Anexe Krymu Ruskou federací: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přeformulováno značka: editace z Vizuálního editoru |
přidán zdroj a mapa mezinárodních reakcí na invazi krymu |
||
Řádek 29:
'''Anexe Krymu Ruskou federací''' byla vyvrcholením [[Politická krize|politické krize]] na poloostrově [[Krym]]u na jaře [[2014]]. Latentní '''krymská krize''' se vyostřila po sérii občanských protestů na [[Ukrajina|Ukrajině]] zvaných [[Euromajdan]], jež vedly k sesazení prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]], k vytvoření nové prozatímní vlády a k ukončení proruské orientace Ukrajiny.
Rusko vyslalo na poloostrov část svých [[Zelení mužíčci (krymská krize)|speciálních jednotek]], které pomohly vojensky obsadit klíčová místa. Krymská vláda 16. března 2014 vyvolala [[Krymské referendum (2014)|referendum]], které ukrajinský Ústavní soud považuje za protiústavní.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/eu-a-usa-prijimaji-proti-rusum-sankce-tem-je-to-fuk_301366.html#.Uy7yb4-TOb4</ref> Rusko na žádost parlamentu [[Republika Krym|Republiky Krym]] jak Krym tak město [[Sevastopol]] do svého státního území. Představitelé [[Ukrajina|Ukrajiny]] a většiny zemí světa (včetně zemí [[Evropská unie|Evropské unie]]) tyto kroky považují za nelegální. Jen Rusko, které tuto událost představovalo jako obranu [[Etnie|etnicky]] [[Rusové|ruských]] obyvatel Krymu a několik málo dalších zemí dosud uznalo ruskou anexi poloostrova.
Bylo poukázáno na to, že Rusko garantovalo územní celistvost Ukrajiny v [[Budapešťské memorandum|budapešťském memorandu]] o jaderném odzbrojení Ukrajiny z roku 1994. Spor má trvání dodnes a stále je velkým zdrojem [[Druhá studená válka|obecnějšího napětí mezi Ruskem a Západem]]. Konflikt na Krymu byl [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodním trestním soudem]] definován jako rusko-ukrajinský mezinárodní ozbrojený konflikt.<ref name="ICC">{{Citace elektronického periodika
Řádek 504:
=== Mezinárodní reakce ===
[[Soubor:Crimea reaction clean.svg|náhled|300px|right|Mezinárodní reakce na krizi v roce 2014 na základě oficiálních prohlášení dané vlády
----
{{legend|#efef8f|''Prohlášení vyjadřující starost o brzké mírové vyřešení konfliktu''}}
{{legend|#57d2d2|''Podpora ukrajinské územní celistvosti''}}
{{legend|#289797|''Odsouzení ruských akcí''}}
{{legend|#1b6565|''Odsouzení ruských akcí a uznání že šlo o vojenskou intervenci nebo invazi''}}
{{legend|#d93cd9|''Podpora ruských akcí a/nebo odsouzení ukrajinské vlády''}}
{{legend|#f08080|''"Uznání ruských zájmů"''}}
----
{{legend|#497bd7|''Ukrajina''}}
{{legend|#6a1f1f|''Rusko''}}
]]
[[Soubor:Recognition of Crimean Referendum.svg|náhled|upright=1.5|Státy, které dosud uznaly výsledky [[Krymské referendum (2014)|Krymského referenda]]]]
V souvislosti s nárůstem počtu ruských vojsk na poloostrově Krym došlo k zostření prohlášení západních politiků. Představitelé zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Spojené státy americké|USA]] vyzvali Rusko k respektování [[teritoriální integrita|teritoriální integrity]] Ukrajiny. Vysoká představitelka pro jednotnou zahraniční politiku [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Catherine Ashtonová]], označila rozhodnutí [[Rada federace|Rady federace]] vyslat na Ukrajinu ozbrojené síly za bezprecedentní eskalaci napětí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||