RISC: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) |
m →Srovnání s jinými architekturami: odkaz |
||
Řádek 60:
Přes veškerou snahu nedokázala architektura RISC ovládnout desktopové počítače a ty servery, kde do té doby dominoval [[Intel]] se svou platformou [[x86]]. Hlavní důvody:
# Opravdu velmi velká základna [[Proprietární software|proprietárních počítačových aplikací]] je psána pro platformu x86, případně je do této platformy zkompilována, zatímco RISC nemá žádnou takovou podobnou architekturu, proto byli uživatelé [[Proprietární uzamčení|zamčeni]] na platformě x86.
# Ačkoliv byl RISC schopen velmi rychle a levně škálovat výkon, [[Intel]] využil své stabilní velké základny a velké množství peněz začal utrácet za vývoj procesorů. Intel by mohl utrácet daleko více a častěji než jakýkoliv výrobce RISC na zlepšení výroby. Totéž nelze říci o menších společnostech, jako např. [[Cyrix]] nebo [[NexGen]], které vycházely z myšlenky využít užšího [[pipelining]]u i na [[x86]] architektuře, stejně jako na [[486]] nebo [[Pentium|Pentiu]]. Šestá generace ([https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrix_6x86 6x86]) od společnosti [[Cyrix]] udělala přesně to, aby se o ní dalo hovořit jako o vyspělé, zejména využila [[Superskalární architektura|superskalární]] [[spekulativní vykonávání]] kódu pomocí přejmenování registrů. Jiní, jako je [[Nx586]] a [[AMD K5]] udělaly totéž, ale nepřímo pomocí ukládání dynamického mikrokódu do [[Vyrovnávací paměť|vyrovnávací paměti]] a částečným nezávislým plánováním. První čipy využívající tuto techniku byly [[NexGen]] Nx586, který byl uveden v roce 1994, [[AMD K5]] byl o rok později, tj. v roce 1995.
# Pozdější procesory byly více výkonnější, zejména procesory Intel [[P6https://en.wikipedia.org/wiki/P6 (microarchitecture)|P6]], [[AMD K6]], [[AMD K7]], a [[Pentium 4]] byly založeny na dynamickém ukládání do [[Vyrovnávací paměť|vyrovnávací paměti]] včetně implementace základních plánovací technik. Prováděly i samotné volně spojené superskalární (spekulativní) sekvence, které se generovaly z několika paralelních x86 dekódovací stanic.
| |||