Světec: Porovnání verzí

Obecně, nenábožensky ''svatý'' znamená, že se jedná o osobu, věc, myšlenku, která je pravá, čistá, hodná následování a úcty, např. svatá slova, svatý muž, odkaz je nám svatý. V předkřesťanském Římě ''sacer'' znamenalo oddělený, odehnaný (do světa od pána, patrona, nechráněný zákonem) a ''[[homo sacer]]'' byl vyhnanec, psanec, bezdomovec.

 

=== Svatost v Bibli ===

V [[Nový zákon|Novém]] i [[Starý zákon|Starém zákoně]] nejde o svatost v morálním smyslu, jak to někdy chápe naše současná kultura, ale jde o výraz z tehdejší náboženské a tedy kultické řeči, který „označoval to, co je Bohem odděleno od ostatního světa, zprostředkuje jeho poznání a od svého okolí se liší tak, jako se chrám liší od ostatních staveb“. <ref>{{Citace monografie|jméno=Petr|příjmení=Pokorný|odkaz na autora=Petr Pokorný (teolog)|titul=List Efezským. Český ekumenický komentář k Novému zákonu|místo=Praha|rok=2006|vydavatel=Centrum biblických studií|isbn=80-85810-47-6|stránky=16}}</ref> Starý zákon užívá slova „svatý“ (hebrejsky KADOŠ, קָדוֹשׁ) pro označení nejen Boha<ref>{{Citace bible|1S|2|2}}</ref>, ale i „lidí, kteří byli zasvěceni k náboženským účelům, např. kněží, určených k zvláštním obřadům, a dokonce i celého izraelského národa, odděleného od ostatních a zasvěceného Bohu“<ref>{{Citace monografie|jméno=J. D|příjmení=Douglas|odkaz na autora=J. D. Douglas|titul=Nový biblický slovník|místo=Praha|rok=1996|vydavatel=Návrat domů|isbn=80-85495-65-1|kapitola=SVATOST, SVATÝ, SVATÍ|typ kapitoly=heslo}}</ref> s tím, že tato svatost lidí je odvozována od Boží svatosti.<ref>{{Citace bible|Lv|11|44}}</ref>