Xenofón: Porovnání verzí

}}</ref>, nebo [[444 př. n. l.|444]]/[[441 př. n. l.|1]]–[[354 př. n. l.]]<ref name="L. Canfora - Dějiny řecké literatury">{{Citace monografie | příjmení = Canfora | jméno = Luciano | titul = Dějiny řecké literatury | redaktoři = Tamara Kroupová, Jiří K. Kroupa | překladatelé = Dagmar Bartoňková a kol. | další = odborná recenze: A. Frolíková, R. Hošek | vydání = první | vydavatel = KLP - Koniasch Latin Press | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 896 | strany = 296-327| isbn = 80-85917-69-6}}</ref> ''jiné zdroje se mohou lišit'') byl [[Starověké Řecko|starořecký]] spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenksý a politický teoretik a [[Sókratés|Sókratův]] žák. ZastávalProtože antidemokratickézastával monarchistické názory a stranil spíšeobdivoval [[Sparta|SpartěSpartské]], protozřízení, byl vypovězen z [[Athény|Athén]]. V roce [[401 př. n. l.]]<ref name="otto" /><ref name="grant" /><ref name="L. Canfora - Dějiny řecké literatury"/> se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách [[Kýros Mladší|Kýra Mladšího]] do nástupnické války v [[Perská říše|Persii]]. O této výpravě napsal své nejznámější dílo ''Anabáze'' (termín anabasis znamená v staré řečtině cestu od pobřeží do vnitrozemí, vztahuje se tedy jen k první části výpravy, před Kýrovou smrtí u Kúnax). Svůj obdiv k silným vládcům vyjádřil v dílech ''O Kýrově vychování'' a ''Hierón'', ke Spartě pak v díle ''Spartská ústava''. Filosofické spisy ''Obrana Sókratova'' a ''Vzpomínky na Sókrata'' jsou cennými prameny vědomostí o Sókratovi. S malým úspěchem navázal dílem ''Hellénika'' na historika [[Thúkýdidés|Thúkýdida]]. Vyšší úrovně dosahuje v prakticky zaměřených dílech s tematikou [[jezdectví]] (''O jezdectví, O výcviku jezdců'') nebo [[ekonomie]] ([[Dějiny ekonomického myšlení#Antika|''Oikonomikos'']] - ''O hospodaření''), ''O státních příjmech'') a jiných. Na konci života se mohl vrátit do Athén.

* ''[[O Kýrově vychování]] (Κύρου παιδεία)'' je dílo, které má smíšený historicko-filosofický ráz. Xenofón se na pozadí životopisu slavného [[Perská říše|perského]] krále [[Kýros II.|Kýra II. Velikého]], jehož obdivoval a s jehož potomkem [[Kýros Mladší|Kýrem Mladším]] sloužil, snaží vyjádřit i své vlastní názory na morálku, výchovu rodiny, vedení státu a podstatu autority. Úvahově popisuje dokonalého panovníka a jeho cestu k moci a za vzor dává právě Kýra. Není to životopis v pravém smyslu slova, neboť Xenofón zde využívá básnickou licenci a děj oproti skutečnosti přetváří v zájmu vyjádření vlastních názorů. Kniha byla napsána v 70. letech [[4. století př. n. l.|4. století]]<ref name="grant" /> a později byla rozdělena do osmi knih. Je první z řady řeckých literárních děl podobného rázu.

* ''[[Dějiny ekonomického myšlení#Antika|O hospodaření]] (Οικονομικός)'' je filosofický spis, který ve formě rozhovoru, jehož hlavním mluvčím je Sókratés a později dobrý hospodář Ischomachos, udílí praktické rady pro hospodaření venkovské šlechtické domácnosti a úlohy ženy v ní a taky poukazuje na důležitost schopnosti řídit (spravovat) a vést. Kromě [[Hésiodos|Hesiodových]] Prací a Dní se toto dílo považuje za první spis pojednávající o ekonomii.