Petřvald (okres Karviná): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16791958 uživatele 62.77.119.80 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
|||
Řádek 37:
Rozvoj obce na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku [[1833]]. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce [[1859]] majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce [[1878]]. V roce [[1899]] byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku [[1927]] nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce [[1862]]. Důl Albrecht, od roku [[1920]] nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce [[1872]]. Důl Ludvík byl vybudován v roce [[1898]] a Důl Žofie v roce [[1871]]. V roce [[1850]] byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejímž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce [[1932]]. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
Po [[Mnichovská dohoda|mnichovském diktátu]] v roce [[1938]] Polsko na základě ultimáta vojensky [[Československo-polský spor o Těšínsko#Spor v období Mnichovské dohody|obsadilo a anektovalo]] východní část československého Těšínska, včetně
K [[1. leden|1. lednu]] [[1953]] byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu [[1955]] byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název [[Julius Fučík]], v roce 1963 pak doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu [[1970]] se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba černého uhlí byla na území města ukončena v září [[1998]].
|