Johann David Starck: Porovnání verzí

Dále své podnikání přenesl na [[Plzeňský kraj|Plzeňsko]] do minerálního závodu v [[Hromnice (okres Plzeň-sever)|Hromnicích]] ([[1802]]), v okolí [[Žichlice|Žichlic]], [[Vražné]]ho, [[Lité]]ho, [[Manětín]]a, [[Čivice|Čivic]] nad [[Liblín]]em, továrny v Dolní Lipnici ([[1815]]) a do chemičky ve [[Staré Sedlo (okres Sokolov)|Starém Sedle]], kde měla firma sídlo. Další zpracování [[vitriolsíran železnatý|vitriolového]]ového [[kámen|kamínku]] probíhalo v lučebních dílnách zejména na [[Břasy|Břasech]] a v [[Kaznějov]]ě. Vedle dolu v Kaznějově vlastní ještě [[hnědouhelný lom|hnědouhelný důl]] v [[Dolní Rychnov|Dolním Rychnově]] i výrobnu [[kamenec|kamence]] v Mírové u [[Chodov (okres Sokolov)|Chodova]], kamencárnu v [[Habartov]]ě ([[1840]]).

Největší chemická továrna byla v [[Božkov (Plzeň)|Božkově]] ([[1823]]). [[síran železnatý|Vitriol]]ovou [[břidlice|břidlici]] a [[pyrit]] získával ze svých dolu u [[Třemošná|Třemošné]] a z malého hlubinného dolu Kristiánov ([[1830]]). Od roku [[1926]] byla v provozu v [[Břasy|Břasech]] keramička.