Filip Lang z Langenfelsu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, odkazy
Řádek 10:
Krátce na to, když první komoří císařův, rytíř [[Jeroným Makovský z Makova]], upadl – nepochybně též pletichami Langovými – v nemilost, zaujal Lang jeho místo. V tomto postavení si získal úlisností a různými úskoky tak neomezenou důvěru a přízeň Rudolfovu, že za krátko byl všemohoucím pánem na císařském dvoře. Císař mu 24. března 1604 potvrdil platnost šlechtického titulu i pro říši a udělil mu další výsady, včetně práva stavby zámků. Jeho kariéra vyvrcholila 17. ledna 1604, kdy byl na císařovu přímluvu přijat do českého rytířského stavu. V roce 1605 dostal od Rudolfa II. panství rakouského benediktinského kláštera v Pernau, opuštěného mnichy za tureckých válek.
 
Kdo chtěl dosáhnout přístupu k císaři nebo se domoci nějakého úřadu, povýšení či milosti, musel si především pojistit jeho prostřednictví, ovšem za notné zaplacení. Dokonce i ministři, arcivévodové a cizí vyslanci musili stát o přízeň Langovu, a jelikož Lang při tom nezapomnělnnezapomněl ana svéůjsvůj židovský původ a ujímal se i podporoval bývalé souvěrce, říkalo se posměšně, že ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské národa německého]] vedle císaře vládne židovský král.
 
Lang zasahoval do nejdůležitějších jednání státních, rozhodoval svými pletichami o obsazování i nejvyšších míst úředních, vkládal se do jednání úřadů a do procesů, a běda bylo tomu, kdo si ho znepřátelil. Mezi jeho nejhanebnější činy náleží účastenství na procesu polního maršálka [[Kryštof Heřman Russworm|Ruesswurma]], který byl odsouzen k [[Poprava stětím|trestu smrti stětím]]. Při tom nesledoval Lang politické cíle, u něho vždy byla nejdůležitějším cílem vlastní kapsa.