Komunistická strana Československa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vztah k sudetským Němcům |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 76:
Hned po [[Únor 1948|únoru 1948]] byla [[Česká strana národně sociální|Československá strana národně socialistická]] přejmenována na Československou stranu socialistickou a do vedení, stejně jako v [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československé straně lidové]], prosazeni lidé [[loajalita|loajální]] politice KSČ. [[Česká strana sociálně demokratická|Československá sociální demokracie]] byla pohlcena KSČ, jejím členům byla zaslána poštou komunistická legitimace a odmítnutí bylo důvodem k doživotnímu pronásledování nejen dotyčného sociálního demokrata, ale i celé jeho rodiny. Obě strany ČSS a ČSL se tak na 40 let staly vazaly v rámci Národní fronty, do níž pak byly zařazeny i společenské organizace.
V období teroru (1948–1954) bylo popraveno 241 lidí – obětí [[justiční vražda|justičních vražd]]. Další stovky{{Doplňte zdroj}}lidí zemřely ve vězení nebo při pokusu o útěk za hranice. Oběťmi [[Politická perzekuce|represí]] byli členové západního (ale částečně i východního) [[odboj]]e, dále [[kněz|kněží]], podnikatelé, soukromí rolníci, živnostníci (soukromníci) a [[intelektuál]]ové. Mnoho režimu nepohodlných lidí bylo vyhozeno ze zaměstnání nebo posláno do faktického vyhnanství do pohraničí. V rámci [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinské]] teze o zostřování třídního boje a zřejmě také jako trest za neúspěch snahy o připojení Izraele k SSSR byli popraveni i někteří členové KSČ, včetně generálního tajemníka [[Rudolf Slánský|Rudolfa Slánského]].
Reformní rok [[1956]] se v KSČ prakticky neprojevil.{{Doplňte zdroj}} Čeští komunisté i nadále pronásledovali a perzekvovali své odpůrce. Popravovat z politických důvodů však přestal již prezident [[Antonín Novotný]] (posledním takto popraveným byl [[Vladivoj Tomek]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url =http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_tomekv.php| datum přístupu = 2015-05-19}}</ref> dne 17. listopadu 1960). Toto pronásledování bylo kontinuální (s výjimkou roku 1968 a začátku roku 1969) až do listopadových událostí [[1989]], byť v 60. letech došlo k obecně výraznému zmírnění a ani zpřísnění v době normalizace už nevrátilo situaci k hrůznému teroru z 50. let.
| |||