam svatováclavské přilby''. Článek v knize kolektivu autorů: ''Přemyslovský stát kolem roku 1000.'' Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2000, s. 85-92.</ref><ref name=":2" />) postavu ukřižovaného interpretují jako motiv severského pohanství (přivázaný [[Odin|Ódin]]) či jako motiv vzniklý syntézou severského pohanství s křesťanstvím.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /> Postava ukřižovaného je dle této interpretace připoutána provazy, což je motiv známý spolehlivě pouze ze [[Skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad hlavou ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikinských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských přileb 8.&nbsp;století, jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. Kristus zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev. Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně Ježíš Kristus, ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin|Ódin]]&nbsp;– připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této interpretaci ukřižované postavy se přiklání například [[Petr Sommer]] nebo PhDr. [[Anežka Merhautová]]&nbsp;– ta po své analýze helmy (jejižjejíž výsledky publikovala roku 1992<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení = Merhautová|jméno = Anežka|titul = Der St. Wenzelshelm|periodikum = Umění 40|datum = |ročník = 1992|číslo = 3|strany = 169-179|url = }}</ref>) určila vznik helmy do 10.&nbsp;století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením [[Ódin]]a, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref><ref name=":1" /><ref name=":2" />

Zvon přilbice pochází pravděpodobně z domácích dílen, vykazuje největší podobnost s nalezenými přilbami z Hradska, [[Olomouc|Olomouce]] či Ostrova[[Lednický Lednickegoostrov|Lednického ostrova]]. Zvon vykazuje poškození a opravu, ke které došlo ještě před vznikem otvorů vlivem pozdější koroze. Nánosník k původní přilbici nepatří a byl k ní dán dodatečně později,pravděpodobně účelově pro potřeby [[legenda|legendy]]. Nánosník i lem totiž nedosedá přesně k plášti zvonu a obě části&nbsp;– tedy zvon i nánosník byly vyrobeny v různém období. Zvon přilby má navíc jiný tvar než Václavova lebka. Kníže Václav by tak sice přilbu na hlavu dát mohl i včetně vycpávek nebo čapky, ale zatímco jeho lebka je výrazně protáhlá, přilba je mnohem více kruhovitá a tak by knížeti v této podobě na hlavě dobře neseděla (názor a výpočet Miroslava Ivanova z roku 1970, počítající s tím , že sv.&nbsp;Václav měl vlasy i na čele).