Stuttgart: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Období nacismu: metry nad mořem
m http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C3%A1lka
Řádek 48:
[[Soubor:Stuttgart,_Royal_Air_Force_Bomber_Command,_1942-1945._CL3437.jpg|náhled|Zdevastované centrum města na konci války]]
 
V roce 1933 se chopili moci v Německu [[Nacismus|nacisté]], kteří zcela okleštili politickou moc stuttgartské radnice. Na druhou stranu průmyslu se dále dařilo. V roce 1936 byl v místní továrně podle modelu [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porscheho]] vytvořen první prototyp známého [[Volkswagen Brouk|Volkswagenu Brouka]]. Během [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] v listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga a zničen židovský hřbitov. Následující rok začali být všichni židovští obyvatelé Stuttgartu posíláni do [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního táboru v Dachau]]. V roce 1941 vzniklo místě dnešního parku ''Killesberg'' židovské gheto, odkud Židé putovali kromě Osvětimi i do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]]. Během [[Druhá světová válka|Druhédruhé světové války]] bylo město cílem častého bombardování. Ze začátku války se mohlo spolehnout na velice efektivní protiletadlovou obranu, díky které letci RAF považovali denní útok na město za jistou sebevraždu. Situace se obrátila v roce 1943, kdy spousta mužů musela odejít bojovat na Východní frontu. Do konce roku 1944 celé centrum města lehlo popelem. Celkově bylo provedeno na Stuttgart 53 náletů, které srovnaly se zemí téměř 60% budov ve městě. Dne 21. dubna 1945 obsadili město francouzské jednotky. Po válce byl z trosek uměle navýšen kopec ''Birkenkopf'' (z původních 470 m n. m. na současných 511 m n. m.), jako památník obyvatelům, kteří při náletech přišli o život.
=== Rekonstrukce a období Západního Německa ===
[[Soubor:Neues_Schloss_Stuttgart_(1956).jpg|vlevo|náhled|Ruiny Nového zámku v roce 1956]]
Řádek 63:
[[Soubor:Neues_Schloss_Schlossplatzspringbrunnen_Jubil%C3%A4umss%C3%A4ule_Schlossplatz_Stuttgart_2015_01.jpg|náhled|Schlossplatz s Novým zámkem]]
[[Soubor:Stuttgart_AlteKanzlei01.JPG|náhled|Staré kancléřství]]
Ačkoliv bylo město během Druhédruhé světové války těžce bombardováno, nejvýznamnější památky byly po válce zrekonstruovány. Drtivou většinu jich můžeme najít okolo náměstí [[Schlossplatz (Stuttgart)|Schlossplatz]]. Dále Stuttgart může nabídnout celou řadu architektonických skvostů i z poválečné architektury převážně v funkcionalistickém slohu. Pro znalce se ve městě nachází památka [[UNESCO]] dělnická kolonie [[Weissenhof]] z roku 1927.
 
Mezi zrekonstruované památky v centru města patří:
Řádek 116:
Město zdevastované válkou utrpělo i velké ztráty na životech (počet obyvatel klesl z půl miliónu na necelých 300 tisíc). Hned po válce ale začala populace razantně narůstat s příchodem vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z Československa, Polska a Východního Pruska). Se zlepšující se ekonomickou situací nebylo pracovní síly nazbyt a do místních továren začali přicházet [[Gastarbeiter|dělníci]] z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka a Turecka). Počet obyvatel pak od roku 1960 (637 539 obyvatel) do roku 2000 (586 978 obyvatel) měl klesající tendenci. V 90. letech během [[Válka v Jugoslávii|občanské války v Jugoslávii]] emigrovalo před etnickými čistkami ve své domovině do Stuttgartu mnoho Chorvatů a Bosňáků. V novém tisíciletí nabídka zaměstnání a lepšího vzdělávání na místních školách trend v úbytku obyvatelstva obrátila. Velkou skupinou, která se přistěhovává do Stuttgartu za prací, tvoří mladí Němci narození v bývalém [[NDR|Východním Německu]]. Jako i v dalších velkých německých městech i ve Stuttgartu jsou umístěni uprchlíci ze Sýrie. Dnes jsou největší národnostní menšinou [[Turci]]. Pokud by se ale sečetl počet imigrantů z bývalé Jugoslávie ([[Chorvati]], [[Srbové]], [[Bosňáci]] a [[Albánci|Kosovští Albánci]]), převýšil by i počet Turků.
=== Náboženství ===
Vývoj místního '''křesťanství''' byl silně ovlivněn [[Reformace|reformací]], a tak od poloviny 16. století byl Stuttgart a potažmo celé [[Württembersko]] z velké většiny [[Protestantismus|protestanské]]. Od 18. století a nejvýrazněji po Druhédruhé světové válce se poměr mezi katolíky a protestanty začal vyrovnávat. V roce 2015 se k protestanství přihlásilo 25,3 % obyvatel Stuttgartu a 23,6 % tvořili katolíci (zbytek tvořili nevěřící a další náboženství). Protestanská církev je zastřešena ''Protestansko-luteránskou církví Württemberska'' a jejím nejvýznamnějším stánkem je Stiftskirche v centru města. Katolická církev je reprezentována ''diecézí Rottenburg-Stuttgart'', která sídlí v [[Rottenburg am Neckar|Rottenburgu]], 50 km jihozápadně od Stuttgartu.
 
'''Židé''' v letech 1498 - 1805 nesměli ve městě pracovat ani permanentně bydlet, takže se židovská komunita nemohla nijak rozvíjet a nebyla tedy ve městě nijak silná. S nástupem nacismu většina Židů emigrovala, ale okolo 1 200 z celkové komunity 4 500 (číslo z roku 1933) jich našlo smrt v koncentračních táborech. Po válce vznikla ve městě v roce 1952 jedna z prvních synagog v Západním Německu. S příchodem imigrantů z východní Evropy se komunita začala opět rozrůstat a čítá okolo 4 000 členů.