Lotyšská osvobozenecká válka: Porovnání verzí

 

=== 1919 ===

Nově zformovaný lotyšský stát neměl vybudovanou silnou armádu, takže od začátku války šel od porážky k porážce. Početně větší a lépe vyzbrojená sovětská armáda donutila prozatímní vládu k ústupu do [[Liepāja|Liepāji]] na západ země. Lotyši se v nastalé situaci spojili s dříve nepřátelskou německou Zeměbranou. Přesto ale na konci ledna 1919 ovládala prozatímní vláda už jen Liepāju a její blízké okolí. Spojenému vojsku Lotyšů a Němců se ale nakonec podařilo zastavit sovětský postup a stabilizovat frontu. V březnu spojenecká armáda Lotyšů a Němců přešla do protiútoku a postoupila až k městu [[Saldus]]. Rudá armáda začala mít výrazné problémy se svou lotyšskou částí, protože Lotyši už nebojovali proti Němcům, ale i proti vlastním lidem.

 

 

Zbytky Zeměbrany se začlenily do [[Západoruská dobrovolnická armáda|Západoruské dobrovolnické armády]], kterou vedl kozácký vůdce [[Pavel Bermondt-Avalov]]. Armáda byla sice součástí armád [[Bělogvardějci|bělogvardějců]], které bojovaly proti bolševikům, ale její vojáci byli z tří čtvrtin Němci (bývalí ruští zajatci nebo vojáci poražené Zeměbrany). Takže Bermondt-Avalov se spíše zabýval potlačováním národnostních hnutí v Pobaltí, než bojem s bolševiky. V říjnu zahájila Západní ruská dobrovolnická armáda útok na Rigu. Útok byl však neúspěšný a bělogvardějci museli zanedlouho čelit protiútoku spojené armády Lotyšska a Estonska, která byla podporována [[Royal Navy|britským námořnictvem]]. V listopadu byla Lotyši osvobozena Riga a dobrovolnická armáda byla definitivně rozprášena u Radviliškis v Litvě. Zbytky dobrovolnické armády byly následně evakuovány do Německa.

 

=== 1920 ===

V dubnu 1920 se konaly první svobodné volby a lotyšský parlament se poprvé sešel 1. května 1920. V červnu byl podepsán mír s Německem a 11. srpna 1920 oficiálně válka skončila s Ruskem [[Rižský mír|Rižským mírem]]. Mír byl dokument s 22 částmi. První částí dokumentu bylo zaručení míru po podpisu smlouvy, druhý deklaroval nezávislost Lotyšska a třetí určoval vymezení státních hranic mezi Ruskem a Lotyšskem. V 11. části bylo dokonce zavázání Ruska platit reparace lotyšskému státu.

 

{{překlad|en|Latvian War of Independence|457112466}}