Václav Peták: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Autoritní data}} nad {{DEFAULTSORT}}; kosmetické úpravy |
doplněny údaje z knihy Maier a kniha uvedena jako zdroj značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
== Život ==
V mládí studoval práva v [[Praha|Praze]]. V roce [[1868]] přichází do Plzně, kde pracuje nejdříve u c. k. krajského soudu a po promoci na doktora práv jako [[Advokátní koncipient|koncipient]] v [[advokátní kancelář]]i. V roce [[1874]] si otevírá vlastní advokátní kancelář a je zvolen do obecního zastupitelstva.
V letech [[1892]]–[[1917]] působí jako plzeňský purkmistr. Nástupem Petáka do úřadu purkmistra (primátora) se potvrzuje obrat v rozvojové politice města od liberálního nezasahování a volného podnikání k aktivní úloze představitelů a orgánů města v jeho rozvoji a uspořádání. Peták především začal prosazovat svou vizi Plzně jako „školského města“, zřejmě jako protiklad dosavadního image „černé Plzně“. První roky Petákova purkmistrovství znamenají také začátek systematického dohánění ostatních významných měst v budování infrastruktur, jež tehdy k modernímu velkoměstu nutně patřily. Město se tak konečně dočkalo veřejného vodovodu, kanalizace a tramvajové dopravy. Devadesátá léta a v poněkud menší míře i další první desetiletí 20. století bylo - nesporně také Petákovou zásluhou - období, kdy se v Plzni postavila řada budov pro nejrůznější vzdělávací a kulturní instituce; často se přitom vybavovaly vlastními budovami instituce existující již od šedesátých či sedmdesátých let. Otevření městského Velkého divadla v roce 1902, výstavba musea v letech 1897–1901 a Měšťanská beseda z roku 1901 završily Petákův program transformace Plzně. Za čtvrtstoletí dokázala Petákova administrativa využít ekonomického potenciálu města k přeměně Plzně z chaoticky rostoucího průmyslového města na silné regionální centrum se všemi dobovými vymoženostmi velkoměsta. Například [[29. červen|29. června]] [[1899]] zahájil v Plzni osobně provoz ''Elektrických drah královského města Plzeň''. V období Petákova působení ve vedení města se Plzeň stává moderním [[Česko|českým]] velkoměstem.
Svým prakticismem, pragmatismem a schopností komunikovat a spolupracovat s rozhodujícími aktéry ve městě i mimo něj Peták plně vyhovoval podmínkám, v nichž se Plzeň nacházela. Dařilo se mu tlumit sociální i národnostní konflikty, které v prudce rostoucím městě na etnické hranici nutně vznikaly. Ve vztahu k monarchii byl Peták vždy loajálním poddaným, a to až do posledních let monarchie za války<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ivan.
| jméno = Šedivý,
| titul = Češi, České země a velká válka ; 1914-1918
| url = http://worldcat.org/oclc/249502166
| vydavatel = Nakl. Lidové Noviny
| isbn = 807106274X
| isbn2 = 9788071062745
| oclc = 249502166
}}</ref>.
Václav Peták byl rovněž velkým znalcem školských zákonů a předpisů. Na zemském sněmu mu byl svěřen referát národního školství.
Pomník připomínající působení Václava Petáka byl slavnostně odhalen dne [[19. listopad]]u [[1927]] na [[Ústřední hřbitov (Plzeň)|ústředním hřbitově v Plzni]]. Mohutný pomník z dílny [[Hanuš Zápal|Hanuše Zápala]] se nachází na tomto hřbitově pod kaplí sv. Václava a je tvořen šesti mohutnými sloupy, na jejichž kladí sedí sokol. Před sloupy stojí anděl nesoucí [[Plzeňský znak|plzeňský městský znak]].
Řádek 24 ⟶ 39:
=== Literatura ===
* [[Petr Domanický|Domanický P.]], Jedličková J.: ''Plzeň v době secese - Architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře 1896–1910''. Plzeň, Nava, 2005, ISBN 80-7277-184-1.
*Maier K.: ''Hospodaření a rozvoj českých měst 1850-1938''. Praha, Academia 2005, ISBN 80-200-1245-1.
=== Reference ===
| |||